Theodora Komnenovna (1184)
| Theodora Komnenovna | |
|---|---|
| rakouská vévodkyně | |
 Manželky Jindřicha II. Jasomirgotta – Gertruda a Theodora Komnenovna | |
| Narození | 1132 Konstantinopol |
| Úmrtí | 2. ledna 1184 (ve věku 51–52 let) Vídeň |
| Pohřbena | Skotský klášter ve Vídni |
| Manžel | Jindřich II. Babenberský |
| Potomci | Anežka Babenberská Leopold V. Babenberský Jindřich I. z Mödlingu |
| Dynastie | Komnenovci |
| Otec | Andronikos Komnenos |
| Matka | Irena |
| Příbuzní | Jan Dukas Komnénos, Marie Komnenovna, Eudokie Komnenovna a Alexios Komnenos (sourozenci) Fridrich I. Babenberský[1] a Leopold VI. Babenberský (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Theodora Komnenovna (okolo 1134 Konstantinopol – 2. ledna 1184[2] Vídeň) byla rakouská vévodkyně, dcera sebastokratora Andronika Komnena a jeho manželky Ireny a také neteř byzantského císaře Manuela I.
Život
V době druhé křížové výpravy byla v rámci uzavřené aliance mezi Konrádem III. a byzantským císařem Manuelem zřejmě roku 1149[3] provdána za bavorského vévodu a rakouského markraběte Jindřicha II. Jasomirgotta.[4]
| „ | ...Vy Němci, nechejte zaznít písně a roztleskejte své dlaně, chystejte se k tanci a radostem bez konce. Vždyť vévoda, králův bratr, byl nyní přijat do panovnického domu basilea... | “ |
| — byzantský básník[5] | ||
Přes uzavřené dohody se příliš nezměnil názor byzantského dvora na „kulturní méněcennost“ západních barbarů a dvorní dámy považovaly sňatek Theodory za neštěstí a byly zhrozeny, že tak jemné stvoření ma být „obětováno“ nestvůře ze Západu.[6] V nové vlasti přijala Theodora jméno Gertruda[2] a stala se matkou rakouského vévody Leopolda V., jeho mladšího bratra Jindřicha I. z Mödlingu a také dcery Anežky. Svého muže přežila o sedm let,[7] zemřela v lednu 1184 a byla stejně jako on pohřbena ve vídeňském benediktinském klášteře .[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c www.fmg.ac
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
- ↑ POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. S. 150–151. (německy)
- ↑ VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 754 s. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 88.
- ↑ HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 255 s. S. 102.
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
Literatura
- BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy)
- DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy)
- LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy)
- POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodora Komnenovna na Wikimedia Commons - (německy) Teodora Komnenovna v Encyklopedii AEIOU
- (německy) Genealogie[nedostupný zdroj]
