Tomáš Suhrada

Tomáš Suhrada
Narození	20. prosince 1855 Radčice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. července 1925 (ve věku 69 let) Praha
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	architekt, urbanista
Příbuzní	Josef Suhrada (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Suhrada (20. prosince 1855 Radčice^[1] – 1. července 1925 Praha^[2]) byl český architekt, stavitel a urbanista.

Vystudoval stavitelství na pražském vysokém učení technickém.^[3]

Podporoval Františka Ulricha při volbě starosty Hradce Králové.

Působil v městské technické kanceláři v Hradci Králové jako hlavní městský inženýr (vrchní inženýr).^[4] V roce 1894 byl členem výkonného výboru výstavního na Hospodářské průmyslové a národopisné výstavě pro východní Čechy v Hradci Králové pořádané ve dnech 12. až 26. srpna 1894.^[5] V devadesátých letech 19. století aktualizoval regulační plán s myšlenkou zeleného prstence za prvním městským okruhem, kam měly být umístěny menší veřejné parky a vily v zahradách.

V závěru 19. století Suhrada vstoupil do společné firmy s Václavem Rejchlem st. Do roku 1900 společně realizovali osm významných objektů. Mezi nimi byla mj. stavba evangelického sboru v Bohuslavicích u Dobrušky (přípravné práce od 27. 6. 1898, základní kámen 24. 7. 1898, vysvěcení 3. 12. 1899)^[6].

Již v roce 1897 ale došlo k určitému rozporu mezi Suhradou a starostou Hradce Králové Františkem Ulrichem. Suhrada proto následně odešel do Prahy a Rejchl pokračoval sám ve stavitelské činnosti v Hradci Králové.^[7] V roce 1899 byl jmenován členem obecního představenstva v Hradci Králové. V září však na této pozici vzhledem k odchodu do Prahy skončil.^[8]

V roce 1904 výrazně upravil územní plán Hradce Králové, když navrhl, aby uliční síť připomínala původní tvar královéhradecké pevnosti. Hvězdicovitý obrys někdejšího pevnostního příkopu byl vyznačen (okružní) třídou, dnešní Šimkovou a Hradební ulicí na východním okraji centra.^[9]

V roce 1899 byl jmenován učitelem IX. hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Praze.^[10][11] V roce 1908 byl povýšen do VIII. hodnostní třídy.^[12] V roce 1913 se stal odborným přednostou stavebního oddělení průmyslové školy v Praze.^[13] V roce 1916 získal titul stavebního rady.^{[14] [15]}

Byl členem výboru Klubu fotografů-amatérů v Praze.^[16]

Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech.^[2]

• Budova bývalé Odborné školy pro umělecké zámečnictví, Hradec Králové, třída Československé armády (stavěli Dvořák a Fischer z Prahy^[17])
• Budova bývalých Obecných a měšťanských škol, nyní Gymnázium Boženy Němcové, Hradec Králové, Pospíšilova třída^[18]

Jeho mladší bratr Josef Suhrada (1869–1914) byl rakouský a český politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.^[19]