Tomáš Suhrada

Tomáš Suhrada
Narození20. prosince 1855
Radčice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. července 1925 (ve věku 69 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt, urbanista
PříbuzníJosef Suhrada (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Suhrada (20. prosince 1855 Radčice[1]1. července 1925 Praha[2]) byl český architekt, stavitel a urbanista.

Vystudoval stavitelství na pražském vysokém učení technickém.[3]

Kariéra

Působení v Hradci Králové

Podporoval Františka Ulricha při volbě starosty Hradce Králové.

Působil v městské technické kanceláři v Hradci Králové jako hlavní městský inženýr (vrchní inženýr).[4] V roce 1894 byl členem výkonného výboru výstavního na Hospodářské průmyslové a národopisné výstavě pro východní Čechy v Hradci Králové pořádané ve dnech 12. až 26. srpna 1894.[5] V devadesátých letech 19. století aktualizoval regulační plán s myšlenkou zeleného prstence za prvním městským okruhem, kam měly být umístěny menší veřejné parky a vily v zahradách.

V závěru 19. století Suhrada vstoupil do společné firmy s Václavem Rejchlem st. Do roku 1900 společně realizovali osm významných objektů. Mezi nimi byla mj. stavba evangelického sboru v Bohuslavicích u Dobrušky (přípravné práce od 27. 6. 1898, základní kámen 24. 7. 1898, vysvěcení 3. 12. 1899)[6].

Již v roce 1897 ale došlo k určitému rozporu mezi Suhradou a starostou Hradce Králové Františkem Ulrichem. Suhrada proto následně odešel do Prahy a Rejchl pokračoval sám ve stavitelské činnosti v Hradci Králové.[7] V roce 1899 byl jmenován členem obecního představenstva v Hradci Králové. V září však na této pozici vzhledem k odchodu do Prahy skončil.[8]

V roce 1904 výrazně upravil územní plán Hradce Králové, když navrhl, aby uliční síť připomínala původní tvar královéhradecké pevnosti. Hvězdicovitý obrys někdejšího pevnostního příkopu byl vyznačen (okružní) třídou, dnešní Šimkovou a Hradební ulicí na východním okraji centra.[9]

Působení v Praze

V roce 1899 byl jmenován učitelem IX. hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Praze.[10][11] V roce 1908 byl povýšen do VIII. hodnostní třídy.[12] V roce 1913 se stal odborným přednostou stavebního oddělení průmyslové školy v Praze.[13] V roce 1916 získal titul stavebního rady.[14] [15]

Byl členem výboru Klubu fotografů-amatérů v Praze.[16]

Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech.[2]

Budova bývalé školy pro umělecké zámečnictví

Dílo

Rodina

Jeho mladší bratr Josef Suhrada (1869–1914) byl rakouský a český politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.[19]

Odkazy

Reference

  1. Matrika Vodňany 39, sn. 106 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. 
  2. a b Archivní katalog, sbírka matrik, Kostel P. Marie Sněžné, PMS Z5a, Z; 23.5.1900-8.2.1937; Nové Město. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. 
  3. Salon republiky. [s.l.]: Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, 2018. 
  4. Obchodní akademie | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 
  5. Hospodářská průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy v Hradci Králové pořádaná ve dnech 12. až 26. srpna 1894. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1894 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  6. VLČKOVÁ, Věra. Historie evangelického sboru v Bohuslavicích nad Metují. Rodným krajem vlastivědný zpravodaj Červenokostelecka. 2006, s. 10–14. 
  7. Václav Rejchl st. | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  8. LADNSMANN, Martin; POKORNÝ, Radek. Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942. Královéhradecko [online]. 2004 [cit. 2022-06-23]. Roč. 1. Dostupné online. 
  9. TOMAN, František. Sté výročí 1. regulačního plánu města Hradce Králové. Puls. 1990, čís. 10, s. 15–19. 
  10. Ze státní průmyslové školy v Praze. Národní listy. 1899-09-11, roč. 39, čís. 252, s. 3. 
  11. Osobní. Stráž [online]. 1899 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  12. Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1907 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  13. Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1913 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  14. Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1916 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  15. Dary. Národní politika. Květen 1917, roč. 35, čís. 118, s. 3. Dostupné online. 
  16. Fotografický obzor. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1902 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  17. Hradec Králové v roce 1925. Praha-Žižkov: Vydal svým nákladem Karel Říha, majitel insertní a nakladatelské kanceláře, 1925. 
  18. Salon republiky [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.