Tropeognathus
![]() Stratigrafický výskyt: Spodní křída, před 112 miliony let | |
---|---|
![]() Kostra druhu Tropeognathus mesembrinus. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Čeleď | Anhangueridae |
Podčeleď | Tropeognathinae |
Rod | Tropeognathus |
Binomické jméno | |
Tropeognathus mesembrinus Wellnhofer, 1987 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tropeognathus byl rod pterodaktyloidního ptakoještěra z čeledi Anhangueridae, který se vyskytoval v období rané křídy (geologický stupeň alb, asi před 112 miliony let) na území současné Jižní Ameriky (Brazílie). Druh T. mesembrinus mohl dosahovat v rozpětí křídel až 8,7 metru, takže patřil mezi největší známé ptakoještěry.
Objev a popis

Fosilní lebka ptakoještěra, objevená pravděpodobně v sedimentech geologického souvrství Romualdo (geologická skupina Santana, stát Ceará) se v 80. letech 20. století dostala do sbírek Bavorského paleontologického muzea v Mnichově. V roce 1987 ji formálně popsal německý paleontolog Peter Wellnhofer.[1] Holotyp dnes nese sbírkové označení BSP 1987 I 46. Později byly v Brazílii objeveny fosilie dalších několika exemplářů tohoto obřího pterosaura.
S odhadovaným rozpětím křídel mezi 6,1 až 8,7 metru se jednalo o jednoho z největších známých ptakoještěrů a tedy i létajících tvorů všech dob.[2] Charakteristickým znakem jsou také rozšířené konce čelistí, mající podobu jakýchsi půlkulatých hřebínků. Odtud také pochází rodové jméno pterosaura, které znamená „kýlová čelist“. Podle fylogenetických analýz z posledních let jsou nejbližšími příbuznými rodu Tropeognathus taxony Ornithocheirus, Coloborhynchus, Siroccopteryx, Mythunga a Ferrodraco, náležející do čeledi Anhangueridae.[3]
Paleoekologie
Podle některých výzkumů byli obří ptakoještěři jako Tropeognathus velmi efektivními letci, schopnými urazit vcelku až kolem 16 000 kilometrů, a to při průměrné rychlosti asi 130 km/h po dobu 7 až 10 dnů (což se však týká spíše rodu Quetzalcoatlus a některých dalších azhdarchidů).[4] O ekologii tohoto velkého pterosaura však zatím mnoho informací nemáme.
Odkazy
Reference
- ↑ Wellnhofer, P. (1987). New crested pterosaurs from the Lower Cretaceous of Brazil (PDF). Mitteilungen der Bayerische Staatssammlung für Paläontologie und historische Geologie. 27: 175–186; Muenchen.
- ↑ Martill, D. M.; Unwin, D. M. (2012). The world's largest toothed pterosaur, NHMUK R481, an incomplete rostrum of Coloborhynchus capito (Seeley 1870) from the Cambridge Greensand of England. Cretaceous Research. 34: 1-9.
- ↑ Kellner, A. W. A.; et al. (2019). First complete pterosaur from the Afro-Arabian continent: insight into pterodactyloid diversity. Scientific Reports. 9 (1): 17875.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)
Literatura
- Kellner, A. W. A.; et al. (2013). The largest flying reptile from Gondwana: A new specimen of Tropeognathus cf. T. mesembrinus Wellnhofer, 1987 (Pterodactyloidea, Anhangueridae) and other large pterosaurs from the Romualdo Formation, Lower Cretaceous, Brazil. Anais da Academia Brasileira de Ciências. 85 (1): 113–135.
- Rodrigues, T.; Kellner, A. W. A. (2008). Review of the pterodactyloid pterosaur Coloborhynchus. Pp. 219–228 in: Hone, D.W.E. and Buffetaut, E. (eds), Flugsaurier: pterosaur papers in honour of Peter Wellnhofer. Zitteliana B. 28.
- Martill, David M. (2015). First occurrence of the pterosaur Coloborhynchus (Pterosauria, Ornithocheiridae) from the Wessex Formation (Lower Cretaceous) of the Isle of Wight, England.. 126 (in 3), 3. Proceedings of the Geologists' Association, pp. 377–380.
- Borja Holgado; Rodrigo V. Pêgas (2020). A taxonomic and phylogenetic review of the anhanguerid pterosaur group Coloborhynchinae and the new clade Tropeognathinae. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00751.2020
Externí odkazy
- Informace na webu Pteros (anglicky)