Uhlířské Janovice

Uhlířské Janovice
Kostel sv. Aloise na náměstí
Kostel sv. Aloise na náměstí
Znak města Uhlířské JanoviceVlajka města Uhlířské Janovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecUhlířské Janovice
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°52′49″ s. š., 15°3′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 131 (2025)[1]
Rozloha25,46 km²[2]
Nadmořská výška423 m n. m.
PSČ285 04
Počet domů963 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské náměstí 6
285 04 Uhlířské Janovice
urad@uhljan.cz
StarostaPetr Barták
Oficiální web: www.uhlirskejanovice.cz
Uhlířské Janovice
Uhlířské Janovice
Další údaje
Kód obce534498
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhlířské Janovice (německy Kohl Janowitz) jsou město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží necelých sedmnáct kilometrů jihozápadně od Kutné Hory a devatenáct kilometrů jihozápadně od Kolína. Žije v něm přibližně 3 100[1] obyvatel. Městem protéká řeka Výrovka, do které zde ústí zprava Janovický potok.

Historie

Původně uhlířská osada vznikla okolo roku 1250. Mezi první majitele patřili páni z Divišova, kteří roku 1242 přenesli sídlo panství na nově založený hrad nad řekou Sázavou Český Šternberk. Zakladatelem osady byl nejspíše Jan ze Šternberka (podle něj název Janovice). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Přívlastek Uhlířské získaly Janovice ještě ve 14. století podle uhlí, které se pálilo ve zdejších lesích a bylo využívané především v kutnohorských stříbrných dolech. Roku 1549 byly Uhlířské Janovice povýšené na poddanské městečko.

Roku 1739 byly Uhlířské Janovice povýšeny na město, které patřilo Šternberkům až do roku 1750, kdy bylo připojeno k panství Rataje nad Sázavou. S ním přešlo město roku 1764 do majetku Lichtenštejnů, kteří byli jeho vrchností až do zániku feudální (patrimoniální) správy v roce 1848.

Ve městě Uhlířské Janovice (2012 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, evang. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, výroba kachlových a šamotových kamen, lihovar, výroba likérů, výroba lisů, 2 mlýny, továrna na nádobí, 2 pily, pletárna, skladištní družstvo, strojírna, velkostatek
  • Služby (výběr): 2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, 4 autodopravy, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 7 hostinců, 3 hotely, 2 kapelníci, 3 knihaři, 2 knihy a hudebniny, 2 kožišníci, lékárna U českého lva, 2 papírnictví, sochař kamene, Občanská záložna, Okresní záložna, Spořitelna, 2 stavitelé, 2 zubní ateliéry, železářský obchod

V obci Mitrov (přísl. Kochánov, Malejovice, Silvánka, 415 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Uhlířských Janovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] družstvo pro rozvod elektrické energie v Mitrově, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Malejovice, studnař, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 270 3 301 3 158 3 119 3 162 2 942 2 946 2 487 2 710 2 689 3 010 2 956 3 077 3 046 3 071
Počet domů 416 427 438 441 490 510 588 655 646 662 723 851 875 926 963

Městská správa

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[10]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Části města

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Sudějov.[13]

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.[14]

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/125 Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim, silnice II/335 Sázava – Uhlířské Janovice – Zbraslavice, silnice II/336 Uhlířské Janovice – Zruč nad Sázavou a silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Seč – Skuteč.
  • Železnice – Městem vede železniční trať 014 Kolín – Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1900.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města jezdily autobusové linky do Kácova, Kolína a Vlašimi (dopravce ČSAD Benešov), do Kolína, Vlašimi, Tábora a Českých Budějovic (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín), do Horních Krut (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), do Kácova, Kutné Hory, Petrovic, Sázavy, Soběšína, Zbraslavic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Železniční stanicí Uhlířské Janovice jezdilo v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Sport

  • Fotbalový klub
  • TJ Sokol Uhlířské Janovice

Skautské středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně

Celým názvem: Junák – český skaut, středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně, Uhlířské Janovice, z. s. Středisko bylo založeno v roce 1946, téhož roku se konal také 1. tábor v Krušných Horách, kterého se zúčastnilo na 120 skautů a skautek. Činnost skautů byla po založení dvakrát na dlouhou dobu přerušena – v letech 1948 a 1969. Dne 1. 1. 1990 byla činnost junáku v Uhlířských Janovicích obnovena a nepřetržitě trvá dodnes.

V současné době má středisko následující oddíly:

  • Oddíl Tygři
  • Oddíl Netopýři
  • Oddíl Psouni
  • Oddíl Tři Paprsky
    • družina Medvědi
    • družina Survivoři
    • družina Veverušky

Slavnosti a akce

Každoročně se v Uhlířských Janovicích pořádají Uhlířskojanovické slavnosti, Akademie základní školy, rozsvěcení vánočního stromečku na náměstí sv. Václava, vánoční a jarní jarmark, májové slavnosti a mnoho dalších.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uhlířských Janovicích.
  • Kostel svatého Aloise – jednolodní barokní; založen roku 1767, dostavěn v letech 1794–1795 nákladem knížete Aloise z Lichtenštejna; boční oltáře s iluzivní malbou ve stylu J. Kramolína
  • Kostel svatého Jiljí hřbitovní, románsko-gotický, po požáru z roku 1904 obnovil v letech 1908–1909 L. Lábler, zbytky gotických nástěnných maleb Kristových pašijí, hlavní oltář rokokový
  • Židovský hřbitov
  • Zvonička
  • Socha svatého Václava – z roku 1858
  • Fara na náměstí
  • Radnice na náměstí

Osobnosti

  • Norbert Kubát (1863–1935), český sbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel
  • Radka Denemarková (roz. Zajíčková) (* 1968), česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně
  • Friedrich Friedländer (1825–1901), česko-rakouský malíř
  • Emil Pacovský (1878–1948), český malíř, grafik, spisovatel, kritik, estetik, historik a teoretik umění
  • Václav Vlček (1897–1971), československý legionář, generál a v období druhé světové války příslušník československé armády v zahraničí
  • Jiří Pošík (* 1954), motocyklový a rallye jezdec, vítěz Mezinárodní motocyklové šestidenní 1978
  • JUDr. Jaroslav Čížek (1873-1960), prezident senátu nejvyššího soudu v Brně
  • Ivan Genov (1966 - 2020), majitel pohřební služby a příležitostný herec

Galerie

  • Kostel svatého Aloise na Václavském náměstí
    Kostel svatého Aloise na Václavském náměstí
  • Kostel svatého Jiljí
    Kostel svatého Jiljí
  • Památkově chráněná budova fary
    Památkově chráněná budova fary
  • Železniční stanice Uhlířské Janovice
    Železniční stanice Uhlířské Janovice
  • Železniční trať u vjezdového návěstidla do stanice Uhlířské Janovice
    Železniční trať u vjezdového návěstidla do stanice Uhlířské Janovice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1753–1754. (česky a německy)
  5. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 839. (česky a německy)
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  9. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 548. 
  14. ↑ Udělené symboly – Uhlířské Janovice [online]. 2003-10-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 133–134
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš – Kuttna, 2000, s. 305–306; dostupné online[1]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.