Svatotomášská hornatina

Svatotomášská hornatina
Nejvyšší bodVítkův kámen
Nadřazená jednotkaŠumava
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatotomášská hornatina (německy St. Thomagebirge nebo Skt. Thomasgebirge[1][2]) je fytogeografický okres (ČSAV 1987)[3] či podokres (Skalický 1988) táhnoucí se na pravém břehu Lipenské přehrady přibližně od Rakouské zátoky po Vyšší Brod v okrese Český Krumlov.[4] Nejvyšším vrcholem je Vítkův kámen.

Názvem Svatotomášská hornatina se v 19. století označovala i hornatina na Šumavě[pozn. 1] přibližně od Dolní Vltavice[5] po Přední Výtoň (dříve též i Hýrov),[6][7] či až k Vyššímu Brodu.[5]

Oblast Svatotomášské hornatiny spadá do Chráněné krajinné oblasti Šumava a je součástí evropsky významné lokality Šumava. Zachovaly se zde porosty v pralesovité, resp. málo narušené podobě.[8] Jsou zde přírodní rezervace Medvědi hora,[9] Spáleniště,[10] Světlá[11] a přírodní památka Jasánky.[12]

Název

Označení hornatiny bylo pojmenováno po osadě Sv. Tomáše a hornatina také byla označována jako St. Thoma-Gebirge[13] nebo St. Thomas Gebirge[14] (pohoří Svatého Tomáše[5] nebo hory svatého Tomáše[15]), někdy také Thomasberg[16][17] (Svatotomášská hora,[18] hora sv. Tomáše[19] nebo také hřbet Svatého Tomáše).[6]

Jazyková poznámka

Podle současných pravidel českého pravopisu[20] se v podobných případech první písmeno názvu po obecném pojmenování má psát s velkým písmenem (tedy např. pohoří Sv./Svatého Tomáše), dříve se nicméně i toto jméno chápalo jako obecné pojmenování a psalo se s písmenem malým (stejně jako dosud u názvů kostelů, čili pohoří sv./svatého Tomáše stejně jako (dosud) kostel sv./svatého Tomáše).

Nejvyšší hory

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Kniha Der Böhmerwald: Natur und Mensch ji ale řadila pod pohoří Horních Rakous (Ober-Oesterreichs).[2]

Reference

  1. ↑ Führer durch den Böhmerwald (österreichische und bairische Antheile) und das deutsche Südböhmen. Budweis: Commissionsverlag von L.E. Hansen's Buchhandlung, 1888, s. XI. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a1032570-13f6-11e7-981b-005056825209.
  2. ↑ a b WENZIG, Josef; KREJČÍ, Jan; RITTER, Carl; HEROLD, Eduard. Der Böhmerwald: Natur und Mensch. Prag: Carl Bellmann, 1860. 354 s. Dostupné online. S. 264, 265. (německy) 
  3. ↑ Plán péče o přírodní památku Spáleniště na období 2024 – 2033 [online]. [cit. 2025-05-15]. S. 7. Dostupné online. 
  4. ↑ Přírodní poměry: Fytogeografický okres (BÚ ČSAV 1987) [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c BOROVSKÝ, František Adolf. Řivnáčův Průvodce po Šumavě. V Praze: Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 1883. 205 s. Dostupné online. S. 2. 
  6. ↑ a b TICHÝ, Jan. Zeměpis království Českého. Pro školu a dům, zvláště pro školy průmyslové, řemeslnické a reálné. V Praze: Mikuláš a Knapp, 1868. 127 s. Dostupné online. S. 4. 
  7. ↑ Mapy.cz: Z 19. století [online]. Seznam.cz [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Příloha č. 7 Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje: Seznam a charakteristika VZCHÚ. [s.l.]: Jihočeský kraj, 2006. Dostupné online. S. 3. 
  9. ↑ Plán péče o přírodní památku Medvědí hora na období 2020-2029 [online]. [cit. 2025-01-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Plán péče o přírodní památku SPÁLENIŠTĚ na období 2024 – 2033 [online]. [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Plán péče o přírodní rezervaci SVĚTLÁ na období 2023 – 2032 [online]. [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ Plán péče na období 2014-2023 pro přírodní památku Jasánky [online]. [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZEITHAMMER, Leopold. Land und Leute des Böhmerwaldes. Winterberg: L.M. Zeithammer, 1896, s. [9]. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c873a870-3686-11e7-97e2-005056825209.
  14. ↑ Mapa 2. vojenského mapování, dostupné z: https://mapy.com/s/kesomeleso.
  15. ↑ PATERA, Bohumír. Přes Plöckenšteinské pohoří: obrázky z cest, jež české mládeži vykreslil Bohmír Patera. v Slaném: J. Rokyta, 1893, s. [7]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:31dac340-9f84-11e8-a81d-5ef3fc9bb22f.
  16. ↑ SOMMER, Johann. Das Königreich Böhmen. Prag: Friedrich Ehrlich, 1841, s. 127. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:805df780-02b8-11e8-816d-5ef3fc9bb22f.
  17. ↑ Reisehandbuch für das Königreich Böhmen. Buchdruckerei J. Otto, 1882, s. 362. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9c471ceb-5c67-43be-aa85-c4a1d3e2f907.
  18. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1893. sv. 6, s. 15. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:fe3b2040-0a74-11e5-b309-005056825209.
  19. ↑ Čechy. Praha: Otto, [asi 1900], s. 42. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a0c658d0-9311-11e7-83f8-001018b5eb5c.
  20. ↑ Srov. https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=183, oddíl Trojslovné názvy.

Literatura

  • KOTEK, Jiří. Analýza vývojových změn land use podhůří Šumavy. [s.l.]: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2012. Dostupné online. Diplomová práce. 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.