Věnceslav Metelka

Věnceslav Metelka
Věnceslav Metelka
Věnceslav Metelka
Narození15. září 1807[1]
Sklenařice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1867 (ve věku 59 let)
Paseky nad Jizerou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánípedagog a houslař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav, alias Věnceslav Metelka (podle vysocké římskokatolické matriky narozených 15. září[1][2] nebo podle poznámky svého otce v knize rodinných záznamů 17. září 1807[3] Sklenařice[1] – 1. května 1867 Paseky[4]) byl český učitel, houslař, houslista a písmák, prototyp „zapadlého vlastence“.

Život

Narodil se jako nejstarší syn chalupníka Jáchyma Metelky ve Sklenařicích čp. 11[1],[2] ve škole se setkal s písmákem a hudebníkem Matějem Hájkem, který ho učil také hrát na housle, na flétnu a klavír. Od deseti let chodíval hrát po hospodách, byl na zkušené v Německu, učil se truhlářem a pracoval v Náchodě v houslařské dílně. Roku 1829 odešel do Jičína studovat učitelství a po úspěšném absolvování se roku 1831 stal pomocným učitelem v Pasekách. Od roku 1835 hrál v ochotnickém divadle, ale protože s jeho učitelstvím nebyl spojen pravidelný plat, žil velice chudě. Roku 1836 dostal výjimku a mohl se i jako školní pomocník oženit s dcerou učitele Kateřinou Šimůnkovou, s níž měl čtyři děti: Pavlínu (1836–1857), Václava (1838–1856), Josefa (1841–1880) a Johanku (1843–1868); nejstarší dvě ale zemřely na tuberkulózu krátce po sobě v mladém věku. Když tchán roku 1838 zemřel, z dědictví koupil domek v Pasekách a začal také hospodařit. Přivydělával si hraním a hlavně stavěl housle a další dřevěné hudební nástroje včetně kytar. Roku 1841 se stal řádným učitelem a 1850 byl zvolen rychtářem, ale funkci odmítl. Zemřel[4] na tuberkulózu[4] a zanechal po sobě ženu a dvě děti, které ale také brzy zemřely.[5] Pohřben je na hřbitově v Pasekách nad Jizerou u zdejšího kostela svatého Václava.[6]

Odkaz

Pamětní deska v Náchodě, kde se Metelka učil truhlářem

Houslařství naučil své děti a založil tak významnou houslařskou školu, z níž vzešly i houslařské rody Pilařů a Špidlenů. Kromě četných nástrojů, které se dnes velice cení, zanechal po sobě deníky z let 1835–1844 a 1856–1866.[7] Z nich čerpal Karel Václav Rais inspiraci i materiál pro román Zapadlí vlastenci.

Významná část Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je věnována Metelkovi. Roku 2007 se v Pasekách slavil „Rok Věnceslava Metelky“ a na hřbitově mu postavili pomník s bustou od sochaře Vladimíra Preclíka.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d SOA Zámrsk, Matrika narozených, Václav Metelka, 1807 ve Sklenařicích str.370. Dostupné online.
  2. ↑ a b Archivovaná kopie. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-18. 
  3. ↑ Jech, Jaromír (ed.): Kde na jabloních harmoniky rostou : Dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny. Hradec Králové: Kruh, 1983, s. 13.
  4. ↑ a b c SOA Zámrsk, Matrika zemřelých, Václav Metelka, 1867 ve Sklenařicích Dostupné online.
  5. ↑ P. Kalvínská, Věnceslav Metelka
  6. ↑ FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha: Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Semily, s. 238. 
  7. ↑ Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence.
  8. ↑ Rok 2007 – rok Věnceslava Metelky. www2.paseky.cz [online]. [cit. 2013-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11. 

Literatura

  • Jalovec, Karel: Čeští houslaři. Praha: SNKLHU, 1959.
  • Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence. Praha: Vyšehrad, 1982.
  • Jech, Jaromír (ed.): Kde na jabloních harmoniky rostou : Dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny. Hradec Králové: Kruh, 1983.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.