Veletín

Veletín
Roubená stodola
Roubená stodola
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecSedlec-Prčice
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°33′17″ s. š., 14°28′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel33 (2021)[1]
Katastrální územíVeletín (2,67 km²)
PSČ257 91
Počet domů19 (2021)[2]
Veletín
Veletín
Další údaje
Kód části obce78174
Kód k. ú.678171
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veletín je vesnice, část města Sedlec-Prčice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru západně od Sedlce. Kolem Koblásky a Buckovny protéká Novodvorský potok, k němuž se u Myslivny připojuje místní přítok ze samotného Veletína. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[3]

Veletín je také název katastrálního území o rozloze 2,67 km². K Veletínu patří též samoty či vzdálenější usedlosti Buckovna (půl kilometru severoseverozápadně od Veletína), Myslivna (půl kilometru severovýchodně od Veletína) a Kobláska (0,4 kilometru východně od Veletína).

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291.[4] Během 19. a 20. století byl obci výrazný úbytek obyvatel - viz tabulka.[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 156 145 133 127 118 98 92 82 70 64 46 27 20 20 33
Počet domů 19 20 21 21 22 22 22 21 21 16 14 16 16 17 19

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1960 Veletín byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Sedlčany, ale od roku 1960 v okrese Benešov. Od 12. června 1960 do 31. prosince 1979 byl částí obce Kvasejovice v okrese Benešov. Od 1. ledna 1980 je částí města Sedlec-Prčice v okrese Benešov. Od 1. ledna 2007 vesnice přešla spolu s městem Sedlec-Prčice z okresu Benešov do okresu Příbram.[7]

Doprava

Do Veletína vede místní silnice, která ve vzdálenosti 1 km východně navazuje na silnici II/121 spojující Votice a Milevsko. Na jih z Veletína vychází silnička do Vratkova a Chválova, ležících západně. Od Koblásky přes Myslivnu vede silnička k severozápadu mezi Matějov a Nové Dvory.

Přímo do Veletína zajíždějí (stav 2010) pouze dva páry autobusových spojů (linka SID D63) v pracovní dny, které ves spojují se Sedlcem, ranní spoj jede až z Votic a odpolední do Votic. V zastávce „Sedlec-Prčice, Veletín, rozc.“) na silnici II/121 kilometr východně od vsi zastavuje i několik málo spojů na linkách Příbram – Tábor (roku 2010 v pracovní dny 1 pár spojů na lince SID Veolia Transport D13 a denně 1 pár spojů na lince 304110 Commet Plus).

Přes Veletín vede západovýchodním směrem modře značená pěší turistická trasa od Chválova a Vratkova směrem na Sušetice a Sedlec. Od severozápadu k jihovýchodu ji křižuje červeně značená trasa od Jesenice a Matějova směrem na Javorovou skálu.

Přes Veletín prochází západovýchodním směrem cyklistická trasa 0074, která se východně od vsi křižuje s trasou 1154 vedoucí po silnici II/121.

Pamětihodnosti

  • Stodoly u čp. 2 a 8

Osobnosti

Rodákem z Veletína byl překladatel a básník Jaroslav Kabíček (11. listopadu 1931 Veletín – 2. února 1996 Praha). Po maturitě na táborském gymnáziu vystudoval český jazyk na pražské filosofické fakultě. Ceněné jsou jeho překlady z ruštiny, ukrajinštiny, tatarštiny, srbochorvatštiny, makedonštiny a francouzštiny.

Kabíčkův spolužák, rusista Václav Daněk, zanechal vzpomínku na severskou přírodu Veletína. "(Kabíček) pocházel z malé, někde za Sudoměřicemi zastrčené vesničky, kde jsem poprvé v životě viděl jinovatku na selské duchně, když jsme se tam spolu po lednové noci do rána probudili. Bylo to v druhé polovině padesátých let, ve sněhu za humny jsme rozpoznali liščí stopy, a sedláci tam pořád ještě nechvátali do JZD." [8]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 155. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 80. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 605. 
  8. Václav Daněk: Bez J. K. Vzpomínka na mladšího spolužáka (časopis Souvislosti 1/1996, str. 195)

Externí odkazy