Veletín

Veletín
Roubená stodola
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Sedlec-Prčice
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′17″ s. š., 14°28′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	33 (2021)[1]
Katastrální území	Veletín (2,67 km²)
PSČ	257 91
Počet domů	19 (2021)[2]
Veletín
Další údaje
Kód části obce	78174
Kód k. ú.	678171
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veletín je vesnice, část města Sedlec-Prčice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru západně od Sedlce. Kolem Koblásky a Buckovny protéká Novodvorský potok, k němuž se u Myslivny připojuje místní přítok ze samotného Veletína. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.^[3]

Veletín je také název katastrálního území o rozloze 2,67 km². K Veletínu patří též samoty či vzdálenější usedlosti Buckovna (půl kilometru severoseverozápadně od Veletína), Myslivna (půl kilometru severovýchodně od Veletína) a Kobláska (0,4 kilometru východně od Veletína).

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291.^[4] Během 19. a 20. století byl obci výrazný úbytek obyvatel - viz tabulka.^[3]

Při sčítání lidu v letech 1850–1960 Veletín byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Sedlčany, ale od roku 1960 v okrese Benešov. Od 12. června 1960 do 31. prosince 1979 byl částí obce Kvasejovice v okrese Benešov. Od 1. ledna 1980 je částí města Sedlec-Prčice v okrese Benešov. Od 1. ledna 2007 vesnice přešla spolu s městem Sedlec-Prčice z okresu Benešov do okresu Příbram.^[7]

Do Veletína vede místní silnice, která ve vzdálenosti 1 km východně navazuje na silnici II/121 spojující Votice a Milevsko. Na jih z Veletína vychází silnička do Vratkova a Chválova, ležících západně. Od Koblásky přes Myslivnu vede silnička k severozápadu mezi Matějov a Nové Dvory.

Přímo do Veletína zajíždějí (stav 2010) pouze dva páry autobusových spojů (linka SID D63) v pracovní dny, které ves spojují se Sedlcem, ranní spoj jede až z Votic a odpolední do Votic. V zastávce „Sedlec-Prčice, Veletín, rozc.“) na silnici II/121 kilometr východně od vsi zastavuje i několik málo spojů na linkách Příbram – Tábor (roku 2010 v pracovní dny 1 pár spojů na lince SID Veolia Transport D13 a denně 1 pár spojů na lince 304110 Commet Plus).

Přes Veletín vede západovýchodním směrem modře značená pěší turistická trasa od Chválova a Vratkova směrem na Sušetice a Sedlec. Od severozápadu k jihovýchodu ji křižuje červeně značená trasa od Jesenice a Matějova směrem na Javorovou skálu.

Přes Veletín prochází západovýchodním směrem cyklistická trasa 0074, která se východně od vsi křižuje s trasou 1154 vedoucí po silnici II/121.

• Stodoly u čp. 2 a 8

Rodákem z Veletína byl překladatel a básník Jaroslav Kabíček (11. listopadu 1931 Veletín – 2. února 1996 Praha). Po maturitě na táborském gymnáziu vystudoval český jazyk na pražské filosofické fakultě. Ceněné jsou jeho překlady z ruštiny, ukrajinštiny, tatarštiny, srbochorvatštiny, makedonštiny a francouzštiny.

Kabíčkův spolužák, rusista Václav Daněk, zanechal vzpomínku na severskou přírodu Veletína. "(Kabíček) pocházel z malé, někde za Sudoměřicemi zastrčené vesničky, kde jsem poprvé v životě viděl jinovatku na selské duchně, když jsme se tam spolu po lednové noci do rána probudili. Bylo to v druhé polovině padesátých let, ve sněhu za humny jsme rozpoznali liščí stopy, a sedláci tam pořád ještě nechvátali do JZD." ^[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Veletín na Wikimedia Commons
• Veletín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)