Vendée Globe

Vendée Globe
trasa závodu Vendée Globe
Nejvyšší národní orgán	SAEM Vendée
První výskyt	1989
Vlastnosti
Typ	samostatný nepřetržitý závod plachetnic kolem světa bez pomoci další osoby
Vybavení	plachetnice Imoca
Hrací plocha	Atlantský oceán Indický oceán Tichý oceán

Vendée Globe, původně Vendée Globe Challenge, je prestižní jachtařský závod kolem světa, který začíná i končí v atlantském přístavu Les Sables-d'Olonne ve francouzském departementu Vendée. Každý účastník musí závod absolvovat sám (sólově) a bez jakékoli pomoci, nesmí nikde ani vystoupit na břeh, může jen zakotvit na moři. Pro své extrémní nároky je závod přístupný jen po přísné kvalifikaci a je považován za vrcholný test jachtařských dovedností. Účastní se ho nicméně hlavně Francouzi. Plavba je dlouhá zhruba 24 000 námořních mil (44 500 km, tedy více než obvod Země) a trvá průměrně kolem tří měsíců. Závod se koná jednou za čtyři roky a startuje v listopadu, aby probíhal během léta na jižní polokouli. Aktuální rekord drží Charlie Dalin, který 14. ledna 2025 dokončil závod za necelých 65 dní.

S konceptem tohoto závodu přišel roku 1989 francouzský jachtař Philippe Jeantot. Ten měl za sebou dvě vítězství v podobném závodě BOC Challenge (později Velux 5 Oceans nebo Around Alone), kde však bylo možné během cesty zastavovat v přístavech pro odpočinek a opravy lodí. Jeantotovi se tyto podmínky zdály příliš mírné a vymyslel verzi, kde budou zastávky na břehu zakázány.

První ročník tohoto extrémního závodu proběhl na přelomu let 1989–1990 se 13 účastníky (z toho 11 Francouzů, 1 Jihoafričan a 1 Američan), z nichž jen 7 úspěšně dorazilo do cíle. Sám Jeantot se také zúčastnil a skončil čtvrtý, zvítězil jeho krajan Titouan Lamazou. Další ročník se konal po třech letech (1992–1993), od té doby se opakují ve čtyřleté periodě.

Závod je určen pro jednotrupové jachty splňující kritéria třídy Open 60 (před rokem 2004 byla povolena i třída Open 50, tedy asi o 3 metry kratší). Fyzické parametry jsou dány hlavně omezeními shora, celková délka lodi by měla být zhruba 18 metrů (59–60 stop). Trup bývá mnohem širší než u klasických závodních jachet, aby poskytl vyšší stabilitu na rozbouřeném volném moři.

Lodě musí být vybaveny různými bezpečnostními prvky. Přesto zůstává závod velmi nebezpečný, neboť trasa vede širým oceánem daleko od civilizace a jakékoli rychlé pomoci. Značný podíl účastníků zpravidla závod nedokončí (vzdá), ve 2. a 3. ročníku došlo dokonce k úmrtím na moři. V 6. ročníku se několik závodníků vydalo na pomoc kolegovi, kterému se převrátila loď, neboť jiná pomoc v dosahu nebyla – dostali pak za svou obětavost časové kompenzace.

Trasa závodu vede z Evropy na jih Atlantským oceánem, kolem mysu Dobré naděje, pak na východ jižním Indickým oceánem a jižním Pacifikem okolo celé Antarktidy, poté kolem Hornova mysu a nazpět Atlantikem do Francie. V zásadě jde o dráhu kopírující klasickou kliprovou trasu používanou obchodními loděmi od 17. století a využívající stálého západního proudění v zóně Západního příhonu.

Hlavním omezením závodníků ve volbě konkrétního kurzu, který se odvíjí od aktuálních povětrnostních podmínek, je tzv. vyloučená ledová zóna okolo Antarktidy, přesně vymezená oblast, kam je zakázáno vplout, aby se zamezilo riskantnímu zkracování dráhy přes Jižní oceán s výskytem ledových ker. Případně mohou být při konkrétním závodě z bezpečnostních důvodů stanoveny další body povoleného koridoru.

Závodníci cestou nesmí nikde přistát, ani přirazit k jiné lodi. Výjimkou je brzký návrat po startu při zjištění nějakého problému, kdy účastník musí znovu odstartovat v rozmezí maximálně 10 dní od zahájení závodu, jinak je diskvalifikován.

Aby se minimalizovalo riziko nehod, účastníci musí projít zdravotní prohlídkou a splnit kurzy sebezáchrany. Dále musí vykázat předchozí zkušenost s jachtařskými závody tohoto typu a na lodi takového typu, případně musí na své lodi vykonat alespoň 2 500 mil dlouhou zaoceánskou plavbu při průměrné rychlosti alespoň 7 uzlů.

Za uplynulých deset ročníků závodu se zúčastnilo celkem 115 různých jachtařů (z toho 15 žen), dokončit alespoň jednou se podařilo 87 z nich (z toho 13 ženám). Průměrný věk účastníka je asi 40 let, nejmladšímu bylo 23 a nejstaršímu 66. Naprostou většinu účastníků tvoří Francouzi a zatím také vždy se Francouz stal vítězem. Celkově už se závodu zúčastnili zástupci 21 zemí, po Francii je to nejčastěji Spojené království. Zastoupeno je i několik vnitrozemských zemí (Maďarsko, Rakousko, Švýcarsko).

Michel Desjoyeaux jako zatím jediný dokázal vyhrát dvakrát (Charlie Dalin také dojel první do cíle dvakrát, poprvé ale nezvítězil z důvodu časového bonusu pro soupeře). Armel Le Cléac'h se jako jediný dostal třikrát na stupně vítězů.

• 
  T. Lamazou, vítěz prvního ročníku
• 
  M. Desjoyeaux, dvojnásobný vítěz závodu
• 
  Ch. Dalin, držitel rekordu
• 
  A. Le Cléac'h, třikrát na stupních vítězů
• 
  E. MacArthurová, zatím jediná žena mezi třemi nejlepšími

V 10. ročníku 2024/25 zvítězil Charlie Dalin, v rekordním čase o více než 9 dní rychlejším než dosavadní rekord A. Le Cléac'he; ten zhruba o týden překonali i závodníci na druhém a třetím místě. Poslední 32. účastník úspěšně dorazil do cíle 4. března (po 114 dnech), po něm ještě jeden, který ale nestihl stanovený limit závodu (necelých 117 dní). Sedm jachtařů ze závodu v různé fázi odstoupilo, vesměs pro vážná poškození lodi, všichni se přesto dostali do nejbližšího přístavu bez pomoci.

ročník	rok	vítěz	čas	2.	3.	účastníků	dokončilo	poznámka
1.	1989–90	Titouan Lamazou	109 dní, 8 h 49 min	Loïck Peyron	Jean-Luc Van Den Heede	13	7
2.	1992–93	Alain Gautier	110 dní, 2 h 23 min	Jean-Luc Van Den Heede	Philippe Poupon	16	7	Mike Plant zahynul na moři cestou na start; Nigel Burgess tři dny po startu
3.	1996–97	Christophe Auguin	105 dní, 20 h 31 min	Marc Thiercelin	Hervé Laurent	15 (+1)	6	Gerry Roufs zahynul v jižním Pacifiku
4.	2000–01	Michel Desjoyeaux	93 dní, 3 h 57 min	Ellen MacArthurová	Roland Jourdain	24	15	na stupních vítězů poprvé žena a ne-Francouz
5.	2004–05	Vincent Riou	87 dní, 10 h 48 min	Jean Le Cam	Mike Golding	21	13
6.	2008–09	Michel Desjoyeaux	84 dní, 3 h 9 min	Armel Le Cléac'h	Vincent Riou, Marc Guillermot	30	12	první opakovaný vítěz; nejvíce neúspěšných účastí; 4 závodníci získali bonus za plavbu na pomoc kolegovi
7.	2012–13	François Gabart	78 dní, 2 h 17 min	Armel Le Cléac'h	Alex Thomson	20	11	obhájeno 2. místo
8.	2016–17	Armel Le Cleac'h	74 dní, 3 h 35 min	Alex Thomson	Jérémie Beyou	29	18
9.	2020–21	Yannick Bestaven	80 dní, 3 h 45 min	Charlie Dalin	Louis Burton	33	25	do cíle první dorazil Ch. Dalin, ale díky časovému bonusu zvítězil Y. Bestaven
10.	2024–25	Charlie Dalin	64 dní, 19 h 23 min	Yoann Richomme	Sébastien Simon	40	32 (+1)	nejvyšší počet účastníků, nejvyšší úspěšnost (80 %); dosud nejrychlejší závod

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vendée Globe na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vendée Globe na Wikimedia Commons
• Portál Vendée Globe