Veselí nad Lužnicí

Veselí nad Lužnicí
Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka
Znak města Veselí nad LužnicíVlajka města Veselí nad Lužnicí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVeselí nad Lužnicí
Obec s rozšířenou působnostíSoběslav
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′4″ s. š., 14°41′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 515 (2025)[1]
Rozloha29,57 km²[2]
Nadmořská výška407 m n. m.
PSČ391 81
Počet domů1 466 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí T. G. Masaryka 26
391 81 Veselí nad Lužnicí
mesto@veseli.cz
StarostaVít Rada
Oficiální web: www.veseli.cz
Veselí nad Lužnicí
Veselí nad Lužnicí
Další údaje
Kód obce553271
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselí nad Lužnicí (německy Wesseli an der Lainsitz, Frohenbruck an der Lainsitz) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží 29 kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic na soutoku Lužnice a Nežárky a na okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Žije v něm přibližně 6 500[1] obyvatel.

Historie

Páni z Veselí

Budování města zvaného Na Talíři, posléze Veselí, předcházela tvrz Na Talíři patřící pánům z Veselí. Šlo prokazatelně o příslušníky střední šlechty, ale z hlediska vojenské síly podléhající rodu Rožmberků, takže ačkoli ještě v průběhu 12. století byli zcela samostatným rodem, již v polovině 13. století Rožmberkové převzali vládu i nad tvrzí Na Talíři, kde po čtyři až pět generací tato stará česká šlechta původně vládla. Páni z Veselí pak koncem 13. století opustili celou obec a přesídlili do Českého Krumlova, kde již žili převážně měšťanským způsobem života (určité snahy o návrat do rodiště předků se objevily ještě v 15. století). Převážná část rodu Veselých pak o sto let později opustila i Český Krumlov a přesídlila na Vysočinu, kde se živili stavitelstvím, a byla následně poznamenána vysokými ztrátami mužských příslušníků v bojích první světové války.

Odchodem rodu z Veselí do Českého Krumlova postupně zmizelo i pojmenování „Na Talíři“ a původní erbovní znak pánů z Veselí (mimo jiné se stříbrným lvem v rudém poli a zlatými doplňky) se stal znakem města Veselí Nad Lužnicí. Genealogickou souvislost s prvními pány z tvrze na Talíři přiznával Jaroslav Heyrovský (jeho matka se za svobodna jmenovala Anna Veselá).

Spojení Veselí s Mezimostím

Současné město vzniklo spojením měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou. První zmínky o Veselí pocházejí z roku 1259, povýšeno na město bylo v roce 1362, Mezimostí je poprvé zmiňováno ve 14. století, městečkem bylo od roku 1494 a městem od roku 1908. Snahy o spojení obou měst se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. ledna 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli.[4] Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádných zdejších oficiálních místních názvech a jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 776 2 835 3 088 3 623 4 108 4 291 4 588 4 302 4 985 4 847 6 237 6 450 6 641 6 386 6 211
Počet domů 377 402 414 441 500 562 824 1 017 1 031 1 073 1 075 1 264 1 352 1 411 1 466

Městská správa

Místní části

V letech 1960–1990 k městu patřil i Žíšov, od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 Drahov a Řípec, od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 Vlkov a od 1. ledna 1989 do 23. listopadu 1990 také Hamr a Val.[7]

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[8]

Doprava

Město je železničním uzlem, kde na 4. železniční koridor ve stanici Veselí nad Lužnicí navazují tratě Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí a České Velenice – Veselí nad Lužnicí.

Kolejiště nádraží bylo v roce 2014 a 2015 komplexně rekonstruováno a byla tam postavena tři nová krytá nástupiště s podchody a výtahy pro cestující. Roku 2022 byla dokončena rekonstrukce výpravní budovy[9].

Městem prochází dálnice D3 z Tábora do Českých Budějovic.

Na nádraží Veselí–Mezimostí vystoupil ze salonního vozu zvláštního vlaku v sobotu 21. prosince 1918 krátce po 10. hodině prezident T. G. Masaryk a byl přivítán zástupy občanů i představiteli města a třeboňského politického okresu při svém triumfálním návratu do osvobozené vlasti. Osobní přivítání pana prezidenta provedl starosta Veselí Alois Kolín a probošt dr. Jan Vacek. Prezident republiky poděkoval za vřelé přivítání a se slovy „Sbohem a do práce“ nastoupil do zvláštního vlaku, který se v 10:45 vydal na další cestu k Táboru.[10]

Pamětihodnosti

Kostel Povýšení sv. Kříže
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veselí nad Lužnicí.

Osobnosti

  • Bohumil Bydžovský, (1880–1969), akademik, profesor matematiky a rektor Karlovy univerzity v Praze. V roce 1947 zvolen čestným občanem Veselí nad Lužnicí, kde je jeho jménem též pojmenována jedna ulice
  • Marie Bydžovská-Komínková, (1876–1969), historička, překladatelka, spisovatelka, jedna z prvních Češek, která dosáhla vysokoškolského vzdělání
  • Václav Filípek, (1811–1863), novinář
  • Jan Filípek, (1913–2004), podnikatel, spisovatel
  • Emil Hlobil, (1901–1987), hudební skladatel a pedagog
  • Vlastimil Koutecký, (1930–2000), architekt, scénograf, výtvarník
  • Karel Láznička, (1935–2004), malíř, textilní výtvarník
  • František Líbal, (1869–1974), akademický malíř
  • Ladislav Rektoris, malíř, sochař
  • Zdeněk Šimek, (1927–1970), sochař, malíř
  • Josef Antonín Škarnicl (Skarnitzl), (1729–1813), tiskař, nakladatel, knihkupec
  • Lubomír Štrougal, (1924–2023), komunistický politik, ministr vnitra a někdejší předseda vlády Československa
  • Karel Traxler, (1866–1936), katolický kněz a šachista. Po většinu života působil jako kněz a katecheta ve Veselí nad Lužnicí či jeho okolí, ve městě je též pohřben.
  • Jan Mládek, (* 1960), ekonom a politik, celé mládí prožil ve Veselí nad Lužnicí a v sousedním Dráchově.
  • Jan Sajíc, (1894–1951), knihovník, divadelní a literární kritik

Galerie

  • Radnice
    Radnice
  • Fara
    Fara
  • Soutok
    Soutok
  • Měšťanské domy na Náměstí T. G. Masaryka
    Měšťanské domy na Náměstí T. G. Masaryka
  • Ubytovna Zvon před nádražím
    Ubytovna Zvon před nádražím
  • Sokolovna
    Sokolovna
  • Malé náměstí
    Malé náměstí
  • Nádraží
    Nádraží

Partnerská města

  • Švýcarsko Diemtingen, Švýcarsko
  • Rakousko Yspertal, Rakousko

Klub „Veseláků“: Veselí nad Moravou, Nové Veselí, Vysoké Veselí, Veselí, Veselí (Štětí), Veselí (Pavlov), Veselí (Dalečín), Veselí (Odry)[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Z historie města, Veselí nad Lužnicí, vytvořeno 4. 3. 2004, poslední verze 10. 12. 2007
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 681, 107, 497, 628, 132, 600. 
  8. ↑ Udělené symboly – Veselí nad Lužnicí [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Správa železnic završila rekonstrukci výpravní budovy ve Veselí nad Lužnicí. Zdopravy.cz [online]. 2022-06-16 [cit. 2023-07-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vratislav Preclík: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.-21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
  11. ↑ Partnerská města a obce: Veselí nad Lužnicí. veseli.cz [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.