Vincenc Houška

Vincenc Houška
Základní informace
Narození21. ledna 1766
Kralovice (okres Plzeň-sever)
České královstvíČeské království České království
Úmrtí13. září 1840 (ve věku 74 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, mandolinista, houslista, violoncellista a klavírista
Nástrojemandolína a violoncello
Členem skupinyLudlamshöhle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Houška, také Hauschka, Hauska či Houschka (21. ledna 1766 Kralovice[1] – 13. září 1840 Vídeň[2]), byl hudební skladatel českého původu.

Život

Narodil se jako nemanželský,[1] sňatek rodičů (Tadeáš Houska a Barbora Kondelová) se konal následující měsíc po jeho narození.[3] Základy hry na housle a klavír získal u svého otce, který byl učitelem ve Stříbře. Odešel do Prahy, kde kromě studia na gymnáziu se dále vzdělával v hudbě. Zpíval ve sboru chrámu sv. Víta, který tehdy řídil skladatel Antonín Laube. Skladbu studoval u Josefa Segera. Ve hře na violoncello, která ho později proslavila, byl prakticky samouk.

Po studiích se stal violoncellistou v kapele hraběte Johanna Josepha Thuna (1711–1788). Po smrti hraběte se osamostatnil a koncertoval po celém Německu a Rakousku. Také pilně komponoval a na koncertech často uváděl vlastní skladby.

V roce 1792 se usídlil ve Vídni. Stal se radou císařské a královské účtárny, ale nadále se věnoval koncertní a skladatelské činnosti. Oblíbil si zejména violu di bordoni a slavil s ní mimořádné úspěchy i u císařského dvora.

Byl činný při organizaci hudebního života ve Vídni. Byl členem společnosti Wittwen-Sozietät, což byla Jednota hudebních umělců na podporu vdov a sirotků. Byl zakládajícím členem vídeňské společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde) i vídeňské konzervatoře.

Houška a Beethoven

Z dob společného pobytu ve Vídni pojilo Houšku s Beethovenem přátelství, které se projevovalo i ve vzájemno korespondenci.[4]

Dílo

Tiskem vyšlo:

  • 3 sonates pour le violoncelle avec base (dva svazky)
  • 3 Canoni à 3 voci
  • Lieder für 3 Stimmen

V rukopise zůstaly violoncellové koncerty, velké množství komorní hudby, žalmy a písně. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské Canzonetti podepsané Vincenzo Hauschka, pro různé hlasy s doprovodem barytonu. V knihovně Gesellschaft der Musikfreunde je uložen rovněž rukopis Houškovy autobiografie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Kralovice 1713-1778, snímek 367. [s.l.]: Porta fontium Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika zemřelých, Maria Hietzing, Vídeň 1835-1853, snímek26. [s.l.]: Matricula Online Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika oddaných, Kralovice 1763-1786, snímek 227. [s.l.]: Porta fontium Dostupné online. 
  4. ↑ PESCHEK, Josef. V Beethovenově stínu [online]. České Budějovice: Kohoutí kříž, Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2025-08-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Alfred Baumgartner: Propyläen Welt der Musik. Band 3: Hauff - Menalt. Propyläen-Verlag, Berlin 1989, ISBN 3-549-07833-1, S. 139.
  • Hauschka Vinzenz. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 2, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1959, S. 216.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.