Vlastějovice

Vlastějovice
Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí
Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZruč nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°43′53″ s. š., 15°10′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel471 (2025)[1]
Rozloha19,06 km²[2]
Nadmořská výška354 m n. m.
PSČ285 23
Počet domů260 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa obecního úřaduVlastějovice 4
285 23 Vlastějovice
starosta@vlastejovice.cz
StarostaJiří Lapáček
Oficiální web: www.vlastejovice.cz
Vlastějovice
Vlastějovice
Další údaje
Kód obce534561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastějovice (německy Hammerstadt) jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi 27 kilometrů jižně od Kutné Hory a pět kilometrů jihovýchodně od Zruče nad Sázavou. Žije v ní 471[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Prvním známým majitelem, uváděným v roce 1440, byl Ondřej z Vlastějovic. Po něm se zde připomíná Mikuláš z Vlastějovic. V listině z roku 1479 se uvádějí jeho syn Jan z Vlastějovic, který zastával funkci purkrabího na ledečském hradě. Ves drželi Vlastějovičtí a po nich Firšicové z Nabdína. Roku 1573 ves koupil Trčka z Lípy a roku 1663 Antonín Losy z Losinthalu. Od roku 1689 se jako držitel vsi připomíná Johann Christian Stubick z Königsteinu.

Ve druhé polovině 18. století se v obci narodil Ignác Loubal, pražský měšťan a zakladatel železných hamrů v Jesenném. Také podle záznamu v kancionálu Vincence Dolenského z Bozkova se Ignác Loubal narodil v obci Hamrštadt (z německého Hammerstadt = Vlastějovice).

Na počátku 20. století zde působil statkář a politik Josef Prášek (1861–1925), poslanec zemského sněmu.[4][5]

V městysi Vlastějovice (přísl. Březina, Budčice, Laziště, 580 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vlastějovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 3 mlýny, obuvník, povozník, rolník, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vlastějovice, stavební družstvo, 3 trafiky.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 287 1 286 1 199 1 152 1 205 1 143 943 806 815 739 619 533 527 455 473
Počet domů 169 189 189 195 179 176 187 204 189 189 185 198 241 255 260

Obecní správa

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[11]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[12]
  • 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Části obce

V letech 1850–1878 k obci patřily i Pertoltice.[14]

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti tři kilometry lze najet na silnici II/336 Uhlířské Janovice - Zruč nad Sázavou - silnice II/150.
  • Železnice – Územím obce vede železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku trati mezi Kácovem a Světlou nad Sázavou bylo roku 1903. Na území obce leží železniční zastávka Laziště, železniční stanice Vlastějovice a železniční zastávka Budčice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Zruč nad Sázavou-Pertoltice-Zruč nad Sázavou (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov) a Ledeč n.Sázavou-Pertoltice-Zruč nad Sázavou (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 212 jezdilo v pracovní dny 12 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti

  • Zřícenina kaple svaté Maří Magdaleny na kopci Fiolníku – dnes již neexistující, neboť zbytky včetně základů byly pohlceny povrchovým lomem.
  • Venkovský dům s kaplí čp. 1: zapsaný do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 15033/2-3530).[15]

Galerie

  • Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí
    Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí
  • Domy podél žluté do Pertoltic
    Domy podél žluté do Pertoltic
  • Domy v dlážděné ulici
    Domy v dlážděné ulici
  • Památník obětem první a druhé světové války
    Památník obětem první a druhé světové války

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PRÁŠEK, Josef [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. 
  5. ↑ Kronika obce Vlastějovice [online]. hasicivlastejovice.estranky.cz [cit. 2014-01-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1849. (česky a německy)
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 420. 
  15. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-31]. Identifikátor záznamu 125460 : Venkovský dům s kaplí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.