Vlasta Oktábcová

Vlasta Oktábcová
Vlasta Oktábcová
Vlasta Oktábcová
Narození20. března 1913
Nebužely
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 29 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
ChoťAntonín Oktábec
DětiJan Oktábec syn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Oktábcová, rozená Černá (20. března 1913 Nebužely24. říjen 1942 Mauthausen), byla manželkou Antonína Oktábce, oba byli usmrceni v Mauthausenu za svou účast v odboji a za podporu parašutistů, kteří v období druhé světové války provedli atentát na Heydricha.

Život

Vlasta porodila syna Jana 19. června 1942. Antonín byl zatčen 14. července 1942. Vlasta byla zatčena 31. srpna 1942 ve Staré Huti, předtím se skrývala v Nebuželích u Mělníka, odkud pocházela. Po věznění v pankrácké věznici, v Terezíně a v Mauthausenu byla na posledním jmenovaném místě 24. října 1942 usmrcena ranou do týla.[1]

Osud syna Jana

Syn Jan měl po otci blond vlasy a modré oči, byl tedy určen pro převýchovu do Německa. Příbuzným se prostřednictvím českého personálu podařilo Jana udržet až do konce války v Praze. Podle výpovědi Josefa Oktábce ho před odvozem do Německa zachránila spřízněná zdravotní sestra aplikací jakési injekce, která evokovala špatný zdravotní stav dítěte. V roce 1945 byl v útulku v Krči a mluvil jen německy. Jeho výchova byla svěřena rodině jeho strýce Josefa Oktábce, Antonínova bratra (narozen 23. února 1903). Jan se vyučil elektromechanikem a na vojenskou službu nastoupil do slovenského města Pezinok. Na Slovensku se oženil. Po rozvodu žil sám v bytě v Bratislavě. Spáchal sebevraždu 27. června 1987 poté, co mu jeho bývalá manželka zničila vzpomínku na rodiče, panenku, kterou mu jeho matka vyrobila v Terezíně. Strýc Josef ho přežil o devět měsíců.

Připomínky

  • Jméno Vlasty Oktábcové a jejího manžela (Oktábcová Vlasta roz. Černá *20. 3. 1913, Oktábec Antonín *29. 9. 1904) jsou uvedena na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[2]
  • Na domě v ulici Sovova 503/3, 186 00 Praha 8 - Karlín, kde Oktábcovi bydleli, byla umístěna pamětní deska.[3][4]
  • V pražských Vysočanech vznikla při příležitosti výstavby nové čtvrti Emila Kolbena ulice s názvem Oktábcových.[5]
  • Na hřbitově v Nebuželích je na hrobu rodiny Vlasty Oktábcové nápis: "TICHOU VZPOMÍNKU VLASTIČCE A TONÍKOVI TRAG. ZAH. MAUTHAUSENU".[6]
  • Na pomníku obětem první a druhé světové války u obecního úřadu v Nebuželích je uvedeno jméno VL. OKTÁBCOVÁ-ČERNÁ.[7]
  • Na pomníku obětem druhé světové války v parku na Mírovém náměstí v Dobříši jsou uvedena jména Vlasty a Antonína Oktábcových.[8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. KLIKA, Jiří Karel. Z historie. Nový směr zpravodaj obce Stará Huť. 2015, čís. říjen, s. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-06.  Archivováno 6. 8. 2018 na Wayback Machine.
  2. N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. 
  3. ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Vydání první. vyd. Praha: Academia 199 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2555-5. 
  4. Pamětní deska manželů Oktábcových na domě Sovova 503/3 v Karlíně | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2025-06-01]. Dostupné online. 
  5. BRUNCLÍK, Stanislav. Praha názvy nových ulic připomene hrdiny popravené v éře hitlerovského Německa. NašePraha.cz [online]. 2022-03-28 [cit. 2025-01-25]. Dostupné online. 
  6. Kenotaf Antonín Oktábec a Vlasta Oktábcová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-05-29]. Dostupné online. 
  7. Pomník Obětem 1. a 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-06-01]. Dostupné online. 
  8. Ivo Šťastný. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy