Vodárenská věž (Vysoké Mýto)

Vodárenská věž, Vysoké Mýto
Poloha
Adresa	Vysoké Mýto, Česko Česko
Souřadnice	49°57′21,19″ s. š., 16°9′33,37″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodárenská věž je středověká kamenná bašta, která byla v 18. století upravena na městskou vodárnu. Pochází z druhé poloviny 13. století a je součástí původního městského opevnění. V průběhu staletí prošla několika stavebními úpravami, které odrážejí měnící se funkci a potřeby města. Stavba je významnou technickou a historickou památkou dokládající vývoj fortifikační a vodohospodářské architektury ve Vysokém Mýtě.

Bašta byla vystavěna ve druhé polovině 13. století jako součást městských hradeb ve Vysokém Mýtě. Původně plnila obrannou funkci, kterou ztratila na počátku 18. století. Roku 1700 byla v sousední hradbě prolomena branka vedoucí k řece Loučné. V roce 1768 byla bašta adaptována na vodárnu – dovnitř byla vestavěna nádrž a zdivo zpevněno kovanými táhly. Vodárna zásobovala městské kašny vodou čerpanou z řeky do zásobníku ve věži. Roku 1816 byla po požáru zničena střecha. O čtrnáct let později, v roce 1830, byla stavba snížena o dvě patra a její severní stěna nově vyzděna. V roce 1898 prošla další opravou a roku 1994 byla obnovena střešní krytina.

Stavba má čtvercový půdorys o délce strany přibližně 8 metrů. Je zhotovena z lomové opuky a má podobu hranolu, který se směrem vzhůru mírně zužuje. Tloušťka zdiva v přízemí dosahuje 1,15 metru a v interiéru dvakrát ustupuje. Celá hmota je zakončena stanovou střechou s hrotnicí a makovicí. Fasády jsou členěny nepravidelně. V přízemí východní strany se nachází segmentově zaklenutý vstup, nad nímž je barokní okenní výklenek se štukovou šambránou. Ta je ve vrcholu zdobena plastickým reliéfem andělské hlavy s křídly. Ve vyšší úrovni se dochoval zazděný sedlový portál bývalého vstupu do prvního patra s kamenným ostěním. Ostatní stěny mají pravoúhlá okénka s pískovcovým ostěním; některá z nich jsou zazděna.

Bašta je cenným dokladem vývoje městského opevnění a následné adaptace středověkých objektů pro nové technické účely. Dochované konstrukční prvky z různých stavebních etap ilustrují proměny městského prostředí od vrcholného středověku po 19. století. Objekt má hodnotu jak historickou, tak architektonickou – je příkladem řemeslné zručnosti i funkční flexibility městské infrastruktury.

• WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XVI: Politický okres Vysokomýtský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902. 246 s. Dostupné online. S. 105. 
• KOTRBA, Viktor. Vysoké Mýto (Ústí nad Orlicí). In: POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 4. T–Ž. Praha: Academia, 1982. S. 298.
• Městské opevnění. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-05-26]. Dostupné online. 
• Věž vodárenská. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-05-26]. Dostupné online. 

• Městské opevnění (Vysoké Mýto)
• Pražská brána (Vysoké Mýto)
• Litomyšlská brána
• Choceňská brána (Vysoké Mýto)
• Klášterská bašta (Vysoké Mýto)
• Seznam kulturních památek ve Vysokém Mýtě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodárenská věž, Vysoké Mýto na Wikimedia Commons