Vodní elektrárna Orlík
| Vodní elektrárna Orlík | |
|---|---|
 Hala s generátory ve vodní elektrárně Orlík | |
| Stát |  Česko |
| Umístění | Vodní nádrž Orlík |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 1954 |
| Dokončení | 1961 |
| Vlastník | ČEZ |
| Vodní elektrárna | |
| Turbína | 4 × 91 MW Kaplanova |
| Spád | 44 až 70,5 m |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 364 MW |
| Roční výroba | 398,1 GWh |
| Souřadnice | 49°36′24,84″ s. š., 14°10′51,96″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní elektrárna Orlík je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze vodní nádrže Orlík na Vltavě. Do provozu byla uvedena v letech 1960–1961.
Technické údaje
Elektrárna využívá vodní nádrž Orlík, která zadržuje 720 mil. m3 vody a je tak nejobjemnější akumulační nádrží v České republice. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí.
Samotná elektrárna má rozměry 17×127,5 m a výšku 20 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly. Uvnitř elektrárny jsou instalovány čtyři Kaplanovy turbíny, které slouží především k pokrytí špičkových odběrů elektřiny. Jedno desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny bylo na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu oceněno zlatou medailí. Celkový instalovaný výkon čtyř Kaplanových turbín (každá 91 MW) činí 364 MW. Střední roční výroba elektrické energie představuje 398,1 GWh. Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována v šesti jednofázových jednotkách na napětí 220 kV a vyvedena dvěma vedeními V001 a V002 do rozvodny Milín. Najetí na plné zatížení je možné za 128 sekund, přičemž elektrárna je dálkově ovládána z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.[1]
Zajímavosti
Odborník na vodní hospodářství doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. z Fakulty stavební ČVUT v Praze uvedl, že se „celá investice do vodní elektrárny Orlík včetně přehrady zaplatila výrobou elektrické energie za 4 roky“.[2]
Povodně v roce 2002 elektrárnu Orlík poničily. Svojí nečinností denně ztrácela miliony korun. Potřebovala velkou, ale přitom rychlou rekonstrukci. Vybraná firma byla pověřena dodávkami a rekonstrukcí silnoproudé i slaboproudé technologie, revizí rotorů u generátorů, a především výměnou vinutí statorů těchto generátorů za nové s moderním izolačním systémem.
Modernizace na přečerpávací elektrárnu
V letech 2024 až 2030 proběhne modernizace elektrárny s tím, že z vodní elektrárny Orlík vznikne přečerpávací vodní elektrárna. Všechny čtyři Kaplanovy turbíny budou vyměněny za Francisovy turbíny s tím, že dvě z nich budou reverzní.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ Orlík. ČEZ [online]. [cit. 2025-07-29]. Dostupné online.
- ↑ SATRAPA, Ladislav. Přehrady v českém inženýrském stavitelství. Příspěvek v rámci řešení projektu č.: DF11P01OVV009 s názvem „Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi”. 2015.
- ↑ MILITKÁ, Kateřina. Rozhovor s Ladislavem Štěpánkem, ředitelem divize klasická energetika. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-03-16, roč. 2021, čís. 1, s. 17.
- ↑ EHRLICHOVÁ, Lucie. Den s Ivou Svobodovou, která připravuje zásadní akce na našich vodních elektrárnách. Proud: časopis zaměstnanců skupiny ČEZ. ČEZ, 2021-06-14, roč. 2021, s. 30. ISSN 2464-7292.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní elektrárna Orlík na Wikimedia Commons - Skupina ČEZ - výroba elektřiny - Orlík
- Siemens - Větrná a vodní energie: Síly přírody vyrábějí čistou elektřinu Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.