Vojtěch Sucharda

Vojtěch Sucharda
Vojtěch Sucharda (před r. 1927)
Vojtěch Sucharda (před r. 1927)
Narození16. ledna 1884
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. října 1968 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař, restaurátor, loutkář, řezbář a učitel
Manžel(ka)Anna Suchardová-Brichová
DětiAnna Podzemná-Suchardová
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Sucharda (16. ledna 1884 Nová Paka[1] – 31. října 1968 Praha-Bubeneč) byl český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář. Byl zakladatelem a dlouholetým vedoucím divadla Říše loutek v Praze, kde působil nejen jako autor loutek, ale i jako herec a režisér.[2]

Život

Pocházel z uměleckého rodu Suchardů z Nové Paky, ve kterém se umělecké nadání dědilo z generace na generaci už od jeho praděda Jana. Loutkářství se vyučil v závodě svého otce Antonína Suchardy mladšího (1843–1911) a v roce 1899 přesídlil do Prahy. V roce 1905 absolvoval pražskou Uměleckoprůmyslovou školu.[3]

Po absolutoriu spolupracoval na sochařských dílech svého bratra Stanislava, např. na pomníku Františka Palackého,[3][4] Fantově budově nádraží Franze Josefa, Nové radnici. Od roku 1907 spolupracoval s architektem Kamilem Hilbertem na dostavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Pro katedrálu vytvořil na 250 novogotických hlavic sloupů, vyřezávanou truhlu, několik kamenných plastik a dva vysoké reliéfy znázorňující stavitele dómu na průčelí stavby. Vojtěch Sucharda pracoval i na výzdobě několika kostelů a staveb po celých Čechách. Od roku 1913 se podílel mimo jiné i na sochařské výzdobě pražského paláce Koruna.[4]

Za 1. světové války padl po čtyřech měsících služby do ruského zajetí,[3] byl deportován do Nižního Novgorodu. Do Prahy se vrátil až roku 1918, další rok strávil jako voják na Slovensku.

V roce 1908 se oženil se svou spolužačkou z Uměleckoprůmyslové školy Annou Brichovou, s níž v roce 1920 založil divadlo V říši loutek (od roku 1928 Říše loutek).[3] Divadlo mělo sídlo nejprve na Letné, od roku 1928 v Ústřední knihovně hl. města Prahy. Jako principál souboru, režisér i loutkoherec zde pak působil téměř čtyři desítky let, vytvořil 350 loutek a výpravu pro 137 her. Na loutkách spolupracoval se svou manželkou. V letech 1954 až 1956 režíroval celkem 20 her. Jako vedoucí souboru skončil v roce 1956 pro sluchovou chorobu.[5][4] V roce 1959 obdržel vyznamenání Za vynikající práci, za celoživotní tvorbu sochařskou a loutkářskou.[2]

Vojtěch Sucharda u sochy svatého Petra

V oblasti restaurování patří k jeho významným pracím kopie barokního sousoší Nanebevzetí Panny Marie na nádvoří pražské Lorety. V letech 1912, 1936 a 1948 se Vojtěch Sucharda podílel na rekonstrukcích Staroměstského orloje v Praze,[3] pro který vytvořil dvanáct nových sošek apoštolů. Některé jeho restaurátorské zásahy ovšem byly při rekonstrukci orloje v roce 2018 odstraněny jako nepřípustné.[6] Během své práce na orloji ukryl do sochy svatého Tomáše v hliníkové tubě od doutníku několikastránkový dopis, kde svoji práci na sochách popisuje. Dopis byl objeven během rekonstrukce orloje v roce 2018.[7] V poválečném období byl také autorem návrhu na celkovou modernizaci výtvarného řešení Staroměstského orloje, který nebyl nikdy realizován.

S manželkou Annou, roz. Brichovou[8] měl dvě dcery – Annu (1909–1996) a Olgu (1911).[5] Po smrti své ženy v roce 1944 se roku 1947 podruhé oženil s pražskou Němkou Alžbětou Balkovou, kadeřnicí Městských divadel na Vinohradech, která 10 let v divadle Říše loutek upravovala paruky.[5]

Vojtěch Sucharda zemřel v Praze–Bubenči 31. října 1968. Pohřben byl v rodinné hrobce na hřbitově v Nové Pace.

Dílo

Plastiky pro palác Koruna
Hrobka rodiny Suchardů na městském hřbitově v Nové Pace
  • dostavba katedrály sv. Víta, Pražský hrad (hlavice sloupů, plastiky)
  • výzdoba chrámu sv. Jana Nepomuckého, Štěchovice (socha Piety s klečícími anděly na průčelí a plastika pelikána jako symbol Kristova obětování)
  • výzdoba chrámu sv. Jiljí, Nymburk (restaurátorské práce spolu s Kamilem Hilbertem)
  • výzdoba chrámu sv. Petra a Pavla, Mělník (busty sv. Petra a sv. Pavla)
  • výzdoba muzea, Hradec Králové (sochy Historie a Průmysl na průčelí)
  • 12 sošek apoštolů na Staroměstském orloji
  • plastiky pro palác Koruna na Václavském náměstí
  • pomník hudebního skladatele Karla Bendla v Praze-Bubenči (podle návrhu Stanislava Suchardy)[9]
  • pomníky padlým obětem války (Dubicko, Třeština)[10]
  • výzdoba budovy Hlavního nádraží v Praze
  • kopie barokní kašny v pražské Loretě
  • dřevořezby pro pražský kapucínský klášter (sochy svatého Tadeáše a svatého Antonína)
  • loutky divadla Říše loutek (Vytvářel řezané nebo soustružené loutky ve spolupráci s manželkou Annou Brichovou, autorkou kostýmů a barevné úpravy)[2]
  • busta Charlotty Garrigue Masarykové v na domě Praze, Mickiewiczově ulici[11]
  • pomník vojenského pilota Vincence Komendy v Pičíně u Příbrami[12]
  • socha Merkura pro usedlost Kajetánka v Praze (od roku 1997 v Nové Pace)[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1884 v Nové Pace, záznam o narození Vojtěcha Suchardy Dostupné online.
  2. ↑ a b c SUCHARDA Vojtěch – Medailony loutkářů. www.loutkari.cz [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e SUCHARDA, Vojtěch, sochař, LD. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d LEBROVÁ, Dobromila. Vojta Sucharda - sochař, řezbář a loutkář - 40. výročí úmrtí. www.pozitivni-noviny.cz [online]. Pavel Loužecký, 2008-10-31 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Vojtěch Sucharda | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Orloj na půl roku zakryje lešení. Dřívější restaurátor nepochopil význam soch, říká jeho správce. Aktuálně.cz [online]. 2018-01-14 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ POLÁK, Michal. Svatý Tomáš na orloji skrýval dopis sochaře Suchardy. Píše v něm, jak chtěl památku přestavět. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-08 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 518
  9. ↑ Busta Karla Bendla. www.bubenec.eu [online]. 2024-02-16 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Třeštinské pamětihodnosti. www.obectrestina.cz [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ T.G. Masaryk, prezident, busta manželky Charlotty, Mickiewiczova ulice [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hrob Vincence Komendy | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 518
  • Vojta Sucharda, český sochař, 1978, Novotný J.A., kat. 26 s., soupis díla, vyd. KDHMP, GHMP, Podkrkonošské muzeum v Nové Pace, Praha, Nová Paka

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.