Volt Česko

Volt Česko
Logo
ZkratkaVolt
Datum založení29. června 2022
PředsedaAdam Hanka
MístopředsedaAdam Hruška
ZakladatelAdam Hanka
SídloNa dlouhém lánu 343/34, Praha, 160 00, Česko
Ideologieliberalismus
eurofederalismus
progresivismus
sociální liberalismus
Politická pozicestřed až středolevice
Evropská stranaVolt Europa
Politická skupina EPZelení / Evropská svobodná aliance
Mládežnická org.Volt Violet
IČO17290775 (VR)
Oficiální webvoltcesko.org
Zisk mandátů ve volbách
Zastupitelstva obcí2022
0/61780
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volt Česko je progresivní, sociálně liberální a panevropská politická strana působící v České republice. Je součástí hnutí Volt Europa, prvního celoevropského politického hnutí, které prosazuje jednotný evropský přístup k zásadním otázkám, jako jsou klimatická politika, obrana a bezpečnost, digitalizace a změny na trhu práce, migrace, ekonomika či vzdělávání.

Na celoevropské úrovni se Volt účastnil voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024 s jednotnou programovou vizí sdílenou více než 20 národními organizacemi. Ve volbách Volt kandidoval v koalici se SEN 21, přičemž lídry kandidátky za Volt byli Adam Hanka a Barbora Hrubá.

V současnosti se strana připravuje na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2025, do nichž kandiduje samostatně. Volt staví kandidátky ve všech krajích, přičemž volebními lídry jsou Mikuláš Peksa, Kateřina Šrámková, Adam Hruška, Karolína Salomonová a Adam Hanka.[1]

V České republice má Volt Česko místní organizace v Praze, Brně a Karlových Varech.

Politický program

Volt Česko prosazuje politiku založenou na evropské spolupráci, digitální modernizaci, klimatické odpovědnosti, kvalitním vzdělávání a sociální spravedlnosti. Jeho programy vycházejí z celoevropské platformy Volt Europa, přizpůsobené českému kontextu.[2]

Programové priority pro volby do Poslanecké sněmovny 2025

Bezpečnost a evropská spolupráce

Volt prosazuje posílení obranyschopnosti České republiky skrze hlubší evropskou integraci. Podporuje sdílené evropské zpravodajské kapacity, společnou obranu a odstraňování překážek v přeshraniční spolupráci. Zasazuje se o reformu rozhodovacích procesů v EU a efektivnější využití evropských struktur pro zajištění bezpečnosti, včetně kybernetické.[3]

Vzdělávání a příprava na výzvy budoucnosti

Cílem Voltu je moderní vzdělávací systém, který rozvíjí digitální gramotnost, kritické myšlení a jazykové dovednosti. Podporuje propojení škol s trhem práce, důraz na měkké dovednosti a větší podporu učitelů. Prosazuje rozvoj celoživotního vzdělávání v reakci na změny způsobené technologiemi a stárnutím populace.[3]

Nižší účty díky čisté energii

Volt usiluje o urychlení přechodu na nízkoemisní energetiku. Požaduje konec spalování uhlí do roku 2033, investice do obnovitelných zdrojů energie (zejména solárních a větrných), zateplování budov a energetické úspory. Podporuje komunitní energetiku, modernizaci sítí a rozvoj udržitelné dopravy.[3]

Péče místo lhostejnosti

V oblasti zdravotnictví Volt prosazuje dostupnost kvalitní péče v celém Česku, rozvoj primární péče a péče o duševní zdraví. V sociální politice zdůrazňuje potřebu reformy dávkových systémů, podporu dostupného bydlení, péče o seniory a zlepšení situace vyloučených skupin. Důraz klade také na rovnost žen a mužů.[3]

Připravíme Česko na budoucnost

Volt chce zefektivnit stát pomocí digitálních nástrojů, otevřených dat a lepší dostupnosti veřejných služeb. Podporuje snížení administrativní zátěže pro občany i podnikatele, přijetí eura, posílení inovací a vytvoření prostředí příznivého pro podnikání. Zasazuje se o moderní správu státu postavenou na důvěře, kompetenci a technologiích.[3]

Program pro volby do Evropského parlamentu 2024

Demokratičtější a funkční Evropská unie

Volt podporuje přechod k federálně uspořádané EU s větší rolí Evropského parlamentu. Navrhuje zrušení práva veta v Radě.[4], zavedení evropské vlády a posílení přímé občanské účasti na rozhodování, včetně snížení volebního věku na 16 let. Vzniknout by měla také společná evropská armáda a obranná politika. [5][6]

Transparentnost a právní stát jako základ důvěry

Program klade důraz na vynutitelnost evropského práva. Navrhuje vznik Evropského ústavního soudu a zavedení nástrojů proti vládám, které porušují demokratická pravidla. Podmínky pro čerpání fondů EU by měly být vázány na dodržování zásad právního státu a svobody médií.[5]

Evropská obrana a společná zahraniční politika

Volt prosazuje vytvoření evropských ozbrojených sil pod parlamentní kontrolou, navázaných na NATO. Podporuje centralizovaný nákup obranné techniky, sdílení zpravodajských kapacit a silnější koordinaci zahraniční politiky, zejména v oblastech klimatu, digitálních technologií a lidských práv.[5]

Spravedlivá a udržitelná evropská ekonomika

Cílem je dokončení eurozóny, bankovní unie a vytvoření evropského ministra financí. Volt podporuje harmonizaci daní, zdanění nadnárodních korporací a rozpočet EU schopný financovat strategické investice, včetně klimatické transformace a inovací.[5]

Silná EU jako globální aktér

Unie má podle Voltu sehrávat aktivní roli při prosazování lidských práv, demokratických hodnot a udržitelného rozvoje. Obchodní a rozvojová politika EU by měla být podmíněna dodržováním těchto principů. Volt zároveň podporuje další rozšiřování EU na základě jasných demokratických kritérií.[5]

Historie

Politické hnutí Volt Česko vzniklo v roce 2019. Jeho primárním cílem byl sběr podpisů a příprava založení politické strany. V jeho čele stáli Adam Hanka a Karolína Machová, Jan Klátil zastával funkci hospodáře. Od 29. června 2022[7] je Volt registrován jako politická strana podle zákonů České republiky.

V roce 2022 se strana Volt Česko zúčastnila voleb do Zastupitelstva hl. m. Prahy, kde obdržela 4 816 hlasů (0,14 %).[8]

V říjnu 2022 hostila strana Volt Česko Generální shromáždění Volt Europa.[9]

V říjnu 2023 strana Volt Česko a hnutí SEN 21 oznámily, že pro volby do Evropského parlamentu v červnu 2024 postaví společnou kandidátní listinu.[10]  V listopadu 2023 se v Praze konal 4. celostátní sněm Volt Česko, na kterém členové strany zvolili Adama Hanku a Barboru Hrubou na první pozice kandidátky.[11] Ve volbách strana obdržela 9 955 hlasů (0,33 %). [12]

V prosinci 2023 Volt propojil několik organizací prosazujících zavedení Eura v Česku – Pulse of Europe, Pro Euro a Euro v Česku, aby společně prosazovali jednotnou Petici pro euro (https://portal.gov.cz/e-petice/441-petice-pro-euro). Společně pak demonstrovali před Úřadem vlády.[13]

V listopadu 2025 se ke straně připojil někdejší místopředseda za Piráty a také bývalý europoslanec Mikuláš Peksa, který kritizoval nového pirátského předsedu Zdeňka Hřiba a jím prosazovaný výrazný odklon od vnitřní demokracie uvnitř Česká pirátská strana. Spolu s ním se do Voltu přidali i další Piráti, například expert na reformu psychiatrické péče Petra Konečný či IT expert Václav Šístek.[14][15][16]

V červnu 2025 zahájila strana Volt kampaň do sněmovních voleb s cílem oslovit liberální voliče a nabídnout alternativu k euroskeptickému trendu v české politice.[17]

Organizace

V čele Volt Česko stojí předseda Adam Hanka, který byl do čela strany zvolen znovu celostátním sněmu Volt Česko v listopadu 2023.[18] Výkonnou moc má předsednictvo a výkonný výbor.[19]

Financování

Strana Volt Česko je financována prostřednictvím darů od soukromých dárců. Všechny dary jsou zveřejňovány na transparentním účtu a nefinanční podpora je zveřejňována na webové stránce strany.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kdo kandiduje za Volt Česko? Seznam osobností pro volby do poslanecké sněmovny 2025 [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Program. Volt Česko [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Naše priority pro volby do poslanecké sněmovny. Rozproudíme Česko [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ KOPECKÝ, Josef. Nová strana chce zrušit právo veta jedné země EU, zavést euro i třetí pohlaví. iDNES.cz [online]. 2022-07-26 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Program do EP 2024. Volt Česko [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Adam Hruška: Potřebujeme evropskou armádu. Volt Česko [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-09. 
  7. ↑ Volt byl v Česka zaregistrován jako politická strana. Volt Česko [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-09. 
  8. ↑ Výsledky voleb. www.volby.cz [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ PLEVÁK, Ondřej. V Česku se bojíme mluvit o federativní EU, škodíme si tím, říká předseda nové strany Volt. euractiv.cz [online]. 2022-07-26 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tisková zpráva: Hnutí SEN 21 a Volt spojují své síly do evropských voleb. Volt Česko [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-09. 
  11. ↑ Tisková zpráva: Volt Česko si zvolil lídry do Evropských voleb. Volt Česko [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. ↑ Celkové výsledky hlasování | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Tisková zpráva: Setkání pro euro. Volt Česko [online]. [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ STEIN, ČTK,Dominik. Ztráta pro Piráty? Opustil je bývalý evropský poslanec Peksa, nedávno partaj kritizoval v Blesku. Blesk.cz [online]. 2025-03-17 [cit. 2025-05-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Peksa odchází do Volt Česko. Pirátům vyčítá, že opustili mladé a vzdali se svých původních ideálů. iROZHLAS [online]. 2025-03-17 [cit. 2025-05-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ Bývalý europoslanec Peksa opustil Piráty - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-03-17 [cit. 2025-05-24]. Dostupné online. 
  17. ↑ Strana Volt Česko chce společné evropské ozbrojené síly pod vedením europarlamentu. e15.cz [online]. 2025-06-25 [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Tisková zpráva: Volt Česko si zvolil lídry do Evropských voleb. Volt Česko [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-05. 
  19. ↑ Předsednictvo a výkonný výbor. Volt Česko [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-05. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.