Vrbno (Hořín)
| Vrbno | |
|---|---|
 Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vrbně u Mělníka | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Hořín |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′28″ s. š., 14°27′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 126 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vrbno u Mělníka (2,85 km²) |
| PSČ | 276 01 |
| Počet domů | 63 (2021)[2] |
  Vrbno | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 45349 |
| Kód k. ú. | 645346 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrbno je vesnice, část obce Hořín v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Hořína. Vesnice leží na levém břehu Vltavy. Je zde evidováno 81 adres.[3] Trvale zde žije 98 obyvatel.[4]
Vrbno leží v katastrálním území Vrbno u Mělníka o rozloze 2,85 km².
Historie
Současné Vrbno u Mělníka, jehož území bylo opakovaně osídleno již od poloviny 5. tisíciletí př. n. l., vzniklo patrně v 11. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1241.[5] Ves byla rozdělena mezi majitele mělnického panství a vrbenský vladycký rod Mléčků z Vrbna, později mezi Řád Křižovníků s červenou hvězdou a mělnické panství.[6] Vrbno, Zelčín a Úpor vytvořily v polovině 19. století společnou obec, jejíž kulturní život se rozvíjel v rámci Rolnické besedy a vrbenské školy, poprvé doložené v roce 1764. Nejvýraznější osobností Vrbna u Mělníka byl jednatel Rolnické besedy a řídící učitel František Karel Opa (1849–1914). V roce 1960 byla většina vrbenské obce sloučena s obcemi Hořín a Brozánky. Vrbno u Mělníka si zachovalo svůj starobylý ráz, a proto bylo jeho centrum zapsáno mezi vesnické památkové zóny. Ve Vrbně u Mělníka byly natáčeny filmy a seriály, např. Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky, Komisař Maigret, Bídníci aj.
Ve vsi Vrbno s 496 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, která se ale v roce 1960 stala součástí obce Hořín) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[7] holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, pokrývač, 5 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatek Úpor, zahradnictví. Součástí obce byla katastrální území Vrbno u Mělníka na obou březích a Zelčín na levém břehu řeky Vltavy.
Povodně
Ves byla odnepaměti ohrožována povodněmi. Zatím nejhorší z nich přišla v roce 2002, kdy se protrhla sypaná hráz východně od středu vsi. Následné zatopení téměř celého Vrbna s výjimkou ulice „Na Skalce“ vedlo k demolici 30 stavení. Nemalé škody za sebou zanechala i povodeň v červnu 2013, kdy se pod tlakem vltavské vody protrhly hráze mezi Vrbnem a sousedním Zelčínem.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 441 | 532 | 504 | 435 | 436 | 413 | 387 | 340 | 266 | 247 | 198 | 137 | 98 | 104 | 126 |
| Počet domů | 45 | 60 | 60 | 58 | 63 | 65 | 78 | 85 | 85 | 71 | 61 | 77 | 76 | 55 | 63 |
Obecní správa
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[10]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník[10]
- 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[10]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Mělník[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník, obec Hořín[15]
V roce 1960 byly sloučeny obec Hořín, Brozánky a Vrbno u Mělníka do jediné obce se sídlem v Hoříně. Součástmi obce Hořín jsou tedy od roku 1960 přidružené části Hořín, Brozánky, Vrbno a Zelčín.[16]
Pamětihodnosti
Střed obce je od roku 2004 zapsán na seznamu vesnických památkových zón.[17]
- areál kostela Povýšení svatého Kříže z 12. století s kaplemi sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého ze 17. a 18. století[18]
- objekt římskokatolického farního úřadu čp. 1 z roku 1862
- objekt vrbenské školy čp. 60 z roku 1878 s geografickými nástěnnými malbami
- objekt hostince čp. 27
- venkovská usedlost čp. 21[19]
- výklenková kaple nejsvětějších pěti ran Kristových na návsi z roku 1705
- památník obětem Světové války z roku 1919
- Laterální plavební kanál Mělník–Vraňany z roku 1905
Významní rodáci
- František Beneš (1847–?), správce velkostatku v Předklášteří, poslanec Moravského zemského sněmu
- Čeněk Hausmann (1826–1896), profesor mechaniky a rektor ČVUT
- doc. MUDr. František Mydlil (1913–1967), ředitel žamberské plicní léčebny
Turistika
Vesnicí vede cyklotrasa č. 2 Kralupy nad Vltavou – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem – Děčín.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 11. říjnu 2011
- ↑ Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 124.
- ↑ Starší dějiny obce viz ČEPELÁK, Jiří. Vrbno u Mělníka do poloviny 17. století. Středočeský sborník historický. 2004-2007, roč. 30-33, s. 3–43.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1870. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 637.
- ↑ Národní památkový ústav ČR - Monumnet
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-12]. Identifikátor záznamu 145944 : kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-12]. Identifikátor záznamu 144396931 : Venkovská usedlost čp. 21. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrbno na Wikimedia Commons
- Vrbno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
