Vrchotice

Vrchotice
Tvrz Vrchotice
Tvrz Vrchotice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecSedlec-Prčice
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′40″ s. š., 14°33′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel75 (2021)[1]
Katastrální územíVrchotice (7,3 km²)
PSČ257 91
Počet domů38 (2021)[2]
Vrchotice
Vrchotice
Další údaje
Kód části obce186414
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchotice jsou malá vesnice, část města Sedlec-Prčice v okrese Příbram při hranici Jihočeského a Středočeského kraje. V roce 2011 zde trvale žilo 81 obyvatel.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.[4]

Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století blíže neznámým vladykou Vrchotou, jehož jméno dalo vzniknout jejímu názvu. První písemná zmínka o vesnici spadá do roku 1370, kdy je poprvé uváděno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic, který v té době vlastnil Vrchotice a pravděpodobně i přilehlé vesnice. Příbuzenské vztahy rodu Vrchotů z Vrchotic k jiným českým panským rodům nejsou známy. Další Bohuněk z Vrchotic, zřejmě syn prvního zmiňovaného, pravděpodobně na konci 14. století dočasně držel i Prčici. Rod Vrchotů z Vrchotic vymřel po meči okolo roku 1530.[5]

Dalšími vlastníky Vrchotic byli páni z Loutkova, později vystupující jako Vrchotičtí z Loutkova, kteří sídlili na tvrzi ve Vrchoticích do roku 1596, kdy ji prodali Václavu Bechyněmu z Lažan. V prvních letech 17. století měnila vesnice majitele ještě několikrát, od roku 1613 přestaly být Vrchotice samostatným panstvím a byly připojeny k panství mitrovickému. Od roku 1660 pak definitivně náležely k panství jetřichovickému.[5]

Zemanská tvrz ve Vrchoticích byla už roku 1629 pustá, okolo roku 1700 pak byla stržena a ponechán pouze dvůr. Do dnešních dnů se zachovala patrová obytná budova a k ní přiléhající bašta o čtvercovém půdorysu, krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Ke dvoru náleží ještě hospodářské, původně zčásti obytné budovy z pozdější doby. V období komunismu využívalo všechny budovy místní zemědělské družstvo k hospodářským účelům a celý areál značně zchátral.

K vesnici dále patří Velký Vrchotický rybník, jeden z největších v okolí, který je v poslední době hojně využíván ke sportovnímu rybaření.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 245 240 205 194 198 171 158 129 117 116 119 113 88 81 75
Počet domů 31 35 34 36 34 33 32 34 55 27 28 31 33 34 38

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1899 Vrhotice byly osadou obce Jetřichovice v okrese Sedlčany. V letech 1900–1979 byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Sedlčany, ale od roku 1960 v okrese Benešov. Od 1. ledna 1980 jsou částí města Sedlec-Prčice v okrese Benešov. Od 1. ledna 2007 vesnice přešla spolu s městem Sedlec-Prčice z okresu Benešov do okresu Příbram. V letech 1900–1979 k obci patřily Božetín, Monín, Náhlík, Násilov a Včelákova Lhota.[8]

Pamětihodnosti

Galerie

  • Dům na návsi
    Dům na návsi
  • Hala
    Hala
  • Hlavní silnice
    Hlavní silnice
  • Kaplička
    Kaplička

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 155. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 80. 
  5. ↑ a b Vrchotice. https://www.sedlec-prcice.cz [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 637, 33, 344, 354, 356, 604. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.