Vrcovice
| Vrcovice | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Písek |
| Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′41″ s. š., 14°10′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 194 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,51 km²[2] |
| Katastrální území | Vrcovice |
| Nadmořská výška | 418 m n. m. |
| PSČ | 397 01 |
| Počet domů | 68 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vrcovice 1 397 01 Písek obec@vrcovice.cz |
| Starostka | Markéta Nepodalová |
| Oficiální web: www | |
  Vrcovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550001 |
| Kód části obce | 186163 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrcovice jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží pět kilometrů severně od Písku. Obec se skládá ze dvou částí, a to z Vrcovic a Starých Lázní. Žije zde 194[1] obyvatel.
Ve vesnici je železniční zastávka, kaple, hasičská zbrojnice a obecní úřad s knihovnou. Asi dva kilometry západně u Otavy leží rekreační chatová oblast a plynová lávka přes řeku. Část obce Staré lázně v minulosti bývala vyhlášenou lázeňskou destinací.
Historie
První písemná zmínka o Vrcovicích pochází z roku 1542.[4]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 265 | 270 | 276 | 242 | 241 | 249 | 222 | 185 | 170 | 149 | 136 | 105 | 106 | 179 | 177 |
| Počet domů | 31 | 33 | 34 | 37 | 38 | 39 | 41 | 43 | 37 | 40 | 37 | 40 | 53 | 65 | 68 |
Obecní správa
Mezi lety 1850–1987 byly Vrcovice obcí v okrese Písek. Od 1. ledna 1988 do 30. června 1990 patřily jako část obce k Záhoří a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí. V letech 1850–1920 a v letech 1960–1987 k obci patřily Držov a Vojníkov a v letech 1960–1987 také Louka.[7]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. ledna 2021.[8] Ty se skládají z modrého podkladu, symbolizujícího řeku Otavu, bílého hradiště a zlatých šišek, odkazujících na rozsáhlé obecní lesy a především na dvě části obce: Vrcovice a Staré Lázně. Mezi šiškami je vyobrazen zlatý trs obilí, jenž znázorňuje zemědělství, které je s obcí odjakživa spjato.
Pamětihodnosti
Ke kulturním památkám patří vrcovické hradiště ze starší doby bronzové jihozápadně od vesnice,[9] usedlost čp. 11 a kaple na návsi zasvěcená svatému Václavovi.[10][11]
Osobnosti
- Josef Hessoun (1830–1906), katolický kněz, misionář mezi Čechy v USA
- Anna Větrovská (rozená Hesounová) (1899–1941), válečná hrdinka, vyznamenána za statečnost československým válečným křížem[12][13]
- Cyril Větrovský (1922–1945), syn Anny Větrovské; válečný hrdina, vyznamenán za statečnost československým válečným křížem[12][13]
Okolní obce a sousedící katastry
Galerie
-
Otava u Vrcovic -
Stavení -
Železniční zastávka -
Památník 100. výročí založení ČSR -
Obecní úřad a hasičská zbrojnice -
Vrcovická kaplička -
Prostranství -
Pamětní deska Anně a Cyrilu Větrovských a pamětní deska Josefu Hessounovi
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vrcovice, s. 628.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 637, 110, 630, 304.
- ↑ Udělené symboly – Vrcovice [online]. 2021-01-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vrcovice, s. 347–348.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 110.
- ↑ Detail dokumentu - C0003884. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b MUNDL, Stanislav. Pamětní deska obětem 2.světové války [online]. Vrcovice, dům čp. 17 u průjezdné komunikace: Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze, 2009-08-07 [cit. 2016-04-02]. Souřadnice: 49° 20´ 38.15" N, 014° 10´ 23.93" E. Dostupné online.
- ↑ a b NEJEDLÁ, Marta. Hrob rodiny Větrovských [online]. Záhoří, místní hřbitov: Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze, 2010-05-30 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrcovice na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Vrcovice ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Vrcovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
