Kraj Vysočina

Kraj Vysočina
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Kraj Vysočina – znakKraj Vysočina – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeJihlava
Region soudržnostiJihovýchod
Historická zeměMorava
Čechy
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ063
ISO 3166-2CZ-63
RZJ
Zeměpisné souřadnice49°24′ s. š., 15°42′ v. d.
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha6 795,75 km² (2019)[1]
Počet obyvatel517 647 (2025)[2]
Hustota zalidnění76,2 obyv./km²
Nejvyšší bodJavořice
(837 m n. m.)
Počet okresů5
Počet ORP15
Počet POÚ26
Počet obcí704
z toho 35 měst
a 43 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu		Žižkova 1882/57
586 01 Jihlava
posta@kr-vysocina.cz
HejtmanMartin Kukla (ANO)
Zastupitelstvozastupitelstvo kraje
Oficiální web: www.kr-vysocina.cz
Otevřená data kraje
Kraj Vysočina na mapě
Další údaje
Kód kraje108
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina[3]) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů bývalého Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z bývalého Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z bývalého Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Nejjižnější výběžek Kraje Vysočina je vzdálen jen asi 4 km od státní hranice s Rakouskem. Žije zde přibližně 518 tisíc[2] obyvatel, hustota zalidnění je asi poloviční oproti průměru celého Česka.

Přírodní podmínky

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky, rovnoměrně po obou stranách česko-moravské hranice. Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.[4] Asi 10 km severně odsud u Číhoště je stanoven geografický střed Česka.

Povrch kraje je velmi homogenní a tvoří ho vesměs Českomoravská vrchovina s převážně venkovskou, zvlněnou či pahorkatou krajinou, po okrajích zbrázděnou hlubokými říčními údolími. Na jihu kraj zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické vrchoviny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru se nachází Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické vrchovině) poblíž hranice s Jihočeským krajem se nachází nejvyšší bod Javořice (837 m). Téměř stejné výšky dosahují Žďárské vrchy s nejvyšším vrchem Devět skal (836 m). Nejníže je výtok řeky Jihlavy u Lhánic (239 metrů nad mořem).

Svým charakterem je kraj rozvodnou oblastí, prakticky všechny zdejší toky zde pramení. Vysočinou se táhne hlavní evropské rozvodí mezi úmořími Severního a Černého moře, tedy mezi povodím Labe a Dunaje. Rozvodnice přitom není nijak výrazná, v zarovnané náhorní krajině je mnohde skoro neznatelná. Hlavními toky kraje na povodí Labe jsou na severozápadě Sázava s přítokem Želivkou, zcela na severu Doubrava a na západě Kamenice a Žirovnice (zdrojnice Nežárky). Na povodí Dunaje (resp. Moravy potažmo Dyje) jsou to pak (od východu na jih) zejména Svratka, Bobrůvka, Oslava, Jihlava, Rokytná, Želetavka a Moravská Dyje.

Celý kraj je posetý množstvím rybníků, z nichž největší najdeme na Žďársku (vůbec největší je Veké Dářko). Na východním okraji jsou velké vodní nádrže Vír (na Svratce) a Dalešice (na Jihlavě), na severozápad zasahuje vzdutí vodárenské vodní nádrže Švihov.

V červenci roku 2018 byla průměrná teplota v Kraji Vysočina 19,4 °C, tj. přibližně o 2 stupně více, než je obvyklé. Nejvyšší průměrná teplota byla naměřena na stanici Dukovany (20,9 °C), nejnižší teplotu měly stanice Černovice a Počátky (18,5 °C). Průměrný měsíční úhrn srážek byl 37,9 mm, tj. pouze 44 % standardních srážek.[5]

Zasahují sem dvě chráněné krajinné oblasti – Žďárské vrchy a Železné hory, obě na severu kraje. Dále je po celém kraji vyhlášeno devět přírodních parků o celkové ploše 482 km², z čehož více než polovinu plochy tvoří PPr Svratecká hornatina, který přesahuje i do Jihomoravského kraje.[6]

Kultura a památky

Telč: náměstí Zachariáše z Hradce

Tak jako jinde v Česku se i zde nachází mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Tři lokality v kraji Vysočina jsou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO: 1) historické centrum města Telč, 2) poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a 3) židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Cenné městské památkové rezervace se dále nacházejí v Jihlavě a Pelhřimově. Významnou památkou je klášterní komplex v Želivi, další klášter se nachází v Nové Říši. Z hradů jsou známy např. Kámen nebo Lipnice nad Sázavou, ze zámků jsou proslulé Jaroměřice nad Rokytnou nebo Náměšť nad Oslavou.

Mezi lákadla regionu patří také Muzeum rekordů v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů. V nedalekém Humpolci vzniklo recesistické Hliníkovo muzeum (inspirované komedií Marečku, podejte mi pero!).

Na území Kraje Vysočina se natočilo mnoho filmů, na hradě Ledeč nad Sázavou se natáčel film Micimutr, v Telči se natáčely filmy Pyšná princezna, Až přijde kocour, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (i Z pekla štěstí 2). Film Jak se budí princezny se natáčel také na hradech Orlík u Humpolce a Roštejn u Telče.[7] Mezi další filmy, které se natáčely na území Kraje Vysočina patří Postřižiny, Všichni dobří rodáci, Čertí brko, Anděl Páně 2, Zádušní oběť, Bajkeři a Špunti na vodě.[8] Rok 2019 byl vyhlášen rokem Filmové Vysočiny, součástí akce byla i publikace nebo interaktivní hra.[9]

Ocenění

Kraj Vysočina udílí od roku 2007 několik druhů ocenění zdejším osobnostem. Jsou jimi Kamenná medaile, Skleněná medaile, Dřevěná medaile a Bronzová pamětní medaile. Autorem výtvarných návrhů medailí je sochař Radomír Dvořák. Kamenná medaile je zhotovena z mrákotínské žuly a je vyráběna v kamenosochařském středisku Lipnice nad Sázavou při Střední odborné škole uměleckoprůmyslové ve Světlé nad Sázavou. Skleněná medaile je zhotovena z čirého, zeleného a modrého skla, vyráběna je na uměleckoprůmyslové škole ve Světlé nad Sázavou, dřevěná medaile je zhotovena z dřeva jeřábu ptačího a je vyráběna Radomírem Dvořákem. Bronzová pamětní medaile je určena významným návštěvníkům Kraje Vysočina a je zhotovena z bronzu, vyráběna je ve Slévárně a modelárně Nové Ransko.[10]

Obyvatelstvo

Související informace naleznete také v článku Vylidňování Kraje Vysočina.

V Kraji Vysočina žije přibližně 518 tisíc[2] obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj.[11] Největším a současně krajským městem je Jihlava, kde žije zhruba 51 tisíc lidí. Druhým největším městem je Třebíč, kde žije zhruba 36 tisíc obyvatel. Mezi lety 2017 a 2018 se do kraje přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo, stejně tak se narodilo více lidí, než zemřelo. Kromě okresu Třebíč v každém okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel, v okrese Třebíč došlo k poklesu o 357 obyvatel.[12] V roce 2017 v Kraji Vysočina bylo uzavřeno celkem 46 registrovaných partnerství, tj. nejméně z celé republiky.[13]

Podle demografických odhadů bude mít Kraj Vysočina v roce 2051 o několik desítek tisíc obyvatel méně a bude mít také výrazně starší průměrný věk obyvatel.[14]

Největší města

Název Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[15] 		Počet obyvatel

(31. 12. 2021)[16]

Jihlava JI 51 216 50 092
Třebíč TR 35 451 34 679
Havlíčkův Brod HB 23 442 22 799
Žďár nad Sázavou ZR 20 717 20 453
Pelhřimov PE 16 048 15 749
Velké Meziříčí ZR 11 498 11 382
Humpolec PE 10 970 10 715
Nové Město na Moravě ZR 10 049 9 834
Chotěboř HB 9 178 9 036
Bystřice nad Pernštejnem ZR 8 004 7 843
Moravské Budějovice TR 7 300 7 176
Světlá nad Sázavou HB 6 490 6 358
Třešť JI 5 714 5 649
Telč JI 5 273 5 167
Velká Bíteš ZR 5 243 5 156

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územím pěti okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Jsou podobně velké a ze srovnání jejich hustoty zalidnění je patrný stejnorodý charakter celého kraje – tři okresy mají míru zalidnění prakticky stejnou, a odlišnost Pelhřimovska a Jihlavska je jen věcí (ne)existence jednoho většího města.

Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[11] 		Rozloha

(km²)[17]

Hustota

zalidnění

Počet obcí
Havlíčkův Brod (HB) 94 915 1 265 75,0 120
Jihlava (JI) 113 628 1 199 94,8 123
Pelhřimov (PE) 72 302 1 290 56,0 120
Třebíč (TR) 110 810 1 463 75,7 167
Žďár nad Sázavou (ZR) 118 158 1 579 74,8 174

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Justiční příslušnost

Kraj Vysočina má z historických důvodů nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů, v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je příslušná pro občanskoprávní věci s působností pro obvody okresních soudů v Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou (původní Jihomoravský kraj). Zbylá část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královéhradecký krajský soud (původní Jihočeský a Východočeský kraj). V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto:

Historie samosprávného celku

Správní historie na území kraje

Území kraje Vysočina se od středověku nacházelo na přirozeném rozhraní Čech a Moravy (vedl tudy tzv. hraniční hvozd), kde se teprve s postupem kolonizace utvářela přesná zemská hranice. Přímo na ní (na moravské straně) se rozvinulo horní město Jihlava, které se stalo přirozeným centrem jinak zcela periferní oblasti, avšak administrativně pod něj spadala vždy jen moravská část. Od 16. nebo 17. století se poprvé hovoří o Jihlavském kraji, který spravoval přibližně moravskou část dnešního kraje Vysočina. Česká strana Vysočiny byla zatím už od 13. století rozdělena mezi Bechyňský kraj (později jeho táborský podíl), Čáslavský kraj a okrajově též Chrudimský kraj, se středisky mimo území dnešního kraje.

Po vzniku Československa bylo navrženo župní zřízení, kterým měla česká část Vysočiny spadat pod Pražskou župu, zatímco moravská měla být rozdělena mezi Jihlavskou a Brněnskou. V praxi však nebylo realizováno.

Teprve komunistická územněsprávní reforma roku 1948 opustila historickou česko-moravskou zemskou hranici a zavedla Jihlavský kraj prostírající se po obou jejích stranách a zhruba odpovídající dnešnímu kraji Vysočina. Nejpodstatnějším rozdílem proti němu bylo obsažení Dačicka, díky čemuž také sousedil s Rakouskem. Naopak nezahrnoval Bystřici nad Pernštejnem.

Tento kraj byl další reformou roku 1960 zrušen a většina území dnešního kraje byla začleněna do Jihomoravského kraje s centrem v Brně, zbytek byl rozdělen mezi kraj Jihočeský a Východočeský.

Diskuze o zřízení

Při diskuzi v 90. letech o reformě české územní správy patřila otázka zřízení kraje s centrem v Jihlavě k nejspornějším bodům politických jednání. V různých návrzích podoby krajů právě Jihlavský kraj často chyběl. Jeho vytvoření bylo iniciováno Vlastou Parkanovou, podle níž měl představovat brzdu opakování moravistických snah o obnovení země Moravské jako politického celku a koncepce spolkových zemí jako varianty samosprávy, kterou v Poslanecké sněmovně požadovaly strany moravského hnutí na počátku 90. let.[18] Proti Vlastě Parkanové stál v bodě vytvoření Jihlavského kraje především Jan Ruml, který argumentoval, že jde o neorganické sloučení území tradičně se identifikujících jako Čechy nebo Morava, a zpracoval vládní návrh 13 krajů bez Jihlavského kraje a s Prahou jako součástí Středočeského kraje.[18] Mezi těmito návrhy posléze vznikl vládní kompromis a dnešní Kraj Vysočina se tak stal posledním přidaným krajem do návrhu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a to sněmovním výborem v říjnu 1997.[19] Toto krajské členění je tak ve výsledku obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Vznik a změny názvu

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

První, provizorní sídlo kraje bylo v jihlavském sídle Komerční banky.[20] Současně byla zahájena přestavba areálu bývalých Žižkových kasáren (při ulici Žižkova západně od centra) na nové sídlo krajského úřadu a dalších institucí. Stavba byla oceněna jako krajská Stavba roku 2003.[21]

Původně se všechny samosprávné kraje zřízené roku 2000 jmenovaly podle svého krajského města. Několik krajů včetně Jihlavského s tím však nebylo spokojeno a naléhaly na přejmenování, s nímž by se obyvatelé lépe identifikovali. 31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal Jihlavský kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje),[22] což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje.[23] Spolu s hlavním městem Prahou (která je specifickým případem) tak byla jediným krajem v Česku, který neměl v úředním názvu slovo „kraj“.

Kraj samotný ale 2. srpna 2010 navrhl novelu ústavního zákona, jíž se měl název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády jednomyslně schválila (žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu). Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“, jenž se tak stal zatím jediným českým samosprávným krajem, který se přejmenoval dvakrát.[24][25] Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s přídomkem kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího upřesnění komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně hovorový geografický pojem zahrnující širší oblast celé Českomoravské vrchoviny.[23]

Volby do zastupitelstev krajů

Hejtmani

  1. František Dohnal (2000–2004, za KDU-ČSL)
  2. Miloš Vystrčil (2004–2008, ODS)
  3. Jiří Běhounek (2008–2020, ČSSD, tři volební období v řadě)
  4. Vítězslav Schrek (2020–2024, ODS)
  5. Martin Kukla (od 2024, ANO)[26]

Územní změny

Tak jako ostatní kraje byla Vysočina vytvořena z dosavadních okresů, což v řadě periferních lokalit neodpovídalo přirozené spádovosti. Týkalo se to zejména jihovýchodního okraje okresu Žďár nad Sázavou, který přirozeně spádoval do Tišnova v Jihomoravském kraji a krajské město Brno bylo odsud také mnohem blíže a dostupnější než Jihlava. Z popudu dotčených obcí tak bylo zákonem č. 387/2004 Sb. k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje – konkrétně Nedvědice, Černvír, Doubravník, Borač, Pernštejnské Jestřabí, Olší, Drahonín, Žďárec, Vratislávka, Tišnovská Nová Ves, Skryje, Kaly, Dolní Loučky, Horní Loučky, Újezd u Tišnova, Řikonín, Kuřimské Jestřabí, Kuřimská Nová Ves, Lubné, Níhov, Rojetín, Borovník, Katov, Křižínkov z okresu Žďár nad Sázavou a obec Senorady z okresu Třebíč, vše do okresu Brno-venkov.[27] Jednalo se o vůbec nejrozsáhlejší změnu českých krajských hranic po roce 2000.

Nesouhlas se zařazením do kraje Vysočina (resp. Jihlavského kraje) se zpočátku objevoval i v jiných obcích na okraji území, například v Pacově byly odpůrci i přepisovány cedule na „Jihočeský Pacov“.[28] Nespokojenost vyjadřovali např. i někteří představitelé v Golčově Jeníkově, který je na samé hranici se Středočeským krajem. Odstředivé tendence byly a jsou posilovány i tím, že samotná Jihlava je poměrně malým střediskem a za hranicemi kraje jí mohou konkurovat i nepříliš menší okresní města jako Tábor, Kolín nebo Znojmo.

V kraji Vysočina je po územních změnách 704 obcí,[29] z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

Slavní rodáci

Havlíčkobrodsko

Karel Havlíček Borovský

Jihlavsko

J. A. Schumpeter

Pelhřimovsko

Gustav Mahler

Třebíčsko

Jan Syrový

Žďársko

Martina Sáblíková

Ekonomika

Prezentace Kraje Vysočina na veletrhu Regiontour 2010

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal pátým nejhůře placeným regionem.[30] V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.[31] V roce 2015 se rovněž navýšil rozpočet kraje a to o téměř 400 milionů korun.[32] Na rok 2017 byl na konci roku 2016 schválen vyrovnaný rozpočet ve výši 9,7 miliardy Kč, tj. o 1,6 miliardy více než v roce 2016. Nejvíce, tj. 4,6 miliardy Kč mělo být vydáno v rozpočtové kapitole školství, mládeže a sportu, velké navýšení proběhlo i v rozpočtové kapitole nemovitý majetek, kdy mělo dojít k několika významným investičním akcím.

V roce 2017 byla v plánu rekonstrukce interního pavilonu Nemocnice Jihlava, stavba pavilonu chirurgických oborů Nemocnice Třebíč a stavba nové budovy sídla Krajské knihovny Vysočiny.[33]

Turismus v kraji Vysočina se rozvíjí, kdy bylo oznámeno, že za rok 2015 přijelo do kraje oproti roku 2014 o 11,3 % turistů více.[34] V roce 2018 byla nejnavštěvovanější atrakcí v Kraji Vysočina ZOO v Jihlavě.[35] O turistický ruch v Kraji Vysočina se stará příspěvková organizace Vysočina Tourism, ředitelem mezi lety 2010 a 2021 byl Tomáš Čihák, od roku 2021 je ředitelkou Oľga Königová.[36]

V roce 2018 byla vydána brožura s názvem Sto let příběhů, lidských osudů, architektury i sportu a kultury na Vysočině.[37] Marketingovým tématem propagace Vysočiny byla v roce 2020 Vysočina sklářská.[38]

Průmysl

V kraji se uplatňují zejména dřevozpracující, sklářský, strojírenský, kovodělný, těžební, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.[zdroj?]

Zemědělství

Na Vysočině jsou velmi příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Dále se zde prostírají rozsáhlé hospodářské lesy, převážně však smrkové monokultury, které počátkem 21. století velmi utrpěly kůrovcovou kalamitou.

Doprava

Krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna, která je zdejší dopravní tepnou. Dále jsou tudy vedeny dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava – Vídeň – Záhřeb) a E551 (České Budějovice – Třeboň – Humpolec).[39] Silniční síť kraje má v roce 2017 celkovou délku 4562 km, z toho silnice 2. třídy tvoří 1631 km. Celkem je v kraji 875 mostů. Kraj chtěl v roce 2017 vyřadit celkem 362 km silnic ze silniční sítě. Navržená páteřní síť silnic pro další roky má celkovou délku 678 km, dříve měla 745 km, navržená páteřní síť silnic 2. třídy má 1321 km, dříve měla 1631 km.[40] V roce 2018 čtyři z pěti rekonstruovaných úseků dálnice D1 jsou na Vysočině.[41]

Železniční síť v kraji Vysočina je poměrně řídká a má (s výjimkou spojovací tratě Křižanov–Studenec) radiální charakter s hlavním uzlem v Havlíčkově Brodě a sekundárním v Jihlavě. Dalšími uzly jsou Žďár nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Horní Cerekev, Kostelec u Jihlavy, Okříšky, Křižanov a Studenec. Napojení na železnici mají skoro všechna města v kraji. Přes Vysočinu nejsou vedeny žádné mezinárodní dálkové rychlíky (pouze při odklonech, kdy zde nezastavují). Elektrifikovaná dvoukolejná trať přes Havlíčkův Brod a Křižanov je však poměrně využívaná pro nákladní dopravu.

Kraj Vysočina připravil systém společné veřejné dopravy, který byl nazván Veřejná doprava Vysočiny (VDV). Spuštěn měl být v roce 2020, kdy v polovině roku 2018 bylo rozhodnuto o způsobu odbavování. To by mělo probíhat pomocí identifikátoru nahraném na kartě či čipu. Projekt by měl posílit veřejnou dopravu ve městech.[42] Systém Veřejné dopravy Vysočiny byl spuštěn v prosinci roku 2019 úpravami jízdních řádů Českých drah.[43][44]

Sedm měst kraje Vysočina má zřízenu městskou hromadnou dopravu (všechna okresní, Nové Město na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem). V Jihlavě jezdí kromě autobusů také trolejbusy, tramvajový provoz se v kraji nenachází.

Věda a vzdělání

Školní rok 2017 byl krajem Vysočina vyhlášen jako rok věnovaný zemědělství a odbornému vzdělávání.[45]

Vysoké školy

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

Střední školy

Okres Jihlava

Okres Třebíč

Okres Žďár nad Sázavou

Okres Havlíčkův Brod

  • Gymnázium Havlíčkův Brod
  • Obchodní akademie a střední škola hotelová Havlíčkův Brod
  • Střední škola zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
  • Akademie - Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou
  • Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou
  • Gymnázium Chotěboř
  • Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod
  • Vyšší odborná škola a Obchodní akademie Chotěboř – zanikla sloučením v roce 2014[48]
  • Střední odborné učiliště technické, Chotěboř – zanikla sloučením v roce 2014[48]
  • Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborné učiliště technické Chotěboř

Okres Pelhřimov

  • Gymnázium Pelhřimov – zanikla sloučením v roce 2014[48]
  • Gymnázium Humpolec
  • Gymnázium Pacov
  • Hotelová škola Pelhřimov
  • Obchodní akademie Pelhřimov – zanikla sloučením v roce 2014[48]
  • Střední průmyslová škola a střední odborné učiliště Pelhřimov
  • Česká zemědělská akademie Humpolec
  • Střední škola informatiky a cestovního ruchu Humpolec
  • Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov

Jiné zajímavosti

V Kraji Vysočina se nachází jak obec s nejkratším, tak s nejdelším názvem v Česku. Jsou to Eš a Nová Ves u Nového Města na Moravě. Také je zde vesnice s nejdelším jednoslovným názvem – Prostředkovice.

Jiný rekord drží Vysoká Lhota, obec s nejnižším počtem obyvatel v Česku: 16.

Partnerské regiony

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  3. ↑ ČTK. Vysočina se dočkala přídomku „kraj“, nový název platí od srpna. iDNES.cz [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Lukáš Kašpar: Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise, iDnes.cz, 13. 11. 2010
  5. ↑ MAHEL, Luděk. Na Vysočině bylo o prázdninách o dva stupně tepleji. Třebíčský deník. 2018-08-23. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  6. ↑ Přírodní parky a obecná ochrana přírody. www.kr-vysocina.cz [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ LAUDIN, Radek. Vysočina patří do českých filmů. Natáčelo se v Ledči, Telči i u Humpolce. iDNES.cz [online]. 2018-12-29 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vysočina bude v roce 2019 filmová [online]. Jihlava: kraj Vysočina, 2019-01-09 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-28. 
  9. ↑ ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Vysočina se letos představí jako filmový kraj, lákat bude i na amarouny. iDNES.cz [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  11. ↑ a b Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  12. ↑ SINGR, Martin. Počet obyvatel Vysočiny se zvýšil. Pokles zaznamenalo pouze Třebíčsko. trebicsky.denik.cz. 2019-03-25. Dostupné online [cit. 2019-04-15]. 
  13. ↑ JÍRA, Jiří. Nejméně registrovaných partnerství je na Vysočině. Třebíčský deník. 2018-01-30. Dostupné online [cit. 2018-02-09]. 
  14. ↑ MORŽOL, Marcel. Vysočina bude mít v polovině století o padesát tisíc obyvatel méně. A zestárne. Třebíčský deník. 2018-03-08. Dostupné online [cit. 2018-12-09]. 
  15. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  16. ↑ Městské obyvatelstvo Vysočiny v roce 2021 z pohledu statistiky. Kraj Vysočina [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-06. 
  18. ↑ a b KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti. 1.. vyd. [s.l.]: Barrister & Principal, 2010. ISBN 978-80-87029-98-5. S. 282. 
  19. ↑ ŠVEC, Kamil. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008. S. 19. Acta Politologica [online]. Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd., 2010 [cit. 4.10.2016]. S. 19. [www.acpo.cz Dostupné online]. ISSN 1803-8220. 
  20. ↑ LAUDIN, Radek. První hejtman jezdil starým Favoritem. V Jihlavě chyběly prostory a tužky - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2016-02-15 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ SVOBODA, Marius; WEBIDEA.CZ. Sídlo Kraje Vysočina | Podzimek & synové [online]. 2017-06-26 [cit. 2025-06-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Sněmovní tisk 818 – novela zákona o vytvoření VÚSC, navržena skupinou poslanců 12. 1. 2001, schválený zákon vyhlášen pod číslem 176/2001 Sb.
  23. ↑ a b viz řeč zástupce předkladatele následující novely v prvním čtení sněmovního tisku 38 v roce 2010
  24. ↑ Ústavní zákon č. 135/2011 Sb. Archivováno 22. 1. 2016 na Wayback Machine., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
  25. ↑ ČTK. Vysočina se ode dneška jmenuje Kraj Vysočina. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-08-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ SALICHOV, Jan; VOKÁČ, Martin. Vysočina zvolila nové vedení kraje, hejtmanem se stal Martin Kukla z ANO [online]. Idnes.cz, 2024-11-04 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  28. ↑ REDAKCE. Lidé z obcí na rozhraní okresu tíhnou spíše k Pelhřimovsku. Pelhřimovský deník. 2014-11-03. Dostupné online [cit. 2025-06-06]. 
  29. ↑ Zajímavosti o kraji | ČSÚ v Jihlavě. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ Mzdy na Vysočině stouply, o 530 korun. Třebíčský deník [online]. 2011-06-13 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. 
  31. ↑ Kraj Vysočina. Příjmy Kraje Vysočina vypadají v prvním pololetí optimisticky [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2011-08-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 
  32. ↑ ČTK. Nový rozpočet kraje: školy, nemocnice, cesty [online]. Třebíčský deník, 2015-12-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ KRIŠTOFOVÁ, Anna. Zastupitelstvo Kraje Vysočina schválilo vyrovnaný rozpočet na rok 2017 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-21. 
  34. ↑ ČTK. Na Vysočině letos přespalo více turistů [online]. Třebíčský deník, 2015-11-30 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ SINGR, Martin. ZOO Jihlava zůstává pro turisty jedničkou. trebicsky.denik.cz. 2019-01-05. Dostupné online [cit. 2019-02-27]. 
  36. ↑ SINGR, Martin. Nová šéfka Vysočina Tourism: Königová bude mít za úkol restartovat cestovní ruch. Třebíčský deník. 2021-09-07. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. 
  37. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika; NEUWIRTHOVÁ, Eva. Památky na Vysočině chystají na novou sezónu řadu novinek. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2018-03-29 [cit. 2018-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-13. 
  38. ↑ MAREŠ, Miroslav. „Vysočina sklářská“: marketingové téma roku 2020 je neveřejné. OBCASNIK.EU [online]. 2019-12-17 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  39. ↑ Dálnice - Silnice . cz >> Výstavba dálnic a silnic v České republice a na Slovensku [online]. www.dalnice-silnice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-08. 
  40. ↑ MAHEL, Luděk. Silniční síť na Vysočině je příliš hustá. Kraj se chce některých silnic zbavit. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-09 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online. 
  41. ↑ SINGR, Martin. Modernizace dálnice se letos soustředí na Vysočinu. Třebíčský deník. 2018-03-24. Dostupné online [cit. 2018-04-13]. 
  42. ↑ SINGR, Martin. Veřejná doprava Vysočiny dostává reálné obrysy. Třebíčský deník. 2018-08-01. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  43. ↑ MAREŠ, Miroslav. České dráhy mění jízdní řády, začíná projekt VDV. Obcasnik.eu. 2019-11-23. Dostupné online [cit. 2019-11-23]. 
  44. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Nový systém dopravy přinese více spojů i jednotné jízdenky. trebicsky.denik.cz. 2019-11-14. Dostupné online [cit. 2020-01-03]. 
  45. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika. Školní rok 2016/2017 na Vysočině ve znamení zemědělství a odborného vzdělávání [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-03-21 [cit. 2017-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-23. 
  46. ↑ VŠPJ | Úvodní stránka [online]. www.vspj.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  47. ↑ Západomoravská Vysoká Škola [online]. www.zmvs.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-28. 
  48. ↑ a b c d e f g h i j k NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-15. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.