WR 102ea

WR 102ea
WR 102ea (100x100)
Poloha hvězdy (žlutý kroužek) v Pětinásobné hvězdokupě
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000,0)
SouhvězdíStřelec
Rektascenze17h 46m 15.12s
Deklinace−28°49′36.9″
Vzdálenost26 000 ly
(8 000 pc)
Vlastní pohyb v rektascenzi−0,59 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci−1,21 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typWN9h[1]
Hmotnost58[1] M
Poloměr86[1] R
Zářivý výkon (V)2,5 milionů L
Povrchová teplota25 100[1] K
Stářízhruba 4 miliony let
Další označení
SynonymaFMM 241, qF 241, Q10, MGM 5-10, LHO 71
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

WR 102ea je Wolfova–Rayetova hvězda v souhvězdí Střelce. Nachází se v Pětinásobné hvězdokupě a je třetí nejzářivější hvězdou v této oblasti, hned po hvězdě WR 102hb.[1] Její svítivost dosahuje přibližně 2,5 milionu násobku sluneční svítivosti, což z ní činí jednu z nejzářivějších známých hvězd v Mléčné dráze.

Navzdory vysoké svítivosti je WR 102ea pozorovatelná pouze v infračerveném spektru kvůli silnému pohlcování světla mezihvězdným prachem. Hvězda je ve fázi vývoje, kdy má spektrum typické pro Wolfovy–Rayetovy hvězdy s ionizovaným heliem a dusíkem. Přesto obsahuje i stopy vodíku, což naznačuje, že stále spaluje vodík ve svém jádře.

Hvězda již ztratila více než polovinu své původní hmotnosti v důsledku silného hvězdného větru, který je důsledkem její extrémní svítivosti.

Vlastnosti

  • Spektrální typ: WN9h (Wolfova–Rayetova hvězda)
  • Hmotnost: 58 M
  • Poloměr: 86 R
  • Teplota povrchu: 25 100 K
  • Vzdálenost: 26 000 světelných let(8 000 parseků)
  • Svítivost: 2,5 milionkrát větší než Slunce

Pozorování

WR 102ea je skrytá mezihvězdným prachem, což způsobuje značnou extinkci. Z tohoto důvodu je viditelná pouze v infračerveném spektru. I přes extinkci patří mezi nejjasnější hvězdy v naší galaxii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků QPM-241 na slovenské Wikipedii, QPM-241 na maďarské Wikipedii a WR 102ea na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e LIERMANN, A.; ET AL. The Quintuplet cluster. S. A82. Astronomy & Astrophysics [online]. 2010. Čís. 524, s. A82. arXiv 1011.5796. doi:10.1051/0004-6361/200912612. Bibcode 2010A&A...524A..82L. S2CID 30091594. 

Externí odkazy