Zbýšov (okres Kutná Hora)

Zbýšov
Kostel ve Zbýšově
Kostel ve Zbýšově
Znak obce ZbýšovVlajka obce Zbýšov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°48′42″ s. š., 15°21′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel600 (2025)[1]
Rozloha26,16 km²[2]
Nadmořská výška394 m n. m.
PSČ286 01
Počet domů371 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa obecního úřaduZbýšov 30
285 65 Zbýšov v Čechách
zbysov@tiscali.cz
StarostaViktor Husák
Oficiální web: www.zbysovvcechach.cz
Zbýšov
Zbýšov
Další údaje
Kód obce534625
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbýšov (německy Sbischow) je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi osmnáct kilometrů jižně od Kutné Hory a třináct kilometrů jižně od města Čáslav. Dominantou obce, kromě kostela, je v širokém okolí známý Zbýšovský rybník, který je hojně využívaný k rekreačním účelům. Žije zde 600[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec patřila až do husitských válek k majetku Sázavského kláštera. Roku 1360 zde bylo zřízeno proboštství.

Ve vsi Zbýšov v Čechách (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] lékař, bednář, holič, 2 hostince, krejčí, pila, sklad rakví, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbýšov, strojírna, 2 švadleny, trafika, zednický mistr.

Ve vsi Klucké Chvalovice (360 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, trafika.

V obci Opatovice (173 obyvatel, evangelický kostel, samostatná obec se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] cihelna, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Opatovice, trafika, truhlář.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 835 1 889 1 652 1 634 1 680 1 572 1 445 1 147 1 165 930 736 662 617 640 600
Počet domů 292 302 290 310 307 309 324 355 315 284 248 291 355 365 371

Obecní správa

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[12]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Části obce

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Šebestěnice.[14]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2022.[15]

Doprava

Obcí prochází silnice II/338 Žehušice – Čáslav – Zbýšov – Vrbka. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Vlkaneč ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu. V roce 2011 v obci měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou.

Pamětihodnosti

  • Kostel Narození svatého Jana Křtitele – původní raně gotický kostel byl zbořen a na jeho místě roku 1884 postaven kostel pseudorománský, vybudoval jej stavitel Marchetti za patronátu rodiny Schwarzenberků; ze starého kostela byla přenesena dřevěná barokní Kalvárie z první poloviny 18. století a dva protějškové oltářní obrazy svaté Anny a svatého Jana v empírových rámech z doby kolem 1800
  • Evangelický kostel z konce 19. století
  • Pomník obětem padlým za první světové války
  • Pozůstatky barokního dvora

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy)
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy)
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 960. (česky a německy)
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 561. 
  15. Udělené symboly – Zbýšov [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000, s. 307; dostupné online[1]

Externí odkazy