Kostel svatého Filipa a Jakuba (Zlíchov)

Kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově
Kostel sv. Filipa a Jakuba v Praze-Zlíchově
Kostel sv. Filipa a Jakuba v Praze-Zlíchově
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťZlíchov
Souřadnice50°2′50,46″ s. š., 14°24′31,8″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézearcidiecéze pražská
Vikariátdruhý pražský
FarnostPraha-Hlubočepy
Statusfarní kostel
ZasvěceníJakub Starší
Datum posvěcení5. května 1714
Architektonický popis
Stavební slohBaroko
Výstavba1713–1714
Specifikace
Umístění oltářesever
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaŘímskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy
Na Zlíchově 221/8
15200 Praha 5-Hlubočepy
UliceNa Zlíchově
Oficiální webCentrumBarrandov.cz
Kód památky40315/1-1371 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Filipa a Jakuba na pražském Zlíchově je barokní římskokatolický farní kostel z počátku 18. století, obklopený hřbitovem s ohradní zdí. Díky své vyvýšené poloze na vápencové skále nad Vltavou a tratí je výraznou dominantou v okolí. Je chráněnou kulturní památkou.[1]

Popis kostela

Pohled na kostel od hřbitova

Současný kostel je z let 17131714, byl postaven jezuitybarokním slohu na místě někdejší románské, později gotické kaple ze 13. století, zasvěcené sv. Štěpánovi. Kostel je z důvodu nedostatku prostoru na skále atypicky orientován k severu, má obdélníkovou chrámovou loď s plochým stropem a pravoúhlý presbytář s hranolovou věží. Na severní straně na skále, v ose kostela, stojí na 225 cm vysokém pískovcovém hranolovém podstavci kamenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého.[2]

Při dolní části cesty vedoucí ke kostelu podél západní ohradní zdi stojí na sloupu z červeného pískovce kamenná socha Panny Marie Svatohorské z konce 17. století.[3]

Kostel byl benedikován 5. května 1714, od roku 1875 je farním kostelem. Od 3. května 1957 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[4]

Okolí kostela dotváří pomník padlým v Květnovém povstání 1945.[1]

V kostele se konají pravidelné bohoslužby, během nichž je přístupný kostel i hřbitov.[5] Veřejnosti se kostel se hřbitovem otevírají také během Noci kostelů.[6][7]

Dějiny

Původní kaple sv. Štěpána a kostel sv. Václava

První písemný záznam o kapli sv. Štěpána je ze 13. února 1257, kdy ji včetně přilehlých pozemků král Přemysl Otakar II. připsal vyšehradskému kanovníku Bartolomějovi a jeho nástupcům. Svaté ostatky (pravděpodobně sv. Štěpána) byly poté přeneseny na Vyšehrad do rotundy svatého Jana Evangelisty a kaple měla být zbořena. K tomu však nedošlo, bylo jen změněno její zasvěcení (pravděpodobně sv. Václavu) a byla spravována farářem z Malé Chuchle. Kolem roku 1319 byl kostelík veden jako farní a patřil k ořechovskému děkanství.[8]

Koncem 70. let 14. století získali obec Zlíchov včetně kostela smíchovští kartuziáni a na přelomu 14. a 15. století kostel goticky přestavěli. V srpnu 1418 však smíchovský klášter přepadli husité, kteří jej zcela zničili. Jejich pozemky včetně zlíchovských připadly staroměstské obci. Fara zanikla a kostel v letech 1419–1624 spadal pod správu utrakvistů, až roku 1624 obec i s patronátním právem ke kostelu koupili staroměstští jezuité z pražského Klementina. Zlíchov se pak nejen dostal pod jejich duchovní správu, ale stal se i výchozím bodem jezuitské misijní činnosti.[8]

Historie kostela sv. Filipa a Jakuba

Roku 1660 byl kostel ještě opravován, ale v letech 1713–1714 ho jezuité zbořili a na jeho základech postavili barokní kostel, dochovaný v dnešní podobě. Posvěcen ke cti svatých apoštolů Filipa a Jakuba mladšího byl 5. května 1714. Roku 1749 byl Zlíchov spolu s Hlubočepy přifařen ke Smíchovu. Dne 18. ledna 1872 bylo povoleno zřídit na Zlíchově faru a o rok později sem byl uveden nový farář. Dům pro účel farní budovy daroval tehdejší majitel zlíchovských vápenek a realit Max Herget. Roku 1885 byly provedeny opravy exteriéru kostela, roku 1901 byl kostel vymalován a omítnut a byly obnoveny oltáře.[8]

V květnu roku 1945 kostel přechodně posloužil jako místo pro uložení zastřelených vlastenců a vojáků z Pražského povstání druhé světové války, než byli trvale pohřbeni na Hlubočepský hřbitov.[9]

V letech 1948–1989 byl kostel zanedbáván a chátral. I tehdy se zde však konaly pravidelné bohoslužby. V roce 1972 byla deska z hlavního oltáře vyhodnocena jako vzácná pozdně gotická dřevořezba dvorské mistra IP a přemístěna do Národní galerie. Generální oprava kostela se uskutečnila v letech 1991–1993.[8]

Monogramista IP: Zlíchovský oltář, epitaf Štěpána Šlika; Národní galerie, Anežský klášter

Hřbitov

Podrobnější informace naleznete v článku Zlíchovský hřbitov.

Kolem kostela se rozkládá hřbitov, na kterém se od roku 1897 nepohřbívá. Některé hroby z let 1890–1896 byly odtud přemístěny. Obcemi Hlubočepy a Zlíchov byl založen Hlubočepský hřbitov na Žvahově.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b kostel sv. Filipa a Jakuba - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  2. socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  3. sloup se sochou Panny Marie - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-21]. Identifikátor záznamu 152374 : Kostel sv. Filipa a Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Pravidelné bohoslužby - Římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy. www.centrumbarrandov.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  6. Noc kostelů také v Praze 5 | MČ Praha 5 [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  7. Praha 5 - Hlubočepy, kostel sv. Filipa a Jakuba. www.nockostelu.cz [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  8. a b c d Kostel svatých Filipa a Jakuba na Zlíchově – jedna z pražských dominant nad Vltavou Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine., ŘKF Praha-Hlubočepy
  9. Jindřich Marek: Padli na barikádách. Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945. VHÚ Praha 2020, s. 471; ISBN 978-80-7278-797-5

Literatura

Související články

Externí odkazy