Zlatý kolovrat

Zlatý kolovrat je pátá balada básnické sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena. Jde o jednu z nejznámějších básní sbírky, byla pojata i do filmové verze. Balada začíná optimisticky a radostně, postupně je ale stále více ponurá a chmurná, končí ale opět víceméně šťastně. ^[zdroj?] Z hlediska stylistického je pro ni charakteristické hojné užívání citoslovcí. Je psána jednoduchou formou aabbc. Balada využívá klasického pohádkového motivu živé vody, která způsobí, že useknuté části k tělu přirostou a tělo oživne. Báseň je tematicky blízká Erbenově Záhořově loži.^[1] Obě balady mají pohádkový námět a jsou na motivy viny, vykoupení a pokání.

Balada je rozdělená do šesti částí.

V první je král na lovu v lese. Zabloudí, zabuší na dveře chalupy, aby mu dali napít. Otevře mu nádherná dívka. Král ji požádá o ruku, dívka mu ale sdělí, že stran toho musí požádat její nevlastní matku, která je i s její nevlastní sestrou ve městě.

V druhé části se král vrací, dveře chalupy mu otevře ohyzdná babizna. Král se jí představí a požádá ji o ruku její nevlastní dcery. Babizna mu nabídne svou vlastní dceru, král odmítne, a přikáže jí, aby druhý den na hrad přivedla svou nevlastní dceru.

Ve třetí matka i obě sestry odejdou přes les na královský hrad, nevlastní dceru (Doru) ale po cestě zabijí, vyloupnou jí oči a usekají ruce a nohy, které odnesou s sebou. Vlastní dcera se pak vydává za nevlastní (jsou si k nerozeznání podobné), král si ji vezme, po čase ale odjede do boje. Zatím uloží své ženě, aby pilně předla.

Ve čtvrté najde "stařeček nevídaný" v lese tělo a vyšle "své pachole" na hrad, aby vyměnilo useknuté nohy za zlatý kolovrat. Když pachole nohy přinese, pošle je stařeček znovu se zlatou přeslicí, kterou má vyměnit za ruce. I ty pachole přinese. Do třetice stařeček pošle pachole do hradu se zlatým kuželem, který má vyměnit za oči. Poté Doru "složí" a oživí ji živou vodou.

V páté se král vrací z války a ptá se své ženy, zda dodržela jeho přání a předla. Žena mu předvádí zlatý kolovrat, král ji žádá, aby na něm upředla zlatou nit. Žena jeho přání vyhoví, kolovrat ale svým vrčením prozradí, že žena zabila svou sestru a spolu se svou matkou podvedla krále. Král se zděsí a vydá se hledat do lesů Doru.

V šesté části král Doru nalezne a vezme si ji za ženu, zatímco jak matku, tak sestru nechá velmi krutě potrestat: dá jim vyloupnout oči, usekat končetiny a hodit to všechno vlkům. Zlatý kolovrat zmizí.

Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.

A před chalupou s koně hop
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola hej! otevřte mi dvéře,
zbloudil jsem při lovení zvěře,
dejte vody pít!“

Dora = český národ,
Manželství s králem = jeho suverenita,
Macecha, nevlastní sestra = Habsburská monarchie
Stařeček, pachole = čeští vlastenci

• Dílo Kytice z pověstí národních/Zlatý kolovrat ve Wikizdrojích
• Digitalizovaná vydání díla Kytice z pověstí národních v České digitální knihovně
• ERBEN, Karel Jaromír. Kytice z pověstí národních. 1. vyd. V Praze: Tisk a náklad Jarosl. Pospíšila, 1853. 149 s. Dostupné online. - balada Zlatý kolovrat, s. 42-57.