Zlatná na Ostrove
| Zlatná na Ostrove | |
|---|---|
 Reformovaný kostel v obci | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°46′14″ s. š., 17°58′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 110 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Komárno |
  Zlatná na Ostrove | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 35,31 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 380 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 67,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Eva Varjúová (SMK-MKP, MOST-HÍD[3] |
| Vznik | 1267 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 035 |
| PSČ | 946 12 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KN |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatná na Ostrove (maďarsky Csallóközaranyos, do roku 1907 Aranyos, německy Golddorf) je obec na jihozápadě Slovenska v okrese Komárno v Nitranském kraji. Žije v ní přibližně 2 400[2] obyvatel.
Historie
Území obce bylo osídleno už ve starší době kamenné.[4] Obec je poprvé písemně zmiňována v roce 1094 jako Locus Aureus. Jméno odkazuje na rýžoviště zlata na Dunaji. Ve 13. století náležela k panství Komárenského hradu.
Do roku 1918 patřila obec spadající do Komárňanské župy (Komárom vármegye) k Uhersku. V listopadu 1918 byla obsazena československou armádou a po podepsání Trianonské smlouvy připadla obec oficiálně Československu, respektive Slovensku. Na základě První vídeňské arbitráže byla v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.
Přírodní poměry
Obec se rozkládá v Podunajské nížině, v jihovýchodní části Žitného ostrova v nadmořské výšce 110–120 metrů. Řeka Dunaj, která protéká jižně od obce, zde tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Maďarskem. K obci patří také říční Veľkolélský ostrov, jenž je také součástí Chráněné krajinné oblasti Dunajské luhy. Zlatná na Ostrove leží asi dvanáct kilometrů západně od Komárna. Obcí prochází silnice I/63 a železniční trať spojující Komárno s Bratislavou. V katastrálním území obce leží přírodní rezervace Zlatniansky luh.
Obecní správa
Administrativně se obec dělí na části Horná Zlatná (maďarsky Felaranyos), Veľký Lél (přičleněno v roce 1873, maďarsky Nagylél) a Zlatná na Ostrove. Sousedními obcemi sídla jsou Komárno, Komárom a Ács.
Školy
- Základní škola a mateřská škola Móra Kóczána s vyučovacím jazykem maďarským, Komenského 586, Zlatná na Ostrove[5]
Pamětihodnosti
- Kalvínský kostel Reformované křesťanské církve, pravděpodobně z roku 1794
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zlatná na Ostrove na německé Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Rozália Szalay je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ obeczlatna.sk Archivováno 26. 5. 2018 na Wayback Machine., (slovensky), 2018-05-25
- ↑ Kontakt | Kóczán Mór Alapiskola és Óvoda - ZŠ s MŠ Móra Kóczána s VJM. zszlatna.edupage.org [online]. [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatná na Ostrove na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
