Římskokatolická farnost Divišov

Římskokatolická farnost Divišov
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátvlašimský
FarářP. ThDr. Miloslav Kněz
Území obce
Býkovice • Český Šternberk • Divišov • Drahňovice • Chochol • Kácovec • Litichovice • Moravsko • Pelíškův Most • Psáře • Soběšín • Svatý Jan • Třebešice • Třemošnice • Všechlapy
Kontakt
Adresa sídlaHorní náměstí 1, Divišov, 257 26, Česko
Webové stránkywww.farnostdivisov.cz
E-mailfarnost-divisov@seznam.cz
Datová schránkav27u2e4
IČO47084570 (VR)
Údaje v infoboxu aktuální k lednu 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Divišov je jedno z devíti územních společenství římských katolíků ve vlašimském vikariátu s farním kostelem sv. Bartoloměje.[1][2]

Osoby ve farnosti

  • P. ThDr. Miloslav Kněz – farář
  • Vlasta Roubiczeková – pastorační asistentka[2]

Historie franosti

Plebánie je v Divišově zmiňovaná k roku 1352,[2] z plebánů jsou známi: Štěpán († 1360), Martin z Rataj (1360 † 1366), klerik Václav z Radče (1366–1374), který směnil své místo s Jiljím Všeborem, oltářníkem u Panny Marie Sněžné a u svatého Víta v Praze (1374 † 1401), kaplan Zdeslava ze Šternberka Vavřinec (1401–1403), Mikuláš z Lovosic (1406–1408), který se stal později farářem v Písku a Jaroslav z Načeradce (1408).[3]

Po roce 1420 převzali farnost kališníci; z jejich řad je znám kněz Jiřík (1538) a Zikmund (1549). Ani v pobělohorské době se zprvu nedařilo místní obrátit zpět ke katolické víře, jejich ozbrojené vzpoury však byly potlačeny a do Divišova byl ustanoven katolický farář. V roce 1642 byl jako farář v Divišově, Štěpánově a v Uhlířských Janovicích potvrzen Pavel Zikmund Dirba, který si u konzistoře 25. června 1643 vymohl povýšení divišovské farnosti na děkanství. Dalšími děkany byli Leopold Vidomský a Martin Václav Vrba. V roce 1660 byl divišovským děkanem Jan Bolelucký, o jedenáct let později J. Rak, v roce 1674 se stal děkanem Václav Jan Molitoris, který byl i vikářem části Kouřimského kraje. Po něm následovali Václav Augustin Kozojedský (1700), František Waczmann a Václav Císař. Za děkana Leopolda Františka Putzhegla, 8. června 1742, postihl Divišov rozsáhlý požár, při němž shořelo děkanství i kostel, škola, radnice a přes čtyřicet domů. V roce 1744 započala výstavba kostela nového, který byl slavnostně vysvěcen v den svatého Bartoloměje v roce 1746 Augustinem Václavem Soukupem. Po smrti děkana Putzhegla v roce 1756 byl děkanem Josef Václav Beránek (1756 † 1787), který byl od roku 1768 i vikářem, jezuita Jan Xavier Schneider (1787 † 1793), bývalý augustinián Vilém Stephan (1794 † 1822), Josef Cibulka (1823 † 1845), Jan Kavka (1846 † 1848), Antonín Hoffer (1848–1869), Antonín Farka (1869–1885), Antonín Chvalovský (1885 † 1899) a od roku 1900 Václav Jan Nepomuk Polívka.[3]

K farnosti Divišov byly 1. ledna 2008 připojeny do té doby samostatné farnosti Třebešice a Zdebuzeves, matriky jsou zde vedeny od roku 1742.[2]

Kostely farnosti

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba Poznámka

Kostel svatého Bartoloměje 		Divišov[4][pozn. 1] neděle

pondělí, středa, pátek

09.00

17.00 (18.00)

farní kostel

Kostel svatého Martina 		Měchnov[5][pozn. 2] sobota 15.00 (17.00) filiální kostel

Kaple svatého Šebestiána 		Hrad Český Šternberk[6]
neslouží se pravidelně
 hradní kaple

Kaple svatého Jiří 		Hrad Český Šternberk[7]
neslouží se pravidelně
 hradní kaple

Kaple svatého Jana Nepomuckého 		Drahňovice[8]
neslouží se pravidelně
 kaple

Kaple svatého Jana Jana Křtitele 		Třemošnice[9]
neslouží se pravidelně
 kaple

Kostel Všech svatých 		Třebešice[10] neděle 07.30 filiální kostel

Kostel svaté Anny 		Zdebuzeves[11][pozn. 3] sobota 15.00 (17.00) filiální kostel

Kostel svatého Michaela Archanděla 		Soběšín[12][pozn. 4] neděle 11.00 filiální kostel

Kostel svatého Havla 		Otryby[13]
neslouží se pravidelně
 filiální kostel

Kostel Nejsvětější Trojice 		Psáře[14][pozn. 5] neděle 11.00 filiální kostel

Kaple svatého Matouše 		Všechlapy[15]
neslouží se pravidelně
 kaple

Poznámka: Konání bohoslužby může být z řady důvodů zrušeno, doporučuje se předem si její konání ověřit.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zimní a (letní) čas.
  2. ↑ Mše svatá pouze první sobotu v měsíci, zimní a (letní) čas.
  3. ↑ Mše svatá druhou a čtvrtou sobotu v měsíci, zimní a (letní) čas.
  4. ↑ Mše svatá pouze první a třetí neděli v měsíci.
  5. ↑ Mše svatá pouze druhou a čtvrtou neděli v měsíci.

Reference

  1. ↑ Vikariát Vlašim. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Římskokatolická farnost Divišov. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém, Řada první: Arcidiecese Pražská. Díl III. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský [online]. V Praze: Dědictví Svatojanské, 1909 [cit. 2025-01-31]. S. 113–120. Dostupné online. 
  4. ↑ Farní kostel sv. Bartoloměje, Divišov. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Filiální kostel sv. Martina, Měchnov. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kaple sv. Šebestiána, Český Šternberk. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kaple sv. Jiří, Český Šternberk. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého, Drahňovice. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kaple sv. Jana Křtitele, Třemošnice. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ Filiální kostel Všech svatých, Třebešice. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ Filiální kostel sv. Anny, Zdebuzeves. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ Filiální kostel sv. Michaela Archanděla, Soběšín. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ Filiální kostel sv. Havla, Otryby. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ Filiální kostel Nejsvětější Trojice, Psáře. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kaple sv. Matouše, evangelisty, Všechlapy. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.