Římskokatolická farnost Knížecí Pláně

Římskokatolická farnost Knížecí Pláně
Kostel a fara v Knížecích Pláních.
Kostel a fara v Knížecích Pláních.
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátPrachatice
Území farnosti
Knížecí Pláně
Kontakt
Adresa sídlaNáměstí Svobody 46, Vimperk, 385 01, Česko
Doručovací adresaviz Římskokatolická farnost Vimperk
IČO69092087 (VR)
Externí odkazy
Rejstřík církevních právnických osob MK ČR
Údaje v infoboxu aktuální ke květnu 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Knížecí Pláně (latinsky Parochia Fürstenhut)[1] je zaniklým územním společenstvím římských katolíků v rámci prachatického vikariátu českobudějovické diecéze.[2] Je také jednou z pěti zaniklých farností vikariátu, jejíž farní kostel byl mezi lety 1955–1976 nesmyslně zbořen[3] (patří sem kostely farností Cudrovice, České Žleby, Strážný a kostel svatého Martina bývalé farnosti v Novém Světě).[4][5][6][7]

O farnosti

Historie

Podoba místa kde stával kostel v roce 2013, vlevo alianční znak Schwarzenbersko-Lichtenštejnský z vítězného oblouku zaniklého kostela.

Osada Knížecí Pláně (německy Fürstenhut), založená teprve v roce 1792[8] jako dřevařská kolonie, spadala pod farnost Nový Svět.[9] V roce 1827 zde byla založená expozitura, povýšená v roce 1849 na lokálii.[1][10][11] K bohoslužbám byl využíván dřevěný kostel svatého Jana Křtitele, postavený snad již v roce 1814[12] či 1824.[13] Od roku 1830 byly vedeny matriční knihy. Po povýšení lokálie na farnost v roce 1856, začal být od roku 1861 budovaný nový kamenný kostel, slavnostně vysvěcený prvním zdejším farářem Thomasem Bayerlem 27. ledna 1864. Byl postaven i zařízen v novogotickém slohu.[14] Patronátní právo ke kostelu měli Schwarzenbergové, v roce 1890 jím byl Adolf Josef ze Schwarzenbergu, kdy byl zdejším farářem P. Mauritius Haissak (narozený v Mostě 21. července 1847).[1] Území farnosti tehdy zahrnovalo Knížecí Pláně, Bučinu, Stodůlky a Chaloupky[11] a bylo osídleno převážně německojazyčným obyvatelstvem.[10] Dne 17. července 1912 kostel zcela vyhořel, zbylo z něj pouze obvodové zdivo.[15] Díky finanční sbírce byl ještě týž rok obnoven a místo původní šindelové krytiny byla použitá břidlice.[3] Došlo k tomu za faráře Matouše Würstla, který však v roce 1914 farnost opustil a stal se děkanem děkanství Postoloprty v litoměřické diecézi.[16] Po druhé světové válce bylo území postupně vysídlováno, definitivní konec pro ves znamenalo zřízení hraničního pásma.[17] Poslední mši zde v roce 1950 sloužil farář P. Karel Fořt,[3] následně byl kostel uzavřen, v roce 1951 byly kostelní varhany převezeny do kostela svatého Filipa a Jakuba v Šumavských Hošticích. V pondělí dne 20. srpna 1956 byl kostel odstřelen a obec zničená, náhrobky hřbitova byly rozježděny buldozery. Až v 90. letech 20. století bylo místo částečně obnoveno a 28. června 1992 vysvěceno, na místě původního kostela byl vztyčen kříž.[12]

Farnost zanikla 31. prosince 2019, jejím právním nástupcem je od 1. ledna 2020 Římskokatolická farnost Vimperk.[2]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Fotografie Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kostel svatého Jana Křtitele Knížecí Pláně
nelze sloužit
 zbořený
farní kostel

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis Dioeceseos Bohemo-Budvicensis pro anno domini 1890. Bohemo-Budvicii: Caracteribus Joannis Franc. Zdarssa, 1890. Dostupné online. S. 181–182. 
  2. ↑ a b Římskokatolická farnost Knížecí Pláně: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob - výmaz z evidence. Databáze Ministerstva kultury České republiky [online]. MK ČR [cit. 2025-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-27. 
  3. ↑ a b c ČECHURA, Martin. Knížecí Pláně: kostel sv. Jana Křtitele. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČECHURA, Martin. Cudrovice: kostel Korunování Panny Marie. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČECHURA, Martin. České Žleby: kostel sv. Anny. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ PULKRÁBEK, Jaroslav; KASKOUN, Otto. Strážný: kostel Nejsvětější Trojice. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nový Svět: kostel sv. Martina. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 3. M–Ř. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. 629 s. S. 370. 
  9. ↑ HAUBERT, Josef. Státní archiv v Třeboni: průvodce po archivních fondech. 1. svazek. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra ČSR, 1957. 285 s. S. 203. 
  10. ↑ a b TUMPACH, Josef; PODLAHA, Antonín; KOTRBA, Václav. Český slovník bohovědný. Díl čtvrtý: f.–Holbecke. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1930. 1002 s. Dostupné online. S. 345. 
  11. ↑ a b Knížecí Pláně [online]. DigiArchiv SOA v Třeboni [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b LANĚK, Bohuslav. Varhany v zaniklých kostelech Prachaticka. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, 2023. S. 371–377.
  13. ↑ STARÝ, Václav. Památky Prachaticka a Vimperska. Prachatice: ONV, 1969. 51, 176 s. S. 15. 
  14. ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXXVIII. Politický okres Prachatický. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 384 s. S. 44–47. 
  15. ↑ KARPAŠ, Roman; MARTAN, Miloslav. Album starých pohlednic - Šumava = Album alter Ansichtskarten vom Böhmerwald und Bayerischen Wald. Liberec: Nakladatelství RK, 2003. 152 s. ISBN 80-903-033-3-1. S. 102. 
  16. ↑ Diecéze budějovická. Věstník katolického duchovenstva: církevně-politický a zájmový orgán katol. kleru v zemích koruny České. Praha: Jan Horák, 1914-08-10, roč. 14, čís. 22, s. 336. Dostupné online. 
  17. ↑ Knížecí Pláně (Fürstenhut). Zaniklé obce a osady [online]. Pavel Beran [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.