Knížecí Pláně

Knížecí Pláně
Obnovený hřbitov na Knížecích Pláních
Lokalita
Charakter	samota
Obec	Borová Lada
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°57′23″ s. š., 13°37′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	0 (2021)[1]
Katastrální území	Knížecí Pláně (11,96 km²)
PSČ	385 01
Počet domů	0 (2021)[1]
Knížecí Pláně
Další údaje
Kód části obce	107964
Kód k. ú.	707961
Zaniklé obce.cz	639
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knížecí Pláně (německy Fürstenhut) jsou bývalá obec na Šumavě, část obce Borová Lada v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.^[2] Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.^[3]

Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích vedla k tomu, že byl na místě, které se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ – Pěkná vyhlídka, v roce 1792^[4] založen dřevařský revír později nazvaný Fürstenhut, na kterém byla postavená hájovna s myslivnou.^[5] V roce 1799 zde vznikla osada a v roce 1800 dal kníže Josef II. ze Schwarzenbergu souhlas k tomu, aby si zde 48 dřevařských rodin postavilo své domky.^[6] Nová vesnice byla postavena mezi lety 1800 až 1801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně. Obyvatelé osady docházeli do Nového Světa, vzdáleného deset kilometrů, na bohoslužby a do školy,^[7] než zde byla v roce 1821 zřízena škola^[5][8] a o tři roky později postavena dřevěná kaple.^[9] V roce 1827 zde byla zřízena expozitura, v roce 1849 lokálie povýšená roku 1856 na samostatnou farnost.^[10]

Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840.^[11] Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků.^[11] Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn,^[12] pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže.^[11] V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela svatého Jana Křtitele.^[11] Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864.^[11] Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních postavena fara.^[11] V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob.^{[11][p 1]} V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal.^[11] Část vsi včetně kostela v roce 1912 vyhořela. Nový kostel byl v pseudogotickém slohu vystavěn v roce 1915. Až do roku 1913 měli místní dřevaři poddanské postavení závislé na knížecím velkostatku. Po vzniku ČSR v roce 1918 a zestátnění schwarzenberských lesů na základě pozemkové reformy došlo k definitivnímu zrovnoprávnění obyvatelstva. Knížecí Pláně se potýkaly velmi silnou nezaměstnaností v důsledku velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.^[13]

Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad.^[11] Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později – v roce 1913.^[11] V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti).^[11] Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti).^[11] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa.^[11] Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob.^[11] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel.^[14] Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět.^[15] Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně.^{[11][p 2]} Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956.^[11] Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov.^[16][17] Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce.^[11] Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně – Hájenka, stávala kdysi hájovna.^[11]

V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.

Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.^[18]

Při sčítání lidu v letech 1850–1899 Knížecí Pláně byly osadou městyse Strážný v okrese Prachatice. V letech 1900–1952 byly samostatnou obcí v okrese Prachatice. V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Borová Lada byla obnovena 11. října 2005.^[21]

• Křižovatka turistických značených tras do Bučiny, Borových Lad, Horní Vltavice a Strážného
• Výhled na Luzný, do vnitřní Šumavy a za jasného počasí i na Alpy (Dachstein)
• Nádrže na plavení dřeva: nádrž U Tokaniště, Polecká nádrž, Žďárecké jezírko
• Rašeliniště: Buková slať, Knížecí slať, Žďárecká slať
• Přes Knížecí Pláně přechází hlavní evropské rozvodí. Červený potok jižně od osady teče do Černého moře, zatímco Malá Vltava na severu teče do Severního moře.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Knížecí Pláně na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Huť (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Pláně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Knížecí Pláně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Knížecí Pláně na webu Zaniklé obce
• Knížecí Pláně v iVysílání na stránkách České televize