Římskokatolická farnost Lhenice
| Římskokatolická farnost Lhenice | |
|---|---|
.JPG) Farní kostel sv. Jakuba Většího ve Lhenicích. | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | Prachatice |
| Administrátor excurrendo | R. D. Mgr. Pavel Liška |
| Území farnosti | |
| Brusná • Horní Chrášťany • Hoříkovice • Jáma • Lhenice • Mičovice • Ratiborova Lhota • Třebanice • Třešňový Újezdec • Vadkov • Vodice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Staré Město 190, Netolice, 384 11, Česko |
| rkf | |
| Datová schránka | fqqiz9m |
| IČO | 60096501 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 26. července 2025 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Lhenice je územním společenstvím římských katolíků v rámci prachatického vikariátu českobudějovické diecéze. Od září 2015 je ex currendo spravovaná z farnosti Netolice.[1][2]
O farnosti
Historie
V roce 1263[3] či 1283[4][5] byly Lhenice součástí majetku cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně, ke konci 14. století je zde zmiňovaná plebánie.[6][7] Nejstarší plebáni sem byli dosazováni opatem zlatokorunského kláštera, jediný jménem známý je kněz Petr, který zde působil v roce 1405.[8] V 16. století byla farnost nekatolická,[9] roku 1575 zde působil kněz Mikuláš a v roce 1582 Jeroným Pražský. Poslední nekatolický kněz Adam Táborský byl vyhnán roku 1621, následně byla farnost spravovaná z Brlohu. Kdy byla obnovená lhenická farnost není přesně známo, ale již v roce 1655 je zde zmiňován katolický farář.[8] Do roku 1682 byl k lhenické farnosti přifařen Čakov, nejstarší dochované matriční knihy jsou z roku 1694.[7] Farář Jan Fortini vymohl u patronky kostela, vdovy Eleonory ze Schwarzenberka, prodloužení a zvětšení kostela, za faráře Františka Schobra byla založená farní kronika. Roku 1770 zde biskup Jan Ondřej Kayser biřmoval 1 329 osob. Během působení faráře Vojtěcha Tomší, byly roku 1787 k lhenické farnosti přifařeny od Netolic Horní Chrášťany a Třebanice, naopak odloučeny byly Vrbice, které připadly farnosti Vitějovice. Počínaje farářem Jakubem Schustrem byla farní kronika psaná v češtině (do té doby latinsky).[5]
V červnu roku 2009 slavil ve farním kostele primiční Mši svatou novokněz, R. D. Mgr. Jan Hamberger.
Duchovní správa
Přehled duchovních správců od roku 1655:[5][8]
- před 1655–1665 P. Jan Libertinus
- 1665–1681 P. Jan Nayburský, odešel do Netolic, kde zemřel
- 1681–1682 P. Šimon Massauer
- 1683–1685 P. Vít Josef Koch, odešel na farnost Chroboly
- 1685–1690 P. Bernard Vaněk, O.Cist., roku 1690 se stal převorem vyšebrodského kláštera
- 1690–1694 P. Lukáš František Foytl
- 1694–1719 Karel Dicento († 1719), pohřben v kostele
- 1719–1725 Tomáš Bárta († 1725), pohřben v kostele
- 1725–1727 Václav Michal Pelikán, později děkan a vikář v Soběslavi
- 1727–1730 Václav Smrčka, odešel do Klatov, kde zemřel
- 1730–1756 Jan Fortini († 1756), pohřben v kostele
- 1753–1758 František Fidler († 1758), pohřben v kostele
- 1758–1780 František Schober († 1780), pohřben v kostele
- 1780–1782 Linhart Stegbauer († 1782)
- 1782–1798 Vojtěch Tomší
- 1798–1803 Karel Mertl
- 1803–1805 Antonín Sperling
- 1805–1806 Antonín Průša
- 1806–1814 Jakub Pek
- 1814–1820 Alois Žižka († 1820), pohřben na lhenickém hřbitově
- 1820–1821 Antonín Dvořák
- 1821–1835 Václav Accent
- 1835–1842 Josef Köppel
- 1842–1853 Jakub Schuster
- 1853–1855 Josef Kladrubský († 1855), pohřben na lhenickém hřbitově
- 1855–1874 Josef Vondra
- 1875–1893 Petr Havel (* 30. června 1833)[6]
- 1894–1919 Matěj Pužej
- 1919–1920 Adolf Omáčka, administrátor
- 1920–1933 František Kubata
- 1933–1936 František Kukačka, administrátor
- 1936–1951 František Kukačka
- 1951–1960 Václav Klíma
- 1960–1971 Štěpán Mandelíček
- 1971–1990 Xaver Josef Švanda
- 1990–2000 Jan Tampír
- 2001–2008 Piotr Pytel
- 2008–2009 Pavel Liška, excurrendo z Netolic
- 2009–2015 Josef Dominik Doubrava, OPraem., administrátor[2]
- od 22. září 2015 R. D. Mgr. Pavel Liška, excurrendo z Netolic[2]
Současnost
Bohoslužby se ve farním kostele svatého Jakuba Staršího konají každou neděli od 11.15 hodin.[10]
Galerie
-
Kaple ve Vadkově -
Náves v Hoříkovicích s kaplí -
Kaple svatého Václava v Třešňovém Újezdci -
Kaple v Horních Chrášťanech
Odkazy
Reference
- ↑ Římskokatolická farnost Lhenice. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství českobudějovické [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Římskokatolická farnost Lhenice: Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob. Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob [online]. MK ČR [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 227–228.
- ↑ KINDLMANOVÁ, Marie. Lhenice a vesnice k nim příslušné. Ve Lhenicích: Občanská záložna, 1937. 76 s. S. 5.
- ↑ a b c TRUHLÁŘ, Jan Václav. Lhenice u Netolic. Method: časopis věnovaný umění křesťanskému. Praha: Ferdinand J. Lehner, 1888-06-30, roč. 14, čís. 6, s. 65–71. Dostupné online.
- ↑ a b Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis Dioeceseos Bohemo-Budvicensis pro anno domini 1890. Bohemo-Budvicii: Caracteribus Joannis Franc. Zdarssa, 1890. 245 s. Dostupné online. S. 143–144.
- ↑ a b Lhenice [online]. DigiArchiv SOA v Třeboni [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c PULKRÁBEK, Jaroslav. Kostely našeho Vikariátu: Lhenice. S. 14–18. Sv. Jan Prachatický: informační měsíčník prachatického vikariátu [online]. 2012-4 [cit. 2025-07-26]. Roč. 2011–2012, čís. 8, s. 14–18. PDF online.
- ↑ STARÝ, Václav. Památky Prachaticka a Vimperska. Prachatice: ONV, 1969. 51, 176 s. S. 15–16.
- ↑ Farní kostel sv. Jakuba Staršího [online]. Katolické bohoslužby v České Republice [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.