Kostel svatého Jakuba Většího (Lhenice)
| Kostel svatého Jakuba Většího | |
|---|---|
.JPG) Kostel svatého Jakuba Většího ve Lhenicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Prachatice |
| Obec | Lhenice |
| Souřadnice | 48°59′41,5″ s. š., 14°8′58,21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Českobudějovická |
| Vikariát | prachatický |
| Farnost | Lhenice |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Další informace | |
| Adresa | Náměstí, Lhenice |
| Kód památky | 45885/3-3647 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího je jednou z nejvýznamnějších památek ve Lhenicích, která má raně gotický původ. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie stavby
Původní stavba vznikla z podnětu cisterciáků, po roce 1560 však došlo k výrazné přestavbě, kdy byl kostel včetně věže poškozen bleskem a následným požárem. Další stavební úpravy musely být provedeny z důvodu nedostačující kapacity. Došlo k nim ve 30. letech 18. století v barokním stylu a obnášely prodloužení lodi a zhotovení lunetové valené klenby nad presbytářem. Věž se dočkala úprav až v roce 1783, kdy došlo k jejímu zvýšení a konstrukci nového jehlancového krovu. Roku 1833 nahradily prejzovou střešní krytinu tašky (na střeše kostela) a plech (střecha věže). Roku 1904 došlo k prodloužení presbytáře, stavbě nové sakristie a oratoře.[2]
Mobiliář
Výbava kostela je převážně barokní a pochází z 18. století. Zvláštností je barokní křtitelnice mušlovitého tvaru nesená postavou andílka. Nejstarší dochovanou památkou je kalich z roku 1530.[2]
Hrobky
V lodi jsou uloženy ostatky pěti farářů, jejichž jména nejsou známá. Pod presbytářem se nachází klenutá hrobka, v níž odpočívá zlatokorunský kněz Karel Dicent.[2]
Varhany
Na kůru bývaly umístěny patrně barokní varhany vzniklé před rokem 1763. Šlo o malý jednomanuálový stroj s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí, pocházely patrně od Fridricha Semráda ze Sedlce.[3] V roce 1877 je nahradil stroj pražského varhanáře Karla Vocelky.[4] V současnosti zaujímají jeho místo dvoumanuálové varhany s 24 rejstříky od společnosti Organa Kutná Hora, které byly instalovány roku 1953.[3][4] Traduje se, že když se konala sbírka na jejich výstavbu, vybrala se částka, která by stačila na varhany dvoje.[4]
|
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Od roku 2013 začal varhany vykazovat sníženou spolehlivost (prasklý měch aj. závady) a bylo rozhodnuto přistoupit k rekonstrukci rozplánované do 3 let za celkovou částku 498 tisíc Kč. Na podporu byla vyhlášena veřejná sbírka, a na realizaci první fáze oprav v roce 2015 přispělo zastupitelstvo částkou 50 tisíc Kč z obecní pokladny.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-06]. Identifikátor záznamu 158355 : kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c městys Lhenice. Turistika - Památky [online]. lhenice.cz [cit. 2015-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b SVOBODA, Štěpán. Varhany a varhany v České republice [online]. varhany.net [cit. 2015-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d městys Lhenice. Vyhlášena sbírka na opravu varhan ve lhenickém kostele sv. Jakuba [online]. lhenice.cz [cit. 2015-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons