Železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova

Děčín – Oldřichov u Duchcova
Trať nedaleko Děčína
Trať nedaleko Děčína
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo JŘ: 132[1], GVD: 535A
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 40,3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída B2 (2006)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální rychlost 80 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
do/z Ústí/L.-Prahy
vlečka přístav Rozbělesy
537,85 Děčín hl. n. jižní zhlaví
0,798 Děčín hl.n. západ
538,133 Děčín nákl. nádr.
vlečka
539,683=0.000 Děčín hlavní nádraží
tratě do V. BřeznaRumburka
do/z Drážďan
ul. Hankova
ul. Ruská
ul. Sofijská (P2005 „u pivovaru“)
1,569 z. Děčín zastávka
ul. Poděbradská
Jelení potok
3,418 Děčín-Oldřichov
4,682 Děčín-Bynov
Martiněveský potok
7,186 Martiněves u Děčína
Javorská ulice
9,128 Jílové u Děčína
10,892 Modrá u Děčína
Červený potok
silnice do Čermné
11,752 Kamenec
13,512 Libouchec
Chvojenský potok
silnice do Malého Chvojna
16,124 Malé Chvojno
silnice do Žďáru
silnice II/528
dálnice D8
silnice I/13
Černý potok
21,917 Telnice
silnice II/248
Telnický potok
Ždírnický potok
Chlumecký potok
25,746 Chlumec u Chabařovic
Šotolský potok
Habartický potok
28,270 Unčín
Maršovský potok
Unčínský potok
30,034 Bohosudov zastávka
31,060 Krupka město
Silnice II/253
Černý most
Krupský akvadukt
Teplická ulice
Dolní ulice
31,887 Krupka
Přítkovský potok
ul. Přítkovská (P2045)
Zalužanský potok
Modlanský potok
Račí potok
34,797 vl. S1 Silnice (důl Jaroslav)
34,855 vl. T1 Teplárna
~34,9 vl. Bystřice
Bystřice
ul. Třešňová (P2047)
Drahénská ulice
35,367 Novosedlice
Bystřická ulice
Hřbitovní ulice
silnice I/8
~36,5 vlečka Pozorka
36,689 Teplice lesní brána
do/z Ústí nad Labem
přeložka 1961
Košťany
40,279 Oldřichov u Duchcova
41,064 Jeníkov-Oldřichov
Jeníkov
do/z Mostu
vlečka důl 1. máj
45,809 Háj u Duchcova
do Litvínova a Chomutova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova (pro cestující označená číslem 132,[1] přezdívaná Kozí dráha) je jednokolejná regionální trať.

Historie

Provoz na trati zahájila společnost Duchcovsko-podmokelská dráha v roce 1871.

Podrobnější informace naleznete v článku Duchcovsko-podmokelská dráha.

V roce 1940 se krátce jezdilo v Děčíně bez úvrati po válečné spojce mimo západní („duchcovské“) nádraží. V roce 1961 byla zprovozněna přeložka tratě u stanice Teplice lesní brána.[zdroj?]

V roce 2007 byla rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje pod vedením tehdejšího hejtmana Jiřího Šulce ukončena objednávka osobního provozu na této trati, a proto v JŘ 2007/2008 byly vypraveny Českými drahami jen dva vlaky financované soukromou osobou 30. srpna 2008 v úseku Děčín–Telnice a zpět. V průběhu platnosti JŘ 2008/2009 byl vypraven jen jeden vlak, 4. července 2009 v úseku Děčín–Telnice a zpět, a to společností Railtransport. Od 13. prosince 2009, tedy začátku platnosti JŘ 2009/2010, byla na této trati pravidelná osobní doprava zastavena úplně. O víkendech 24. a 25. dubna a 1. a 2. května 2010 provozovala 8 párů spojů denně jako reklamu soupravou Siemens Desiro v úseku Děčín–Krupka společnost RegioJet.[2]

V průběhu roku 2012 bylo na podnět města Děčína počítáno s opětovným zahájením provozu, ač zatím v první etapě pouze sezónního charakteru. Kvůli vyhlášené výluce a nečinnosti správce tratě k tomu nedošlo, ani v období platnosti nového grafikonu koncem roku 2012. Po nástupu nově zvoleného zastupitelstva Ústeckého kraje se ledy prolomily a v roce 2013 bylo možno počítat alespoň s částečným zprovozněním tratě v úseku Děčín–Telnice. Hned druhý den po ukončení výluky vyjely dne 31. 3. 2013 vlaky na první jízdu z Děčína do Telnice. Podobná akce se opakovala ještě 20. 4. 2013. S počátkem letních prázdnin vyjely dle dlouhodobého plánu dne 29. 6. 2013 čtyři páry pravidelných sezónních vlaků na úsek Děčín – Telnice – Bohosudov zastávka. V úseku Telnice – Bohosudov zastávka byly vlaky vzhledem k nesjízdnosti tratě nahrazeny náhradní autobusovou dopravou. V roce 2013 Kozí dráha přepravila za 22 provozních dnů bezmála 10 000 cestujících.[zdroj?]

V roce 2014 byl provoz v úseku Děčín–Telnice především díky městu Děčín zajištěn o březnových víkendech, kdy trať přepravila nad 2000 cestujících. Velikonoční vlak byl vytížen zhruba pěti sty cestujícími. Dále trať byla v provozu o prázdninových víkendech. V prosinci 2014 se uskutečnila poslední jízda ve výše zmíněném úseku. Od roku 2015 se s tratí počítalo pro víkendový provoz. Ústecký kraj s tratí počítal v rámci nostalgických jízd, neboli „Zážitková železnice Krupka–Děčín“ a měl zde platit integrovaný tarif DÚK.[zdroj?]

Na celé trati byl od roku 2015 zastaven veškerý provoz kvůli špatnému technickému stavu (popadané stromy, podmáčené úseky, shnilé pražce, nefunkční zabezpečovací zařízení na přejezdech, ...).[3] O obnovu provozu na trati se vedl několikaletý boj, zejména ze strany vedení kraje, železničních nadšenců i starostů přilehlých obcí (kromě vedení Děčína, které změnilo názor a chtělo z tratě udělat cyklostezku).[4]

V srpnu 2021 schválila Centrální komise Ministerstva dopravy částečnou opravu tratě v úseku Děčín–Telnice.[zdroj?]

26. března 2022 byl po 15 letech obnoven osobní provoz v úseku Děčín hlavní nádražíTelnice.[5] Linka s označením T11 – Podkrušnohorský motoráček byla v provozu přes léto o víkendech a svátcích. Vlakové spojení zajišťoval retro motorový vůz řady M 152.0 společnosti KŽC Doprava s kapacitou 55 míst k sezení a 3 místa na jízdní kola, ve vybraných termínech byly soupravy posílené.[6][5][7]

Další krokem bylo zprovoznění úseku z Telnice do Krupky,[8] když od 21. září 2024 byl provoz obnoven na dalších 9 km trati až do zastávky Krupka město.[9] K celému zprovoznění až do Oldřichova u Duchcova tak zbývalo 9 km. Ústecký kraj žádal zbylý úsek opravit, aby mohl propojit Kozí a Moldavskou dráhu ve stanici Louka u Litvínova.[10]

Přezdívka

Přezdívku Kozí dráha získala trať podle toho, že po kolejích této vedlejší tratě pobíhaly kozy a vlak často musel mimořádně zastavovat a odhánět je. Druhá varianta tvrdí, že zaměstnanci tratě chovali u svých domů výhradně kozy a slepice, takže na zastávkách i ve stanicích se při průjezdu vlaku ozývalo mečení.[11]

Děčín hlavní nádraží

Oldřichov u Duchcova

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Jízdní řád 2023. [s.l.]: Správa železnic, 2022. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-04. S. 328. 
  2. Žluté vlaky vyjedou poprvé na kozí dráhu. Za pětikorunu, (idnes.cz, 11.4.2010)
  3. Opuštěné železniční tratě by mohlo být nově možné zakonzervovat Archivováno 12. 8. 2021 na Wayback Machine. (reportáž České televize, 31.5.2020)
  4. Spor o zarostlou Kozí dráhu. Kraj chce obnovit provoz, Děčín cyklostezku (idnes.cz, 25.4.2021)
  5. a b VANŽURA, Alexandr. Kozí dráha se s velkou slávou rozjela. Davy ji vítaly od Děčína až po Telnici. Denik.cz [online]. 2022-03-26. Dostupné online. 
  6. Podkrušnohorský motoráček. KŽC [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-26. 
  7. Podkrušnohorský motoráček vyjede na trať o tomto víkendu. České Švýcarsko [online]. 2022-03-21. Dostupné online. 
  8. Na Kozí dráhu se vrátí vlaky, v létě dovezou turisty do krušnohorské Telnice. ČT 24 [online]. 2021-03-28. Dostupné online. 
  9. VEPŘOVSKÁ, Jitka. Kozí dráha: Motoráček poprvé zamíří z Děčína až do Krupky, přivítají ho turisté. Teplický deník. 2024-09-09. Dostupné online [cit. 2024-10-03]. 
  10. redakce HL. Legenda Kozí dráha se opraví obnoví se trať do Krupky [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-09-22]. Dostupné online. 
  11. Dráha zvaná „Kozí“

Externí odkazy