Bohosudov
| Bohosudov | |
|---|---|
 v centru pohledu na Bohosudov bazilika Panny Marie Sedmibolestné | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Krupka |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°40′54″ s. š., 13°52′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 806 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bohosudov (2,02 km²) |
| PSČ | 417 42 |
| Počet domů | 587 (2011)[2] |
  Bohosudov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 75281 |
| Kód k. ú. | 675288 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohosudov (německy Mariaschein) je centrální část dnešního města Krupka v okrese Teplice. Bohosudov je také název katastrálního území o rozloze 2,02 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o Bohosudově pochází z roku 1352.[4]
Od roku 1587 zde působí Tovaryšstvo Ježíšovo, řeholní řád římskokatolické církve, s přestávkami v letech 1773 až 1583 a v letech 1950 až 1990.[5]
Roku 1902 fungoval v katastrálním území Bohosudov hnědouhelný důl Austria II provozovaný Těžařstvem Austria.[6]
V letech 1938 až 1945 byl Bohosudov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 v Bohosudově žilo 3 704 obyvatel (z toho 1 867 mužů), z nichž bylo 702 Čechoslováků, 2 890 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a 110 cizinců. Většina (3 433 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 79 evangelíků, šest členů církve československé, pět židů a 180 lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měl Bohosudov 4 449 obyvatel: 750 Čechoslováků, 3 589 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 105 cizinců. Stále převládala římskokatolická většina (3 876 osob). Druhou největší skupinou bylo 428 lidí bez vyznání a kromě nich ve městě žilo 125 evangelíků, jedenáct členů církve československé a sedm příslušníků nezjišťovaných církví.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 494 | 2 446 | 2 884 | 3 752 | 3 575 | 3 704 | 4 449 | 2 550 | 2 821 | 2 428 | 3 822 | 3 321 | 3 740 | 4 014 |
| Domy | 126 | 194 | 220 | 261 | 278 | 287 | 414 | 494 | — | 431 | 481 | 462 | 531 | 587 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Krupka. | ||||||||||||||
Hospodářství a doprava
Bohosudovem prochází železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov s železniční stanicí Bohosudov (do prosince 2016 Bohosudov,[10] poté do roku 2023 Krupka-Bohosudov a pak opět Bohosudov)[11] a zastávkou Krupka-Bohosudov, která slouží celé Krupce. Zastavují zde osobní vlaky, zpravidla v hodinovém intervalu. Severní částí Bohosudova vede také trať Děčín – Oldřichov u Duchcova.
Osobnosti
- Herta Lindnerová (1920–1943), odbojářka
- Ferdinand Josef Schneider (1879–1954), literární historik, vysokoškolský profesor
Pamětihodnosti
- Bohosudovská bazilika Panny Marie Bolestné je významným poutním místem.
- Jezuitská rezidence, klášterní budova, dnes Biskupské gymnázium Bohosudov
- Křížová cesta s kaplí Božího hrobu a Kalvárií
- Mezi ulicemi Nad Plovárnou a Sídliště Nad Plovárnou se dochovalo tvrziště Starý dvůr ze 14. století.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
- ↑ Literae annuae - Bohosudov. reholnici.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 184.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.
- ↑ [1] Rozhodnutí Drážního úřadu z 21. 10. 2015; k začátku platnosti jízdního řádu v prosinci 2015 nebylo ještě realizováno
- ↑ BERZKOWITSCH, Michael. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2023-06-12 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Starý dvůr, s. 367.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohosudov na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Bohosudov na webu ČÚZK
