Anna Valčíková (1911)

Anna Valčíková
Rodné jménoAnna Ležáková
Narození11. ledna 1911
Kladeruby nad Oslavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěBrno, Karla Wawry (dnes Havlíčkova) 71
Povoláníslužebná
Nábož. vyznánířímskokatolické
ChoťEmil Valčík
DětiLubomír Valčík (1937–1974)
RodičeJosef Ležák, Antonie Ležáková
PříbuzníJosef Valčík (švagr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Valčíková, rozená Ležáková (11. ledna 1911 Kladeruby nad Oslavou – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Emila Valčíka, bratra parašutisty rotmistra Josefa Valčíka z výsadku Silver A, popravená nacisty.

Život

Anna Valčíková se narodila 11. ledna 1911 v Kladerubech nad Oslavou v okrese Třebíč do rodiny Josefa Ležáka a Antonie Ležákové, rozené Pavlíčkové.[1] Měla staršího bratra Vincence (* 31. prosince 1908 Kladeruby nad Oslavou).

1. července 1934 se v Brně provdala za Emila Valčíka (18. září 1909 Smolina, Valašské Klobouky.[2][3] Manželé žili v Brně, Karla Wawry 71 (dnes Havlíčkova) a měli spolu syna Lubomíra. Anna Valčíková se živila jako služebná (dle ohlašovacího lístku z Policejního ředitelství v Brně z 25. června 1934 a matriky oddaných).[3] Její manžel Emil pracoval jako skladník a obchodní sluha a byl jedním z bratrů Josefa Valčíka[1], parašutisty skupiny Silver A, který byl v protektorátu vysazen v noci z 28. na 29. prosince 1941.[4] Emil Valčík byl se svým bratrem ve spojení již od ledna 1942 a rovněž mu s Annou v dubnu téhož roku poskytli ubytování.[2] V té době již gestapo znalo parašutistovu identitu a usilovně po něm pátralo.[4] Josef Valčík se spolu s Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem podílel na přípravách atentátu na Heydricha, který byl úspěšně proveden dne 27. května 1942 a na jehož následky zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich 4. června 1942 umírá. Po zradě Karla Čurdy, který se dobrovolně přihlásil na gestapu 16. června 1942, a po boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze (kde Josef Valčík padl) se rozpoutala vlna zatýkání.[4] Anna Valčíková byla zatčena již 15. června spolu s manželem[4], který se předtím ukrýval v lese, ale ze strachu o manželku a syna se vrátil domů.[2]

Z policejní vazby na Karlově náměstí v Praze byla stejně jako její manžel a další příbuzní deportována do Malé pevnosti Terezín, odkud byli transportováni do koncentračního tábora Mauthausen. Anna Valčíková byla zastřelena 24. října 1942 v 9.24 hodin, její manžel ve 13.32 hodin téhož dne.[5]

Syn Lubomír

Synovi Lubomírovi bylo v době popravy rodičů pět let. Jeho strýc (matčin bratr) Vincenc Ležák (1908–???) ho poté ukrýval a vychovával v Kladerubech čp. 57.[6][7] Lubomír zemřel 24. srpna 1974.

Připomínky

  • Její jméno (Valčíková Anna roz. Ležáková *11. 1. 1911), jméno manžela (Valčík Emil *18. 9. 1909) a jména dalších příbuzných jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[8][9]
  • Jména Anny Valčíkové, Emila Valčíka a dalších rodinných příslušníků jsou uvedena na pomníku obětem druhé světové války ve Smolině (Valašské Klobouky) umístěném u kaple vedle Božích muk. Na pomníku je nápis: "PAMÁTCE KAPITÁNA JOSEFA VALČÍKA / 2. 11. 1914 - 18. 6. 1942 / ČLENA PARAŠUTISTICKÉ SKUPINY-SILVER-A / ÚČASTNÍKA ATENTÁTU NA R. HEYDRICHA". Na druhé desce je nápis: "PAMÁTCE OBĚTEM NACISTICKÉ OKUPACE / JAN VALČÍK * 24. 10. 1880 / VERONIKA VALČÍKOVÁ * 10. 11. 1888 / ANTONÍN VALČÍK * 24. 3. 1919 / LUDMILA VALČÍKOVÁ * 26. 4. 1923 / JAN BEŇO * 6. 2. 1908 / TEREZIE BEŇOVÁ * 5. 1. 1912 / EMIL VALČÍK * 18. 9. 1909 / ANNA VALČÍKOVÁ * 11. 1. 1911 / ZEMŘELI V MAUTHAUSENU 24. 10. 1942 / MUSELI PADNOUT PROTOŽE NEZRADILI".[10]
  • V Brně byly instalovány tzv. kameny zmizelých věnované Anně a Emilu Valčíkovým. Kameny byly slavnostně odhaleny 24. října 2022 na chodníku před posledním bydlištěm manželů Valčíkových na Havlíčkově ulici č. 71.[11] Na kameni věnovaném Anně Valčíkové je nápis: "ZDE ŽILA ANNA VALČÍKOVÁ ROZ. LEŽÁKOVÁ / NAR. 11. 1. 1911 / ZAVRAŽDĚNA 24. 10. 1942 V MAUTHAUSENU".[12]

Galerie

  • Manžel Anny Valčíkové Emil Valčík
    Manžel Anny Valčíkové Emil Valčík
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
  • Pomník obětem 2. světové války ve Smolině
    Pomník obětem 2. světové války ve Smolině

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. ↑ a b c Emil Valčík. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Anna Valčíková. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7. 
  5. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  6. ↑ Lubomír Valčík. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vincenc Ležák. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kameny zmizelých pro Annu a Emila Valčíkovy. www.mzm.cz [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kameny zmizelých – Emil a Anna Valčíkovi | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.