Anton Erhard Martinelli

Anton Erhard Martinelli
Narození	1684 Vídeň
Úmrtí	15. září 1747 (ve věku 62–63 let) Vídeň
Povolání	architekt a stavitel
Znám jako	barokní architekt
Významná díla	Katedrála Nejsvětější Trojice Central City Hall, Budapest
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Anton Erhard Martinelli (1684 Vídeň – 15. září 1747, Vídeň) byl rakouský architekt první poloviny 18. století.^[1] I když trvale pobýval ve Vídni, podstatná část jeho známých projektů je spojena s jihočeským regionem, protože v letech 1722–1732 byl knížecím dvorním stavitelem ve službách Schwarzenbergů. Poté až do smrti působil jako dvorní architekt u Lichtenštejnů.

Narodil se jako syn Francesca Martinelliho (1651–1708), vídeňského stavitele italského původu. Nejprve se učil u svého otce, další průpravu získal u Christiana Alexandra Oedtla. Po otcově smrti v roce 1708 převzal jeho stavební firmu, mistrem se stal v roce 1711. Brzy začal získávat zakázky z řad aristokracie, pracoval pro rodiny Esterházyů, Althannů nebo Řád německých rytířů. Od 1. ledna 1722 byl angažován jako knížecí dvorní stavitel ve službách Adama Františka Schwarzenberga, pro nějž pracoval deset let. I když v mnohém navázal na tvorbu předchozího schwarzenberského dvorního stavitele Pavla Ignáce Bayera, byl autorem řady projektů s vlastním rukopisem. Podílel se na stavebních úpravách zámků v Třeboni, Českém Krumlově, Hluboké, Ohradě nebo Postoloprtech. Na hlubockém a třeboňském panství projektoval řadu hospodářských budov, k realizacím jeho projektů patří i řada sakrálních staveb na schwarzenberských panstvích. Pro rodinu Schwarzenbergů pracoval také v Rakousku. Po nečekané smrti Adama Františka Schwarzenberga v roce 1732 přešel jako knížecí dvorní stavitel do služeb Lichtenštejnů, z této doby je doložena jeho účast na dostavbě zámku ve Valticích^[2] a dále projekty několika kostelů na Moravě i v Dolním Rakousku, většinou následně realizované.

• Provádění Karlskirche ve Vídni dle projektu Johanna Bernharda Fischera z Erlachu
• Provádění Dvorní knihovny Hofburgu ve Vídni dle projektu Johanna Bernharda Fischera z Erlachu
• Provádění Schwarzenberského zahradního paláce ve Vídni dle projektu Johanna Lucase von Hildebrandt a Josepha Emanuela Fischera z Erlachu
• Provádění a úpravy Schwarzenbergského městského paláce ve Vídni dle návrhů Josepha Emanuela Fischera z Erlachu
• zásadní přestavba zámku v Hirschstetten u Vídně
• Klášter voršilek ve Vídni a úpravy interiéru kostela sv. Voršily tamtéž
• Průčelí domu obchodníka Paduzziho ve Vídni
• Palais Thinnfeld ve Štýrském Hradci
• Zámek Neuwartenburg, Timelkam (1730–1732)
• Farní kostel v Tribuswinkelu, Traiskirchen (1732)
• Komenda řádu Německých rytířů ve Vídeňském Novém Městě
• přestavba zámku Halbenrain

• Novostavba fary v Ševětíně (1722–1724)
• Účast na barokní přestavbě zámku Vranov nad Dyjí (od roku 1723)
• Druhá fáze barokní přestavby zámku Hluboká (fasády, věž, zástavba kolem prvního nádvoří vnitřního zámku)
• Druhá fáze barokní přestavby zámku Třeboň (výrazné interiérové úpravy, severní fasáda vnitřního nádvoří)
• Kostel svaté Máří Magdaleny (Svatá Maří)
• Kostel svatého Jakuba apoštola v Hřivicích (1723)
• Zámek Postoloprty: Prádelna, kočárovna (dnes torzo), zámecká kaple a kašna v zahradě (nedochovaly se)
• Kostel svatého Vavřince v Hluku^[3]
• Kostel svatého Vojtěcha ve Lštění (1739–1741)
• Kostel Navštívení Panny Marie v Ondřejově (nedochoval se)
• Úpravy zámku Valtice
• Novostavba hospodářského dvora v Olešníku (1724)
• Obnova hospodářského dvora v Ortvínovicích (1724)
• Radnice v Českých Budějovicích (1727–1730, Martinelliho návrh při provádění zřejmě výrazně pozměněn)
• Druhá fáze barokní přestavby zámku v Protivíně (fasády, interiérové úpravy prvního patra, budovy předzámčí)
• Úpravy zámku Český Krumlov (návrh některých interiérů, zásadní přestavba Mincovny po požáru)
• Spolupráce při dokončování zámku Ohrada

• Veľký Biel – barokní zámek kardinála Czákyho

• Budapešť – Invalidovna z let 1727–1735, dnes sídlo budapešťského magistrátu

• Zámek v Čakovci

• Velika Nedelja, Ormož – barokní přestavba komendy řádu Německých rytířů

• Blajská katedrála, Sedmihradsko (Martinelliho návrh byl při realizaci zásadně pozměněn)

• Kostel Panny Marie Sněžné (U Svatého Kamene) - Ve skutečnosti je autorem přestavby Franz Fortin.^[4] Údaj v památkovém katalogu^[5] je chybný.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Erhard Martinelli na německé Wikipedii.

• LÁTAL, Hynek: Anton Erhard Martinelli ve službách Schwarzenbergů in: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii; NPÚ, České Budějovice, 2013; s. 219–228 ISBN 978-80-87082-28-7
• ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách.; NPÚ, České Budějovice, 2020; 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Erhard Martinelli na Wikimedia Commons
• ŠANDA, Martin. Antonio Erhard Martinelli jako Schwarzenberský knížecí architekt a stavitel. Praha: Univerzita Karlova, 2011. Dostupné online. Diplomová práce.