Valtice (zámek)

Zámek Valtice
Zámek Valtice
Zámek Valtice
Základní informace
Slohpůvodně renesanční, baroko
ArchitektiDomenico Martinelli, Johann Bernhard Fischer z Erlachu
Výstavba17. století
Další majiteléLichtenštejnové
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaValtice, ČeskoČesko Česko
UliceZámek
Souřadnice48°44′22,24″ s. š., 16°45′20,52″ v. d.
Valtice
Valtice
Další informace
Rejstříkové číslo památky28865/7-1748 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Valtice (německy Schloss Feldsberg) je barokní zámek, stojící v jihomoravském městě Valtice v okrese Břeclav. Od roku 1995 je zámek chráněn jako národní kulturní památka[1] a v roce 1996 byl zapsán v rámci Lednicko-valtického areálu na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Po několik staletí do roku 1945 byl knížecím sídlem rodu Lichtenštejnů. V současné době je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav, je přístupný veřejnosti a konají se zde různé kulturní akce (např. Valtické zámecké léto).[2]

Historie

Valtický hrad

Původně v místě dnešního zámku stával dřevohlinitý hrad z konce 12. století, k němuž byl později připojena kamenná obytná budova. V první polovině 13. století byl hrad rozšířen v pozdně románském slohu, obehnán hradbami se dvěma branami a příkopem s tvrzí uprostřed. V roce 1377 byla před branou areálu postavena kaple zasvěcená sv. Mikuláši a sv. Kiliánovi (byla zbořena v roce 1649).[3]

Lichtenštejnové

Na konci 14. století areál získali Lichtenštejnové.[4] Během husitských válek byl těžce poškozen.[3] Za Hartmana I. z Lichtenštejna († 1539/1540) se valtický hrad stal trvalým sídlem jedné z větví rodu,[3] což vedlo k úpravám, které provedl jeho syn Jiří Hartman I. z Lichtenštejna. V blízkosti středověkého hradu byl postaven čtyřkřídlý renesanční areál s dvěma budovami propojenými prodlouženým křídlem. Komplex byl stále opevněn – zejména s ohledem na tureckou hrozbu.[3] V roce 1606 zřídili Lichtenštejnové rodinný fideikomis, do nějž spadaly i Valtice.[5]

Vznik zámku

Kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna, iniciátor barokních úprav zámku

V roce 1608 byl Karel I. z Lichtenštejna povýšen do knížecího stavu, což si vyžádalo reprezentativní rozšíření rodového sídla v té době moderním barokním slohu, a rozsáhlé přestavby a přístavby pokračovaly až do vlády knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna (1611–1684).[6] Původní návrhy pocházejí od architekta Giovanniho Giacoma Tencally, přístavby ve stylu vrcholného baroka od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Kníže investoval do umění a architektury a dokázal přilákat známé umělce, jako byli např. Baldassare Fontana, Giovanni Battista Innocenzo Colombo nebo Domenico Egidio Rossi.[7] Nádherné schodiště z konce 17. století navrhl Domenico Martinelli, které však bylo postaveno pouze v menším měřítku.[6] Kníže Karel Eusebius nechal postavit sedm kilometrů dlouhou alej vedoucí od valtického zámku k zámku Lednice.[8] Kreativním způsobem přitom využil krajinu obklopující zámek, kterou další generace ještě intenzivněji zušlechťovaly. Tím byl položen základ Lednicko-valtické kulturní krajiny.

byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Podnět k barokní přestavbě dal jeho majitel Karel Eusebius z Lichtenštejna, který také ve svých poznámkách o architektuře zmínil špatný stav starých staveb.

Zámek byl do dnešní podoby přestavěn postupně, jak dosvědčuje kresba Johanna Adama Delsenbacha a v několika etapách. Ve 20. letech 17. století se na jeho úpravách podíleli architekti Giovanni Battista Carlone a také Giovanni Maria Filippi. Rozsáhlý areál byl zmenšen a přestavěn v letech 1643–1730 pod vedením Giovanniho Giacoma Tencally, který byl odvolán krátce po zřícení klenby nového farního kostela, a poté brněnského stavitele Ondřeje Erny a jeho syna Jana Křtitele. Jejich dílem byly například stavby kolem prvního nádvoří. Syn knížete Karla Eusebia, diplomat a dvořan vídeňského císařského dvora Jan Adam Ondřej (1662–1712) barokní podobu zámku dále rozvinul. Snad se tak stalo podle projektů italského stavitele Domenika Martinelliho a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu.[9]

Zámek byl také dále rozšiřován za nástupců knížete Karla Eusebia.[6] V letech 1724 až 1729 interiér upravil Antonio Beduzzi (1675–1735), zadní křídlo bylo zbouráno a přestavěno. Beduzzi v této době také postavil zámeckou kapli. Jeho nástupcem se stal Anton Erhard Martinelli.[8]

Středověký hrad byl definitivně zbořen v letech 1744/1745.[8] V letech 1788/1789 bylo na místě bývalé kočárovny postaveno zámecké divadlo. Až do roku 1912 – naposledy architektem Karlem Weinbrennerem – byl zámek dále přestavován a rozšiřován a interiéry byly nově vyzdobeny.[10]

Po roce 1918

Zámecká jídelna

Ačkoli po staletí byly Valtice součástí Dolního Rakouska, v Saint-Germainské smlouvě z roku 1919 byly přiděleny nově založenému Československu. V následné pozemkové reformě proběhnuvší po první světové válce, ztratili Lichtenštejnové 60 % svého majetku.[11] Tím se investice do zušlechťování valtického zámku zastavily.

Kníže Jan II. z Lichtenštejna nadále spravoval své alpské knížectví z Valtic a po více než 70 letech vlády zde v roce 1929 zemřel. Jeho bratr a nástupce, kníže František I., také pobýval na zámku spolu s manželkou Elsou von Gutmann do své smrti v roce 1938. Byl posledním lichtenštejnským knížetem na tomto zámku, jeho nástupce František Josef II. v době nacistické okupace Moravy již pobýval Lichtenštejnsku.

Na konci druhé světové války byly na zámku v letech 1948 až 1954 uloženy fondy bývalé Císařské a královské námořní knihovny, byl zde umístěn tábor nucených prací pro politicky perzekvované osoby.

Teprve po sametové revoluci a zařazením Lednicko-valtické kulturní krajiny do seznamu světového dědictví UNESCO se rozsáhly práce na obnově kulturní památky.[10]

24. června 2021 způsobilo tornádo na jižní Moravě na zámku škodu za miliony dolarů, protože velké kroupy poškodily mnoho oken, fasády, dřevěné venkovní žaluzie, půl hektaru střech a několik soch.[12][13][14]

Popis

Zámek tvoří třípatrová čtyřkřídlá budova s konírnou, jízdárnou, galerií, divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě hranolové nárožní věže, ze kterých vedou nízká boční křídla, uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Fasáda hlavního průčelí zámecké budovy je bohatě zdobena, její středová osa je zvýrazněna bosovaným vstupním portálem s tesaným aliančním znakem zakladatelů v supraportě, sochami knížecího sochaře Franze Bienera (1682–1742) a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století. Jižní průčelí zámku projektoval (kolem roku 1745) Anton Erhard Martinelli.[15] Jižní průčelí bylo upravováno ještě mezi léty 1912–1924.[16]

  • Zámecký park byl založen v roce 1727. Začátkem 19. století byla zahrada rozšířena a přebudována na přírodně krajinářský park s dalekými průhledy. Park, znovu rozšířený po zrušení domů v Barvířské ulici na začátku 20. století, má rozlohu 14,6 ha a roste v něm 22 druhů jehličnanů a 63 druhů listnáčů.[zdroj?]
  • Kaple Narození Páně je dvoupatrová barokní kaple v západním rohu zámecké budovy. Horní patro je přístupné na západní straně a z knížecí oratoře na jižní straně.
Barokní zámecká kaple Narození Páně

V letech 2014–2015 bylo nákladem zhruba 200 miliónů korun v areálu valtického zámku opraveno několik objektů, mimo jiné kaple, historická jízdárna a zámecké divadlo.

  • Divadlo je de facto replikou původního divadla, které zde pro knížete Aloise I. Josefa (1759–1805) v letech 1788–1790 u levého předzámeckého traktu na místě bývalé kočárovny přistavěl architekt Karel Jan Rudzinsky, a které bylo slavnostně otevřeno v roce 1790. Ještě téhož roku divadelní představení navštívil i císař Leopold II.). Toto divadlo postupně zchátralo, ve 40. a 50. letech 20. století bylo prakticky zničeno. Náklady na jeho obnovu představovaly přibližně 100 miliónů korun.[17] První představení se v rekonstruovaném divadle uskutečnila ve dnech 12. a 13. září 2015. Zámecké divadlo se zároveň stalo sídlem českého Národního centra divadla a tance.[18] Dne 24. června 2021 byly střechy a okna zámku i sochařská výzdoba poničeny silným krupobitím při velké bouři (Valtice ale nebyly zasaženy silným tornádem, které o několik kilometrů východněji zdevastovalo několik obcí).[19]

Otázka vlastnictví

Od vyvlastnění knížecího rodu Lichtenštejnů bez náhrady v roce 1945 je zámek v majetku českého (původně československého) státu. Veškeré politické a právní snahy knížete Hanse Adama II. po sametové revoluci o navrácení vyvlastněného majetku (kromě zámků Valtice a Lednice dalších 15 zámků, celkem 1600 kilometrů čtverečních pozemků a různých průmyslových závodů) nedosáhly vyřešení.[20][21]

Zajímavosti

Návštěvnost zámku[22][23]
Rok Počet návštěvníků
2015 52 395
2016 147 356
2017 116 086
2018 99 120

Ve sklepeních valtického zámku se nachází významný vinný sklep.[24] Nově oceněná moravská vína (pečeť Salon) jsou zde každoročně nabízena k ochutnání a nákupu.

Ve filmu

  • Sněžný drak (2013, režie: Evžen Sokolovský ml.)

Galerie

  • Hlavní průčelí s kašnou
    Hlavní průčelí s kašnou
  • nádvoří
    nádvoří
  • Zadní průčelí
    Zadní průčelí
  • Zámecký park
    Zámecký park
  • Obrazárna
    Obrazárna
  • Červený salon
    Červený salon
  • Růžový salon
    Růžový salon
  • Ložnice
    Ložnice

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zámok Valtice na slovenské Wikipedii a Schloss Valtice na německé Wikipedii.

  1. ↑ Zámek Valtice (Valtice) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-19. 
  2. ↑ HORÁK, Jan. Valtice jako byznys? Zástupce kastelána profituje z akcí, dotaci poslal i Hašek. lidovky.cz. 2017-04-17. Dostupné online [cit. 2018-08-16]. 
  3. ↑ a b c d Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 52.
  4. ↑ Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 12.
  5. ↑ Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 15.
  6. ↑ a b c Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 55.
  7. ↑ Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 17, 55.
  8. ↑ a b c Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 56.
  9. ↑ Valtice – Stručná historie valtického zámku. www.zamek-valtice.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 57.
  11. ↑ Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina, S. 36.
  12. ↑ ORF at/Agenturen red. Tornado in Tschechien: Mindestens drei Tote, Suche nach Vermissten [online]. 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ Michael Pfabigan. Südmähren. Verwüstung nach dem Tornado [online]. noen.at, 2021-06-30 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ Bouřky ve Valticích poničily téměř všechny domy i zámek. Obec Lednice vyvázla bez škod. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-25 [cit. 2021-06-30]. Die Schäden laut Richard Svoboda, dem Kastellan des Schlosses. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. České Budějovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546 S. 31. 
  16. ↑ KUDÉLKA Zdeněk: valtice. Vydalo KSSPPOP v Brně ve spolupráci se SÚPPOP Praha 1964
  17. ↑ Cesta zákulisím barokního divadla [online]. Národní památkový ústav - Zámek Valtice [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  18. ↑ ČTK. Opravené barokní divadlo zámku Valtice zahájí provoz festivalem. divadlo.cz [online]. Národní centrum divadla a tance, 2015-08-26 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  19. ↑ Bouřky ve Valticích poničily téměř všechny domy i zámek. Obec Lednice vyvázla bez škod. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Lichtenštejni chtějí zpět svůj majetek. Ale pouze ten, který si nechal stát. Deník.cz [online]. 2019-04-30 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ FUJÁČEK, Jakub. Miliardové majetky Lichtenštejnů. Co vše jim před rokem 1945 patřilo?. Echo24.cz [online]. 2023-11-12 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 45. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  23. ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  24. ↑ Zámecký sklep A.D. 1430. CHÂTEAU VALTICE [online]. [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • KONEČNÝ, Michal. Zámek Valtice. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, 2018. 232 s. ISBN 978-80-907400-2-0. 
  • Pavel Zatloukal (ed.), Přemysl Krejčiřík a Ondřej Zatloukal: Lednicko-valtická kulturní krajina. Foibos Books, Praha 2012.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.