Paris Masters
Paris Masters | |
---|---|
Rolex Paris Masters | |
![]() Centrální dvorec v hale Bercy | |
Založeno | 1968 |
Odehráno | Rolex Paris Masters 2024 |
Místo | Paříž, ![]() |
Dějiště | Paris La Défense Arena |
Souřadnice | 48°50′17″ s. š., 2°22′41″ v. d. |
Povrch | tvrdý / hala |
Soutěže | 56 dvouhra (28 kval.) / 28 čtyřhra |
Dotace | 6 946 835 EUR |
Prize money | 5 950 575 EUR |
Období | říjen a listopad |
Ředitel | Cédric Pioline[1] |
Poznámka | jeden ze dvou mastersů v hale poslední masters sezóny |
ATP Tour | |
1968–1989 | Grand Prix (okruh) |
1990–1995 | Championship Series, Single Week |
1996–1999 | Mercedes-Benz Super 9 |
2000–2003 | Tennis Masters Series |
2004–2008 | ATP Masters Series |
2009– | ATP Tour Masters 1000 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paris Masters, oficiálně Rolex Paris Masters,[2] je profesionální tenisový turnaj mužů hraný od roku 1968 ve francouzském hlavním městě Paříži. V roce 2025 se dějištěm stala aréna La Défense s celkovou kapacitou 23 tisíc diváků, po přestěhování z haly Bercy. Na okruhu ATP Tour se turnaj řadí do kategorie ATP Tour Masters 1000. Titulárním partnerem se v roce 2017 stala švýcarská hodinářská firma Rolex. Na spoluorganizaci se podílí Francouzská tenisová federace.[2]
Oba hlavní pařížské turnaje – French Open a Paris Masters, vyhrály během jedné sezóny úřadující světové jedničky Ilie Năstase (1973), Andre Agassi (1999) a Novak Djoković (2021 a 2023).
Historie
Paris Masters byl v období 1968–1989 nejdříve zařazen do okruhu Grand Prix. V jeho závěrečné sezóně 1989 se pařížská událost stala součástí devítičlenné série Grand Prix Super, v níž nahradila tokijský Seiko Super Tennis. Ročník 1989 vyhrál Boris Becker. Po založení okruhu ATP Tour v roce 1990 byla celá série nahrazena nástupnickou kategorií Championship Series, Single Week (1990–1995). Ta postupně měnila název na Mercedes-Benz Super 9 (1996–1999), Tennis Masters Series (2000–2003) a ATP Masters Series (2004–2008), než se z ní v sezóně 2009 stala ATP Tour Masters 1000.
.jpg)
Prvním dějištěm pařížského Mastersu byl v letech 1969–1982 Stade Pierre de Coubertin. Mezi roky 1986–2024 se konal v hale Bercy s celkovou kapacitou 16 800 diváků.[1][3] Úvodní ročník 1989 v ní ovládl 18letý Boris Becker při celkové návštěvnosti 82 117 diváků.[3] V roce 2025 se turnaj přestěhoval do Paris La Défense Arena, jejíž kapacita všech dvorců činila 23 tisíc diváků. S přesunem se zvýšil i počet deblových párů z 24 na 28 dvojic.[1] Pro pořádání v hale se turnaj označuje také jako Paris Indoors.
Do sezóny 2006 se hrálo na koberci a následně na tvrdém povrchu. Do roku 2011 byl na kurtech položen jeden z nejrychlejších povrchů mužského okruhu, umožňující agresivní styl útočného tenisu, jenž byl zpomalen ve shodě s přístupem řídící organizace ATP.[4] V sezóně 2012 tak organizátoři přešli na tvrdý GreenSet.[5] Vnitřní ohraničení dvorce získalo zelenou barvu typickou pro firmu Rolex a vnější orámování šedý vzhled.[6]
_(edited)_(49307905406).jpg)
Dvouhry se účastní padesát šest hráčů a do čtyřhry nastupuje dvacet osm párů. Tradičním hracím termínem je pozdní říjen či počátek listopadu, v závěru tenisové sezóny. Jedná se o poslední turnaj před vyvrcholením okruhu na Turnaji mistrů. Paris Masters a Shanghai Masters představují jediné části devítidílné série Masters hrané v hale. Po šanghajské události s 96 hráči dvouhry se jedná o druhý největší tenisový turnaj světa na halovém povrchu.[1]
Původní název Paris Open byl roku 2000 změněn na Paris Masters. Se vstupem titulárního partnera, francouzského bankovního domu BNP Paribas, se od sezóny 2002 akce konala jako BNP Paribas Masters. V roce 2017 banku nahradila švýcarská hodinářská firma Rolex, s desetiletou smlouvou, což se odrazilo v pojmenování Rolex Paris Masters. Rolex zajišťoval časomíru turnaje již od roku 2007.[2]
Nejvyšší počet sedmi singlových titulů získal mezi lety 2009–2023 Srb Novak Djoković včetně dvou obhájených trofejí z ročníků 2014 a 2015. Ve čtyřhře dokázali nejvíckrát triumfovat bratři Bob a Mike Bryanovi, když soutěž ovládli čtyřikrát. Prvním francouzským šampionem se v roce 1991 stal Guy Forget po pětisetové finálové bitvě proti Petu Samprasovi. Debutový ročník hraný s novým názvem Paris Masters vyhrál v roce 2000 Rus Marat Safin, po dalším pětisetovém boji proti Philippoussisovi, který rozhodl až tiebreak závěrečné sady v poměru 10:8.[2]
Bývalé světové jedničky Ilie Năstase, Andre Agassi, Roger Federer a Novak Djoković se staly jedinými vítězi obou velkých pařížských akcí mužského tenisu, když dokázaly vyhrát Paris Masters i grandslamové French Open. V jediné sezóně obě trofeje získali pouze Năstase (1973), Agassi (1999) a dvakrát Djoković (2021 a 2023).[7][8][9] Ve čtyřhře oba pařížské tituly během kalendářního roku vybojoval pouze brazilsko-chorvatský pár Marcelo Melo a Ivan Dodig.
Přehled finále
Dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1968 | ![]() |
![]() |
6–4, 10–8, 3–6, 6–3 |
1969 | ![]() |
![]() |
8–6, 6–2, 6–1 |
1970 | ![]() |
![]() |
7–6, 6–4, 6–3 |
1971 | nehráno | ||
1972 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–2, 7–5 |
1973 | ![]() |
![]() |
4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 6–2 |
1974 | ![]() |
![]() |
6–3, 5–7, 8–6, 6–0 |
1975 | ![]() |
![]() |
6–3, 2–6, 6–3, 3–6, 6–4 |
1976 | ![]() |
![]() |
5–7, 6–4, 6–4, 7–6 |
1977 | ![]() |
![]() |
7–6, 7–6, 6–7, 3–6, 6–4 |
1978 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–2, 7–6 |
1979 | ![]() |
![]() |
6–3, 2–6, 6–3, 6–4 |
1980 | ![]() |
![]() |
4–6, 6–3, 6–1, 7–6 |
1981 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–4, 6–3 |
1982 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–2, 6–2 |
1983 | turnaj se nekonal | ||
1985 | |||
1986 | ![]() |
![]() |
6–4, 6–3, 7–6 |
1987 | ![]() |
![]() |
2–6, 6–3, 7–5, 6–7, 6–3 |
1988 | ![]() |
![]() |
6–3, 6–2, 6–3 |
1989 | ![]() |
![]() |
6–4, 6–3, 6–3 |
1990 | ![]() |
![]() |
3–3skreč |
1991 | ![]() |
![]() |
7–6(11–9), 4–6, 5–7, 6–4, 6–4 |
1992 | ![]() |
![]() |
7–6(7–3), 6–3, 3–6, 6–3 |
1993 | ![]() |
![]() |
6–4, 6–2, 7–6(7–2) |
1994 | ![]() |
![]() |
6–3, 6–3, 4–6, 7–5 |
1995 | ![]() |
![]() |
7–6(7–5), 6–4, 6–4 |
1996 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–4, 7–5 |
1997 | ![]() |
![]() |
6–3, 4–6, 6–3, 6–1 |
1998 | ![]() |
![]() |
6–4, 7–6(7–4), 6–3 |
1999 | ![]() |
![]() |
7–6(7–1), 6–2, 4–6, 6–4 |
2000 | ![]() |
![]() |
3–6, 7–6(9–7), 6–4, 3–6, 7–6(10–8) |
2001 | ![]() |
![]() |
7–6(7–3), 6–1, 6–7(5–7), 6–4 |
2002 | ![]() |
![]() |
7–6(7–4), 6–0, 6–4 |
2003 | ![]() |
![]() |
6–2, 7–6(8–6), 7–6(7–2) |
2004 | ![]() |
![]() |
6–3, 7–6(7–5), 6–3 |
2005 | ![]() |
![]() |
6–3, 6–4, 3–6, 4–6, 6–4 |
2006 | ![]() |
![]() |
6–1, 6–2, 6–2 |
2007 | ![]() |
![]() |
6–4, 6–0 |
2008 | ![]() |
![]() |
6–3, 4–6, 6–4 |
2009 | ![]() |
![]() |
6–2, 5–7, 7–6(7–3) |
2010 | ![]() |
![]() |
6–1, 7–6(7–1) |
2011 | ![]() |
![]() |
6–1, 7–6(7–3) |
2012 | ![]() |
![]() |
6–4, 6–3 |
2013 | ![]() |
![]() |
7–5, 7–5 |
2014 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–3 |
2015 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–4 |
2016 | ![]() |
![]() |
6–3, 6–7(4–7), 6–4 |
2017 | ![]() |
![]() |
5–7, 6–4, 6–1 |
2018 | ![]() |
![]() |
7–5, 6–4 |
2019 | ![]() |
![]() |
6–3, 6–4 |
2020 | ![]() |
![]() |
5–7, 6–4, 6–1 |
2021 | ![]() |
![]() |
4–6, 6–3, 6–3 |
2022 | ![]() |
![]() |
3–6, 6–3, 7–5 |
2023 | ![]() |
![]() |
6–4, 6–3 |
2024 | ![]() |
![]() |
6–2, 6–2 |
Čtyřhra
Rekordy
Dvouhra
|
Čtyřhra
Vysvětlivky
|
Galerie
-
David Nalbandian, 2008
-
Roger Federer, 2008
-
Tomáš Berdych, 2008
-
Radek Štěpánek, 2008
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paris Masters na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Rolex Paris Masters’ to be held in the Paris La Défense Arena. ATP Tour, Inc [online]. 2024-01-29 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Tonny Connelly. Rolex becomes title sponsor of Paris Masters after BNP Paribas ends 19-year partnership [online]. The Drum, 2017-06-20 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tonny Connelly. History. The other big tournament in Paris [online]. www.rolexparismasters.com [cit. 2017-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (anglicky)
- ↑ Players debate court speed at Paris Masters [online]. Tennis.com, 2011-11-09 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GreenSet. www.greensetusa.com [online]. GreenSet USA [cit. 2023-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-04. (anglicky)
- ↑ Gatto Luigi. Paris Masters to increase prize money and change court colour [online]. Tennis.com, 2017-10-20 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Djokovic in a row with Agassi and Nastase. Tennisnet.com [online]. 2021-11-08 [cit. 2023-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-23. (anglicky)
- ↑ Djokovic Wins Record 37th Masters 1000 Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-11-07 [cit. 2021-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-07.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Djokovič zvládl odvetu proti Medveděvovi a má rekordní 37. titul z Masters. Halu Bercy dobyl už pošesté. TenisPortal.cz [online]. 2021-11-07 [cit. 2021-11-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rolex Paris Masters na Wikimedia Commons
- Paris Masters (anglicky), (francouzsky)
- Paris Masters na stránkách ATP Tour (anglicky)