Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí
Náměstí Míru s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice
Náměstí Míru s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice
Znak města Benešov nad PloučnicíVlajka města Benešov nad Ploučnicí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBenešov nad Ploučnicí
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°44′30″ s. š., 14°18′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 526 (2025)[1]
Rozloha9,77 km²[2]
Nadmořská výška210 m n. m.
PSČ407 22
Počet domů639 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 1
407 22 Benešov nad Ploučnicí
urad@benesovnpl.cz
StarostaPetr Jansa
Oficiální web: www.benesovnpl.cz
Benešov nad Ploučnicí na mapě
Benešov nad Ploučnicí
Benešov nad Ploučnicí
Další údaje
Kód obce562351
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov nad Ploučnicí (německy Bensen) je město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží na řece Ploučnice asi sedm kilometrů jihovýchodně od Děčína. Žije v něm přibližně 3 500[1] obyvatel. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou.

Geografická poloha

Náměstí Míru se sloupem Nejsvětější Trojice

Město se nachází v severních Čechách na mírném návrší na levém břehu údolí říčky Ploučnice. Sousedními obcemi sídla jsou Dobrná, Heřmanov, Malá Veleň, Františkov nad Ploučnicí a Dolní Habartice.

V údolí proti proudu Ploučnice jihovýchodním směrem od města je obec Františkov nad Ploučnicí se zříceninou hradu Ostrý. Jižně od města u Valkeřic se nachází hora Kohout (589 metrů), na kterou se lze dostat z Terezínského údolí po turistické stezce.

Název

Benešov nad Ploučnicí je poprvé zmíněn jako Benessau roku 1311, kdy zdejší panství v letech 1304–1322 drželi páni z Michalovic jako součást nedalekého hradu Ostrý (Schaferstein). Název zřejmě odkazuje k jednomu ze členů rodu, Beneše Věrného z Michalovic († 1322). Název města se v průběhu staletí měnil. V Topografii Království českého Josefa Františka Schallera z roku 1878 má Benešov několik různých názvů: český Benessow a německý tvar Bensen, Pensen, Panzen, Bensdorf ad.[4]

Německý název města Bensen byl používán jako úřední do doby před odsunem zdejšího německého obyvatelstva.

Historie

Místo pravděpodobně vzniklo kolem roku 1230 na obchodní stezce z Prahy vedoucí údolím Labe do Lužice na soutoku potoka Bystrá s Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1311 nebo snad již 1283.[5] Zdejší farní kostel Narození Panny Marie se objevuje v listinách z let 1384, 1409 a 1416.[6][7] V roce 1392 získal Benešov nad Ploučnicí městská práva. V roce 1426 velkou část města zničili husité a vyvraždili polovinu obyvatelstva.

Dolní zámek

Od dosavadních majitelů rodu Trčků z Lípy, konkrétně Mikuláše III., přešlo vlastnictví města v roce 1515 na rod Salhausenů z Míšeňska, což pro město znamenalo začátek rozkvětu a ekonomického rozvoje. Noví páni nechali mimo jiné postavit dva zámky: Horní zámek v letech 1522–1524 a Dolní zámek v letech 1540–1544. Oba jsou považovány za zvláště cenné památky ve stylu saské renesance.

Od roku 1562 patřilo město částečně k Benešovskému a Bynoveckému panství. V roce 1631 benešovskou část získala hrabata z Thun-Hohensteinu a bynoveckou část získal v roce 1634 císařský generál Jan z Aldringenu. K dalšímu dělení panství došlo v roce 1654 mezi Aldringenovy dědice, takže Benešov patřil čtyřem různým majitelům.

V letech 1820–1830 byla ve zdejším kraji rozšířena silniční síť, což zvýšilo význam Benešova coby obchodního uzlu a podpořilo rozvoj textilního průmyslu po roce 1828. V roce 1869 bylo město napojeno na železniční trať díky České severní dráze a následně se dále rozvinulo ve významnou průmyslovou lokalitu.

Po první světové válce bylo město připojeno k nově vytvořenému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřil Benešov nad Ploučnicí v letech 1938–1945 do okresu Tetschen-Bodenbach, vládního okresu Aussig/Ústí nad Labem, v Sudetské župě Německé říše. Až do roku 1945 bylo město osídleno převážně Němci, po skončení druhé světové války však bylo německy hovořící obyvatelstvo vyvlastněno a vysídleno.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 379 2 597 3 486 3 957 4 166 3 877 4 531 3 286 3 570 3 630 4 758 4 233 4 062 3 785 3 540
Počet domů 360 347 397 446 471 481 578 627 549 545 584 599 601 629 639
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Benešov nad Ploučnicí[10][11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 1 952 2 159 3 080 3 567 3 797 3 507 4 150 3 125 3 471 3 554 4 684 4 196 3 991 3 705 3 484
Domy 304 290 341 389 414 424 520 582 549 532 574 590 588 611 620
Tabulka zahrnuje údaje osad Novina, Reifen, v letech 1991–2001 také Theresienthal v roce 1961 domy místní část Ovesná.

Městská správa

Administrativní členění

Město Benešov nad Ploučnicí tvoří místní části Benešov nad Ploučnicí a Ovesná,[13] které zároveň tvoří katastrální území.[14] Základní sídelní jednotky jsou Benešov nad Ploučnicí-střed, Českolipská, Ovesná, Pod Ovesnou, Sad Míru, Sídliště, Táborský vrch, Terezínské údolí, U hřbitova, U koupaliště, U nádraží, U nové školy, U parku a U rozhledny.[15]

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[16]

Doprava

Železniční stanice v Benešově nad Ploučnicí po rekonstrukci

Benešovské nádraží bylo otevřeno roku 1869 na železniční trati 081 z Děčína směrem do České Kamenice a na Jedlovou. O tři roky později byl zprovozněn úsek Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa. Souběžně s tratí a tokem Ploučnice je vedena silnice II/262.

Muzea a galerie

  • Muzeum a galerie U svatého Huberta, Kostelní 270

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově nad Ploučnicí.
Kostel Narození Panny Marie

Osobnosti

  • Franz Xaver Huber (1755–1814), rakouský novinář, satirik a libretista
  • Theodor Grohmann (1844–1919), rakouský průmyslník, statkář a mecenáš
  • Joseph Willomitzer (1849–1900), v Praze působící německý novinář
  • Richard Friedrich Fuchs (1870–po roce 1933), německý fyziolog, vysokoškolský pedagog a politik, člen pruské státní rady
  • Karl Hossinger (1904–1985), německý politik (KPD, SED)
  • Kurt Pscherer (1915–2000), rakouský intendant a režisér
  • Fritz Möser (1932–2013), německý umělec
  • Roland Ducke (1934–2005), německý fotbalista
  • Peter Ducke (* 1941), německý fotbalista
  • Frieder Wagner (* 1942), německý filmař

Partnerská města

Galerie

  • Radnice z roku 1904 na náměstí Míru
    Radnice z roku 1904 na náměstí Míru
  • Městská památková zóna Benešov nad Ploučnicí, východní část Náměstí Míru
    Městská památková zóna Benešov nad Ploučnicí, východní část Náměstí Míru
  • Kostel Narození Panny Marie a kaple Panny Marie Bolestné
    Kostel Narození Panny Marie a kaple Panny Marie Bolestné
  • Panorama města z Ploučnické vyhlídky
    Panorama města z Ploučnické vyhlídky
  • Řeka Ploučnice
    Řeka Ploučnice
  • Ploučnická vyhlídka z roku 1902, jižně od centra města
    Ploučnická vyhlídka z roku 1902, jižně od centra města
  • Horní zámek
    Horní zámek
  • Dolní zámek
    Dolní zámek
  • Kaple Nejsvětější Trojice (1710) v Českolipské ulici
    Kaple Nejsvětější Trojice (1710) v Českolipské ulici
  • Areál zaniklého podniku Benar (bývalá přádelna rodiny Grohmannů, později Mattauschů) v Nádražní ulici
    Areál zaniklého podniku Benar (bývalá přádelna rodiny Grohmannů, později Mattauschů) v Nádražní ulici
  • Hrobka továrnické rodiny Mattauschů (1890) na hřbitově
    Hrobka továrnické rodiny Mattauschů (1890) na hřbitově
  • Městský znak na východním průčelí radnice
    Městský znak na východním průčelí radnice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PLOUČNICÍ, Benešov nad. Město Benešov — Benešov nad Ploučnicí. Benešov nad Ploučnicí [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie města [online]. Město Benešov nad Ploučnicí [cit. 2016-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  6. ↑ Jaroslaus Schaller: Topographie des Königreichs Böhmen. Band 5: Leutmeritzer Kreis, Wien 1787, S. 268–269, Ziffer 1).
  7. ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 299–300.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 282. 
  12. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Děčín, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Archivní kopie na Internet Archive.
  14. ↑ Archivní kopie na Internet Archive.
  15. ↑ Archivní kopie na Internet Archive.
  16. ↑ Udělené symboly – Benešov nad Ploučnicí [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 68. 
  18. ↑ Arno Glaser. Pomník Jan Šverma [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Benešov nad Ploučnicí – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Lípa v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Modřín u zámku [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Tis v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.