Berthold Hatschek

Berthold Hatschek
Narození3. dubna 1854
Skrbeň
Úmrtí18. ledna 1941 (ve věku 86 let)
Vídeň
Místo pohřbeníStarý židovský hřbitov ve Vídni
Alma materVídeňská univerzita
Lipská univerzita
Povolánízoolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléVídeňská univerzita
Univerzita Karlova
ChoťMarie Rosenthal[1]
PříbuzníWilhelm Dessauer (zeť)[2]
Philipp Hatschek (strýc)[1]
Ludwig Hatschek (bratranec)
Maurycy Rosenthal (švagr)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berthold Hatschek (3. dubna 1854 Skrbeň – 18. ledna 1941 Vídeň) byl rakouský zoolog.

Život

Berthold Hatschek se narodil roku 1854 v moravském Skrbni do rodiny majitele pivovaru Jacoba Hatscheka a jeho manželky Rosy, roz. Backové. Vzdělání získal na gymnáziu v Linci a mezi lety 1872–1877 na univerzitách ve Vídni, Lipsku a Mnichově, kde studoval medicínu a přírodní vědy. Jeho doktorská práce nesla jméno Beiträge zur Entwicklungsgeschichte der Lepidopteren. Roku 1879 se stal soukromým docentem na Vídeňské univerzitě.[3] Nejproduktivnější roky svého života, tj. 1885–1896, strávil jako profesor zoologie Německé univerzity v Praze,[4] působil v budově přírodovědeckého ústavu v dnešní Viničné 7.[5] Později vedl ještě II. zoologický ústav srovnávací anatomie na Vídeňské univerzitě, jako profesor nahradil svého bývalého učitele Carla Clauseho.[6]

Vědeckou dráhu mu komplikovaly těžké deprese, po první světové válce dokonce publikování vědeckých prací zcela zanechal, ačkoli stále se věnoval výuce studentů. V dubnu 1938 byl kvůli židovskému původu vyloučen z univerzity a byl mu zkonfiskován veškerý majetek. Zemřel roku 1941. Byl jedenkrát ženatý, s malířkou Marií Olgou Rosenthalovou měl dvě dcery (dcery emigrovaly do USA, resp. Anglie, Marie Olga byla zavražděna v blízkosti koncentračního tábora Banjica).[3]

Vědecká činnost

Jeho nejvýznamnější výzkumné práce se týkají srovnávací morfologie a embryologie živočichů. Snažil se rekonstruovat vzhled předka obratlovců, za tímto účelem srovnával larvy mihulí s larvami pláštěnců a zvláště pak s kopinatci.[4] Jeho jméno dodnes nese tzv. Hatschekova jamka, útvar v předústní dutině kopinatce, který je pokládán za homologický vůči obratlovčí adenohypofýze.[7]

V roce 1888 vytvořil taxon dvoustranně souměrných (Bilateria), na základě vzhledu a polohy centrálního nervového systému přičemž dvoustranně souměrné rozdělil na skupiny Zygoneura (dnes Protostomia – prvoústí), Chordonia (dnes Chordata – strunatci) a Ambulacraria.[8] Roku 1888 zároveň rozdělil Leuckartův taxon Coelenterata zahrnující žahavce, žebernatky a houbovce na tři dodnes platné samostatné kmeny.[9] Pro kmen žahavců – Cnidaria – je považován za popisnou autoritu.[10] Vědecky se zabýval také např. mechovci (Bryozoa) a mechovnatci (Entoprocta).[11] Popsal též trochoforovou larvu, od té doby důležitou pro pochopení evoluce některých významných skupin bezobratlých (včetně kroužkovců a měkkýšů).[12]

Mezi jeho nejznámější monografie patří Lehrbuch der Zoologie a Das neue zoologische System.[3]

V roce 1886 byl zvolen členem akademie Leopoldina. Členem vídeňské akademie věd byl od roku 1932, v roce 1938 ho ale národní socialisté vyloučili.

Reference

  1. ↑ a b c Neues aus der Vergangenheit: Die persönlichen Dokumente von Professor Berthold Hatschek (1854–1941) und seiner Familie am ehemaligen zoologischen Institut der Universität Wien. In: Schriften des Vereins zur Verbreitung naturwissenschaftlicher Kenntnisse. 2018. Dostupné online. [cit. 2024-02-13].
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2021-11-27].
  3. ↑ a b c Berthold Hatschek. gedenkbuch.univie.ac.at [online]. [cit. 2025-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-05-30. (anglicky) 
  4. ↑ a b Hatschek-home. rocek.gli.cas.cz [online]. [cit. 2025-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-28. (anglicky) 
  5. ↑ Budova Viničná 7. natur.cuni.cz [online]. [cit. 2025-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-04-19. 
  6. ↑ Hatschek, Berthold. Austria-Forum [online]. [cit. 2025-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-02-22. (německy) 
  7. ↑ GAISLER, Jiří; ZIMA, Jan. Zoologie obratlovců. 2. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1484-9. S. 65–74. 
  8. ↑ BRUSCA, R. C.; MOORE, Wendy; GIRIBET, G. Invertebrates. 4. vyd. New York: Oxford University Press, 2023. ISBN 9780197554418. S. 83, 245. (anglicky) 
  9. ↑ Brusca, Moore a Giribet 2023, s. 190.
  10. ↑ WoRMS - World Register of Marine Species - Cnidaria. www.marinespecies.org [online]. [cit. 2025-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-06-18. (anglicky) 
  11. ↑ Brusca, Moore a Giribet 2023, s. 489.
  12. ↑ NIELSEN, Claus. Origin of the trochophora larva. Royal Society Open Science. 2018-07-25, roč. 5, čís. 7, s. 180042. Dostupné online [cit. 2025-07-15]. doi:10.1098/rsos.180042. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.