Cchao Kchun
Cchao Kchun | |
---|---|
![]() | |
Narození | 12. prosince 1862 Tchien-ťin |
Úmrtí | 15. května 1938 (ve věku 75 let) Tchien-ťin |
Povolání | politik a warlord |
Politické strany | Č'liská klika |
Příbuzní | Cao Zhen, Cao Rui, Cao Ying a Cao Jun (sourozenci) |
Funkce | prezident Čínské republiky (1923–1924) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cchao Kchun (čínsky: 曹锟, pchin-jinem: Cáo Kūn; 12. prosince 1862 Tchien-ťin – 15. května 1938 Tchien-ťin) byl čínský voják, warlord a politik. Byl vůdcem kliky Č'-li. V letech 1923 až 1924 byl prezidentem Čínské republiky. I mimo tuto dobu měl ale mimořádný vliv, který ale rychle ztratil při převratu roku 1924.
Život
Narodil se v chudé rodině. Během první čínsko-japonské války v roce 1894 odešel s armádou bojovat do Koreje. Po skončení války se připojil k Jüan Š'-kchajovi, aby se zúčastnil výcviku Nové armády (známé jako Pej-jangská armáda). V době sinchajské revoluce v roce 1911 velel 3. divizi v Pekingu.[1]
Byl jmenován generálem Pej-jangské armády a po smrti Feng Kuo-čanga vedl kliku Č'-li. Během voleb v roce 1918 mu Tuan Čchi-žuej slíbil post viceprezidenta, ale úřad zůstal neobsazený poté, co většina členů Národního shromáždění odešla, což Tuana připravilo o usnášeníschopný parlament. Cchao Kchun cítil se Tuanem zrazen a zahájil proti němu vojenskou kampaň. V roce 1920 ho porazil. Poté, co donutil k rezignaci Sü Š'-čchanga i jeho nástupce Li Jüan-chunga se za pomoci neskrývaných úplatků ve výši 5 000 stříbrných dolarů stal 10. října 1923 prezidentem Čínské republiky (v Pekingu) a byl jím až do 2. listopadu 1924. Otevřená korupce v Národním shromáždění ho ale značně poškodila. Vyvolala nepřátelství ostatních armádních klik i rozkol uvnitř Č'-liské kliky, kde se proti němu začal obracet jeho chráněnec Wu Pchej-fu. Vzpouře patrně zabránila jen nutnost pacifikovat konkurenční Fengtianskou kliku.
Jedním prvních činů Cchao Kchunga ve funkci prezidenta bylo vyhlášení Ústavy.[2] Byla narychlo sepsána Národním shromážděním, které bylo pronásledováno pocity viny z úplatkářské aféry a chtělo takto zvrátit svou nedobrou pověst. Ústava byla považována za dosud nejdemokratičtější a nejpokrokovější v čínských dějinách, ale stejně jako všechny předchozí ústavy byla zcela ignorována, takže reálný dopad tento krok neměl.
Během války proti Čang Cuo-linovi v říjnu 1924 byl Cchao zrazen a uvězněn jedním ze svých vlastních důstojníků, generálem Feng Jü-siangem. Feng obsadil Peking a donutil Cchaa k rezignaci. Byl zajat, jeho bratr byl uvražen do domácího vězení, kde spáchal sebevraždu. V roce 1926 byl Cchao Kchun ze zajetí propuštěn. Šlo o gesto dobré vůle Fenga vůči Wu Pchej-fuovi.
Zajímavostí je, že v březnu 1922 se Cchao pokusil založit první čínskou leteckou společnost, a to s jedním letounem Handley Page (pravděpodobně upraveným HP O/400). Avšak pokus skončil katastrofou, když se tento letoun zřítil u Pekingu a zahynulo všech 14 lidí na palubě.[3]
Reference
- ↑ ESHERICK, Joseph; WEI, C. X. George. China: How the Empire Fell. [s.l.]: Routledge 296 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-83101-7. (anglicky) Google-Books-ID: fDDTNAEACAAJ.
- ↑ An Inauguration. Time.com [online]. [cit. 2025-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-22.
- ↑ RANTER, Harro. Accident Handley Page O/7 , Friday 31 March 1922. Asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2025-07-28]. Dostupné online.