Francesco d'Este (1516–1578)
| Francesco d'Este | |
|---|---|
| markýz z Massa Lombardy | |
| Narození | 1. listopadu 1516 Ferrara |
| Úmrtí | 12. února 1578 (ve věku 61 let) Ferrara |
| Pohřben | kostel San Paolo, Massa Lombarda |
| Manželka | Maria de Cardona |
| Potomci | Marfisa d'Este Bradamante d'Este |
| Rod | D’Este |
| Otec | Alfonso I. d'Este |
| Matka | Lucrezia Borgia |
| Příbuzní | Ercole II. d'Este, vévoda z Ferrary, Alfonso d'Este, Alessandro d'Este, Ippolito II. d'Este, Eleonora d’Este, Isabella Maria d'Este a Rodrigo Aragonský (sourozenci) Carlo I Cybo-Malaspina[1] (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francesco d'Este, markýz z Massa Lombardy (1. listopadu 1516 Ferrara – 12. února 1578 Ferrara), byl italský šlechtic z rodu Este. Byl osmým dítětem a pátým synem Alfonsa I. d'Este a jeho druhé manželky Lucrezie Borgie.
Život
Vyrůstal ve Ferraře. O matku přišel ve třech letech, když zemřela při porodu jeho sestry Isabelly Marie d'Este. Jak bylo obvyklé pro mladší syny, dostalo se mu vojenského vzdělání.[2] Po pobytu ve Francii ho jeho bratr Ercole II. d'Este v květnu 1536 pozval, aby pomohl císaři Karlu V. v Lombardii jako kapitán lehké jízdy. Zúčastnil se také výpravy do Alžíru v roce 1541.
Oženil se s Marií de Cardona, markýzou z Paduly a hraběnkou z Avellina, která byla vdovou po svém bratranci a prvním manželovi Artale de Cardona († 1536). Karel V. jejich sňatek podpořil dopisem Marii. Manželé neměli žádné děti, ale Francesco měl dvě nemanželské dcery s jednou ženou, jejíž jméno není známo – Marfisu (cca 1554 – 16. srpna 1608) a Bradamantu (1559–1624). Obě byly několik let po narození legitimizovány papežem Řehořem XIII. a Alfonsem II. d'Este. Marfisa se v roce 1578 provdala za svého bratrance Alfonsina, ale ten zemřel jen několik měsíců po svatbě – v roce 1580 se znovu provdala za Alderana Cybo-Malaspinu. Bradamanta se provdala za hraběte Ercola Bevilacqua, hraběte z Maccastorny.
V roce 1544[3] ho papež Pavel III. jmenoval markýzem z Massa Lombardy (také známé jako Massa), s instrukcemi, aby titul předal svým mužským potomkům, a udělil mu právo razit mince. Mince se razily v mincovně nalezené poblíž pevnosti v Masse, kde intenzivní činnost skončila roku 1573.[4] V roce 1547 dostal Francesco se svou manželkou povolení otevřít železárny ve feudálních državách Avellina a Candidy. Karel V. jim také udělil právo pořádat každoroční trh v Avellinu. Později Francesco vstoupil do služeb francouzského krále Jindřicha II., který ho jmenoval svým zástupcem a nařídil mu bránit republiku Montalcino, poslední opěrný bod Sienské republiky.[5]
Později se Francesco vrátil do svého rodiště, kde si pořídil palác, přestavěl jeho zahrady a přistavěl několik budov, zejména tzv. Palazzinu Marfisy d’Este, postavenou v roce 1559, kterou v závěti odkázal své nejstarší dceři. Zemřel 12. února 1578 ve věku 62 let a podle své vůle byl pohřben v kostele San Paolo v Masse. Jelikož neměl žádného žijícího mužského dědice, markýzství bylo znovu připojeno k Ferrarskému vévodství.[6]
Vývod z předků
| Alberto d'Este | ||||||||||||
| Niccolò III. d'Este | ||||||||||||
| Isotta Albaresani | ||||||||||||
| Ercole I. d'Este, vévoda z Ferrary | ||||||||||||
| Tomáš III. ze Saluzza | ||||||||||||
| Ricciarda da Saluzzo | ||||||||||||
| Q28374057 | ||||||||||||
| Alfonso I. d'Este | ||||||||||||
| Alfons V. Aragonský | ||||||||||||
| Ferdinand I. Neapolský | ||||||||||||
| Giraldona Carlino | ||||||||||||
| Eleonora Neapolská, vévodkyně z Ferrary | ||||||||||||
| Tristan de Clermont | ||||||||||||
| Isabella Tarantská | ||||||||||||
| Kateřina Tarantská | ||||||||||||
| Francesco d'Este | ||||||||||||
| Rodrigo Gil de Borja y Fennolet | ||||||||||||
| Jofré Llançol i Escrivà | ||||||||||||
| Sibila de Orms | ||||||||||||
| Alexandr VI. | ||||||||||||
| Domingo de Borja | ||||||||||||
| Isabel de Borja y Cavanilles | ||||||||||||
| Francisca | ||||||||||||
| Lucrezia Borgia | ||||||||||||
| Jacopo Pinctoris | ||||||||||||
| Vannozza dei Cattanei | ||||||||||||
| Mencia | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco d'Este (1516–1578) na anglické Wikipedii.
Literatura
- BELLESIA, Lorenzo, 1997. Le monete di Francesco d'Este. Lugano: Astarte.
- BRADFORD, Sarah. Lucrezia Borgia. Milano: Mondadori, 2005. ISBN 88-04-55627-7.
- CHIAPPINI, Luciano, 1967. Gli Estensi, dall'Oglio. Milano: [s.n.].
- TABANELLI, Mario, 1972. Questa è <<la Massa>>. Faenza: Lega.
