Hrobka Podstatzky-Lichtensteinů (Velký Újezd)

Hrobka Podstatzky-Lichtensteinů
Východní část kostela s hrobkou
Východní část kostela s hrobkou
Základní informace
Slohnovogotika
Výstavba1832
Přestavba1881–1882
StavebníkLeopold II. Podstatzky-Lichtentein (výstavba), Leopold III. Podstatzky-Lichtenstein (přestavba)
Poloha
AdresaVelký Újezd, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°34′39,7″ s. š., 17°29′0,35″ v. d.
Další informace
Kód památky33897/8-2683 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky kostel svatého Jakuba Staršího)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Podstatzky-Lichtensteinů, případně Podstatzkých-Lichtensteinů je pohřebiště hraběcího rodu Podstatzky-Lichtenstein (Podstatských-Lichtenštejnů, Podstatských z Lichtenštejna) ve Velkém Újezdě v okrese Olomouc. Nachází se v kryptě barokního kostela sv. Jakuba Staršího. Spočívá v ní 22 rodinných příslušníků. Je jako součást kostela památkově chráněná[1] a příležitostně je přístupná veřejnosti.

Historie

Velký Újezd by součástí panství Veselíčko. To se dostalo do majetku rodu Podstatzkých (Podstatských) z Prusinovic v roce 1573, kdy ho koupil nejvyšší sudí Moravského markrabství Karel starší Podstatzky z Prusinovic.[2][3] V roce 1743 (nebo 1744[4]) se z Veselíčka za Františka Karla Podstatzkého z Prusinovic († 1776), syna Františka Valeriána (1678–1741), stalo fideikomisní panství.[5]

Kostel sv. Jakuba Staršího byl postaven na místě staršího svatostánku v letech 1479–1751.[1] Stavebníkem byl výše zmíněný František Karel Podstatzky z Prusinovic.[6] Kostel byl pravděpodobně vysvěcen jeho bratrem generálním vikářem olomoucké diecéze Leopoldem Antonínem Podstatzkým z Prusinovic (1717–1776).[7]

Kolem kostela se rozkládal hřbitov, kde v roce 1790 vznikl původní hraběcí hrob.[8] Náhrobek z roku 1795, který se částečně dochoval a byl přenesen do kostela, byl ozdoben křížem a sochou truchlícího anděla ve stylu pozdního barokního klasicismu. Anděl se opírá o urnu s aliančním znakem Podstatzky-Lichtensteinů a Arců. Na soklu pod urnou je vytesán nápis Seinen verewigten Aeltern Dankbarkeit und Liebe gewidmet von L. G. Podstatsky 1795, to jest česky Svým zesnulým rodičům z vděčnosti a lásky věnuje L[eopold] h[rabě] Podstatzky. Autorem náhrobku byl brněnský sochař Ondřej Schweigl (1735–1812). V hrobce byl pohřben Alois Arnošt Podstatzky-Lichtenstein, jeho manželka a dva synové.[9]

V roce 1832 byla zbudována hraběcí hrobka pod presbytářem kostela.[9] Následujícího roku byl založen nový hřbitov za Velkým Újezdem u silnice vedoucí do Lipníka nad Bečvou a starý hřbitov byl zrušen.[10] Vstup do hrobky byl přímo z lodi kostela a zakrývaly ho kamenné desky.[11][12] Ostatky hraběcí rodiny byly uloženy v roce 1833 do kostelní krypty.[9]

Kapacita hrobky přestala dostačovat. Proto když v roce 1881 zemřela Františka z Paaru, manželka Leopolda III., byla hrobka rozšířena, takže sahala až pod hlavní loď.[9][11] Její kapacita se zvýšila na 30 rakví.[13] Během přestavby byl pod oltářem nalezen základní kámen kostela. Novou hrobku vysvětil světící biskup olomoucké diecéze Gustav Belrupt-Tissac.[9] Následující rok byla dokončena předsíň na jižní straně kostela, ze které vede schodiště do krypty. Hrobka i předsíň byly postaveny v novogotickém stylu. Zvenku ji zdobila atika, portál s lomeným obloukem, fiály a erb v průčelí. V roce 1959 byla přístavba zjednodušena a odstraněno novogotické tvarosloví.[9]

V roce 1953 byla hrobka vyloupena a ostatky zemřelých zneuctěny. Pachatelé byli dopadeni a potrestáni.[14]

Interiér

Pohřební komora je zaklenuta novogotickými křížovými klenbami, zasahuje až do poloviny lodi kostela. V čele hrobky se nachází náhrobek s křížem a nečitelným nápisem. Poblíž vpravo je zazděn náhrobní kámen s nápisem ALOYSIUS PRIMOGENITUS LEOPOLDI ET THEREZE COMITUS P./l. IMATURUS NATUS DIE XX JUNI EISDEM XXVII.[14] Po Sametové revoluci v hrobce přibyla mramorová deska se jmény a místy uložení příslušníků rodu, kteří byli po druhé světové válce a konfiskaci majetku na základě Benešových dekretů pohřbeni v Rakousku. Nechala ji zhotovit hlava rodu Georg Christoph Podstatzky-Lichtenstein (1932–2020),[14] který se narodil v Brně.

Předsíň osvětlují boční okna. Naproti vstupu je nad schodištěm výklenek, kde je umístěna socha truchlícího anděla z původní hřbitovní hrobky.

Z pohřbů se dochovaly čtyři malované pohřební štíty s erbem a jménem zesnulého – dva jsou dedikovány Leopoldu II. (1848), další Leopoldu III. (1902) a poslední jeho dceři Gabriele (1887).[13]

Seznam pohřbených

V pohřební kryptě se nachází 22 rakví,[15][12] z toho šestnáct velkých a šest dětských. Některé rakve byly opatřeny skleněným průzorem v oblasti obličeje. Příslušníci velkomeziříčské (české) linie jsou pohřbíváni v Lobkowiczké hrobce v Netíně.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[16][17] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Podstatzky-Lichtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou vyznačeny hlavy rodu. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny na jiném místě. Podstatší z Prusínova byli starý moravský rod. V roce 1627 byl Kryštofovi Karlovi Podstatzkému z Prusínova potvrzen český panský stav.[18][19] František Dominik Podstatzký z Prusinovic († 1721), nejvyšší zemský sudí na Moravě, byl v roce 1707 povýšen do hraběcího stavu.[20][19] V 18. století došlo k připojení jména vymřelého rodu hrabat z Lichtensteina-Kastelkornu, od roku 1762 se psali hrabě Postatzky-Lichstenstein, svobodný pán z Prusinovic (Graf Podstatzky-Lichtenstein, Freiherr von Prussinowitz). Generace jsou počítány od Tasa Podstatzkého z Prusinovic († po roce 1417). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky. Pokud byla manželka pohřbena jinde, jsou děti vypsány u otce.

Seznam není kompletní. Přehled pohřbených vychází ze seznamu, který sestavil Josef Richter.[21] Mezi pohřbenými uvádí také nepojmenované novorozeně (*/† 17. 3. 1826), Ludmilu (*/† 1838), která však byla pohřbena u jezuitů v Telči, jakési dvojče Leopolda III., které se také mělo jmenovat Leopold, a Adolfa (1805–1898).[21] Tito ovšem v matrice zemřelých Velkého Újezda nefigurují. Údajné dvojče nefiguruje ani v matrice narozených a zemřelých Telče. Z tohoto důvodu nejsou v tabulce uvedeni. Richter naopak neuvádí nepojmenovaného syna Leopolda III. (*/† 1864).

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 12. Alois Jan Podstatzky-Lichtenstein[22] 6. 9. 1752 Brno Alois Arnošt Podstatzky-Lichtenstein (č. 3)
Ostatky uloženy do kostelní krypty 29. 9. 1833.[11]
28. 1. 1790 Leopoldina Josefa z Arca (č. 2)
2. (11.) Leopoldina Josefa z Arca 11. 1. 1730 Salcburk
23. 10. 1747 Salcburk:
Alois Arnošt Podstatzky-Lichtenstein (č. 3)		 Ostatky uloženy do kostelní krypty 29. 9. 1833.[11] Dáma Řádu hvězdového kříže.[23] Zemřela ve věku 60 let na vysílení nervů.[23][pozn. 1]

Narodilo se jí sedm dětí:

  • Alois Jan (1752–1790; č. 1)
  • Leopold František (1769–1813; č. 4)
1. 2. 1790 Olomouc[23]
3. 11. Alois I. Arnošt Podstatzky-Lichtenstein
8. 7. 1723 Vídeň František Dominik Valerián Podstatský z Prusínovic (Podstatzky z Prussinowitz)
1678–1741		 23. 10. 1747 Salcburk:
Leopoldina Josefa z Arca (č. 2)		 Ostatky uloženy do kostelní krypty 29. 9. 1833.[11] Hlava rodu Podstatzky-Lichtenstein (1762–1793). C. k. komoří a tajný rada,[24] rakouský vyslavec v Mnichově (1757–1773), místodržící ve Štýrsku (1774–1782),[25] komandér Řádu sv. Štěpána (1764).[24] Dne 6. února 1762 mu bylo povoleno sloučit jméno a erb s rodem Lichtenstein. Majitel fideikomisního panství Veselíčko, Slavkov, Stará Ves nad Ondřejnicí, Bartošovice (do roku 1768) a alodiálního panství Telč (pouze nárok). Zemřel ve věku 70 let na vodnatelnost plic.[24][pozn. 2]
4. 12. 1793[24] Veselíčko[26][pozn. 3] nebo Olomouc[16] Marie Terezie z Lichtenstein-Castelcornu
1693–1748
4. 12. Leopold I. František Podstatzky-Lichtenstein 13. 8.[16] nebo 16. 8.[26] 1763 nebo 24. 8. 1769[27] Mnichov Alois Arnošt Podstatzky-Lichtenstein (č. 3) 17. 9. 1792 Vídeň:
Marie Terezie Kolowrat-Krakowská[pozn. 4]
23. 6. 1770 Vídeň – 21. 5. 1849 Stronsdorf		 Tělo bylo vykropeno 3. 10. 1813.[28] Pohřben 8. 10. v rodinné hrobce ve Velkém Újezdě.[29] Ostatky uloženy do kostelní krypty 29. 9. 1833.[11] Hlava rodu (1793–1813). C. k. komoří (1791), podplukovník, osvícenec a lidumil, v roce 1809 bojoval v bitvě u Aspern.[27] Vlastnil panství a statky Telč (od roku 1796), Želetava[27] a sousední Bítovánky, Krasonice s okolními obcemi Meziříčko, Borovná a Zdeňkov, Kunžak, dále Veselíčko, Slavkov a Stará Ves nad Ondřejnicí.[26] Zemřel ve věku 45 let na břišní tyfus.[28][29][pozn. 5]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Leopold II. František (1801–1848; č. 6)
  • 2. Marie, provd. z Gatterburgu (1803–1864)
  • 3. Adolf (1805–1898), maltézský rytíř
  • 4. Gustav Alois (1807–1904)
1. 10. 1813 Vídeň[28][29] Leopoldina Josefa z Arca (č. 2)
5. 14. Ludmila Podstatzká-Lichtenstein[pozn. 6] 12. 5. 1839 Telč[30] Leopold II. František Podstatzky-Lichtenstein (č. 6)
Tělo bylo vykropeno 28. 10. 1844.[31] Pohřbena byla 30. 10. do rodinné hrobky.[32] Zemřela ve věku 5 let na spálu.[31][32][pozn. 7]
26. 10. 1844 Telč[31][32] Amálie z Clary-Aldringenu (č. 8)
6. 13. Leopold II. Karel Podstatzky-Lichtenstein[pozn. 8] 3. 11. 1801 Brno[33] Leopold I. František Podstatzky-Lichtenstein (č. 4) 1. 5. 1825 Vídeň:
Amálie z Clary-Aldringenu (č. 8)		 Tělo bylo 15. 5. 1848 vykropeno ve Vídni.[34] Pohřben 16. 5. v rodinné hrobce ve Velkém Újezdě.[35] Hlava rodu (1813–1848). C. k. komoří (1827),[27] čestný rytíř řádu Maltézských rytířů.[34] Majitel panství a statků Telč,[27] Veselíčko, Slavkov a Stará Ves nad Ondřejnicí a Kunžak.[36] Zemřel ve věku 46 let na tyfus[35] nebo na ochrnutí mozku.[34][pozn. 9]
12. 5. 1848 Vídeň[34][35] Marie Terezie Kolowrat-Krakowská
23. 6. 1770 Vídeň – 21. 5. 1849 Stronsdorf
7. 15. nepojmenovaný chlapec Podstatzky-Lichtenstein 13. 7. 1864 Telč[pozn. 10] Leopold III. Felix Podstatzky-Lichtenstein (č. 
Pohřben 17. 7. 1864 v hraběcí rodinné hrobce.[37] Z nouze pokřtěný novorozenec, který zemřel na ochrnutí mozku.[38][37]
13. 7. 1864 Telč[38][37] Františka z Paaru (č. 9)
8. (13.) Amálie z Clary-Aldringenu 18. 3. 1805 Vídeň Vojtěch Václav z Clary-Aldringenu
23./24. 12. 1778 Vídeň – 25. 6. 1809 Komárno, na následky zranění v bitvě		 1. 5. 1825 Vídeň:
Leopold II. František Podstatzky-Lichtenstein (č. 6)		 Pohřební slavnosti se konaly 28. 8. 1865 v Telči.[39] Pohřbena 30. 8. v hraběcí rodinné hrobce ve Velkém Újezdě.[40] Dáma Řádu hvězdového kříže (1841)[27] a palácová dáma.[39] Zemřela ve věku 60 let na chronické žaludeční potíže.[40][39][pozn. 11]

Narodilo se jí devět dětí:[36]

  • 1. novorozenec (*/† 1826)[36]
  • 2. Amálie, provd. z Walderdorffu (1827–1891)
  • 3. Marie Tereza, provd. von Spangen und Uyternesse (1829–1907)
  • 4. Marie (1831–1884; č. 10)
  • 5. Leopoldina (1832–1890; č. 13)
  • 6. Adalberta Marie Adolfina, provd. Kollonitzová z Kollegrádu (1834–1902)
  • 7. Ludmila (*/† 1838; pohřbena v kostele Jména Ježíš v Telči[41])[pozn. 12]
  • 8. Ludmila (1839–1844; č. 5)
  • 9. Leopold III. Felix (1840–1902; č. )
24. 8. 1865 Telč[40][39] Amálie (Marie) Nádasdyová de Nádasd et Fogarasföld
15. 7. 1778 Brno – 14.12.1838 Vídeň
9. (14.) Františka z Paaru[pozn. 13] 10. 5. 1842 Vídeň[42] Karel z Paaru
6. 1. 1806 Brzeg – 17. 1. 1881 Bechyně		 3. 6. 1862 Vídeň:[43]
Leopold III. Felix Podstatzky-Lichtenstein (č. 15)		 Tělo bylo vykropeno 6. 2. 1881 ve Vídni.[44] Pohřbena 8. 2. v hraběcí hrobce ve Velkém Újezdě.[45] Dáma Řádu hvězdového kříže (1863) a palácová dáma.[46] Zemřela ve věku 38 let na spálu.[44][45]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Ida, provd. z Lobkowicz (1865–1919; pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Roudnici nad Labem)
  • 2. Amalia, provd. z Nostitz-Rienecku (1867–1956)
  • 3. Gabriele (1870–1887; č. 11)
  • 4. Alois II. (Aloys; 1873–1918; č. 16)
  • 5. Karl (1874–1946)
  • 6. Marie Josephine, provd. von Abensperg und Traun (1878–1966; pohřbena na hřbitově v Maissau,[47][48] Dolní Rakousy)
4. 2. 1881 Vídeň[44][45] Ida Leopoldina z Liechtensteinu
12. 9. 1811 Lednice – 27. 6. 1884 Vídeň
10. 14. Marie Podstatzká-Lichtenstein 2. 2. 1831 Vídeň Leopold II. František Podstatzky-Lichtenstein (č. 6)
Pohřbena 18. 2. 1884.[49] Čestná dáma ústavu šlechtičen Maria Schul v Brně.[27] Zemřela ve věku 53 let na srdeční vadu.[50][49][pozn. 14]
15. 2. 1884 Vídeň[50][49] Amálie z Clary-Aldringenu (č. 8)
11. 15. Gabriela Podstatzká-Lichtenstein[pozn. 15] 11. 4. 1870 Vídeň[51] Leopold III. Felix Podstatzky-Lichtenstein (č. 
Pohřbena 16. 11. 1887.[52] Zemřela ve věku 17 let na tuberkulózu.[52]
12. 11. 1887 Opatija (Abbazia)[52] Františka z Paaru (č. 9)
12. 15. František Mikuláš Podstatzky-Lichtenstein[pozn. 16] 9. 8. 1889 Veselíčko[53] Leopold III. Felix Podstatzky-Lichtenstein (č. 15)
Pohřben 13. 8. 1888.[54] Zemřel ve věku 2 dnů na ochrnutí mozku.[54]
11. 8. 1889 Veselíčko[54] Nikolasina z Thun-Hohensteinu (č. 18)
13. 14. Leopoldina Podstatzká-Lichtenstein[pozn. 17] 16. 12. 1832 Telč[55] Leopold II. František Podstatzky-Lichtenstein (č. 6)
Ostatky byly 7. 7. 1890 převezeny do Velkého Újezda.[56] Pohřbena 8. 7. v rodinné hrobce.[57] Čestná dáma ústavu šlechtičen Maria Schul v Brně.[46] Zemřela jako 57letá na sešlost věkem (marasmus).[56][57]
5. 7. 1890[57] Baden u Vídně[56] Amálie z Clary-Aldringenu (č. 8)
14. 16. Františka Podstatzká-Lichtenstein 16. 12. 1901 Vídeň Alois II. Podstatzky-Lichtenstein (č. 16)
Pohřbena 20. 12. 1901 v hrobce hrabat Podstatzky-Lichtensteinů.[58] Komtesa zemřela ve věku 1 dne na slabost.[58][pozn. 18]
17. 12. 1901 Vídeň[58] Leopoldinaz Thun-Hohensteinu
27. 5. 1875 Benátky nad Jizerou – 14. 4. 1964 Deutschlandsberg
15. 14. Leopold III. Felix Podstatzky-Lichtenstein[pozn. 19]
25. 6. 1840 Telč[59] Leopold II. František Podstatzky-Lichtenstein (č. 6) 3. 6. 1862 Vídeň:[43]
Františka z Paaru (č. 9)		 Pohřben 22. 2. 1902.[60] Hlava rodu (1848–1902). C. k. komoří (1863) a tajný rada (1894), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1898), čestný Bailli Maltézského řádu,[46] držitel velkokříže papežského Řád svatého Řehoře (1891),[60] poslanec Moravského zemského sněmu (1880–1883),[61] dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1881–1902).[61] Majitel statků Telč a Veselíčko (1848–1902). Zemřel ve věku 61 let na degeneraci srdečního svalu.[60][pozn. 20]
17. 2. 1902 Opatija (Abbazia)[60] Amálie z Clary-Aldringenu (č. 8) 14. 4. 1888 Praha:
Nikolasina z Thun-Hohensteinu (č. 18)
16. 15. Alois II. Podstatzky-Lichtenstein[pozn. 21] 2. 3. 1873 Vídeň[62] Leopold III. Felix Podstatzky-Lichtenstein (č. 15) 7. 6. 1900 Praha-Malá Strana:[63]
Leopoldina z Thun-Hohensteinu (č. 19)		 Tělo bylo vykropeno 24. 10. 1918 v Telči.[64] Pohřben byl 25. 10. v rodinné hrobce hrabat ve Velkém Újezdě.[65] Hlava rodu (1902–1918). C. k. komoří (1897),[46] čestný Bailli Maltézského řádu,[65] dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1904–1918).[46][66] Majitel statku Telč a Veselíčko, Studená, Kunžak, Borovná.[65] Zemřel ve věku 45 let na chrlení krve (haemoptoe).[65]
18. 10. 1918 Telč[65][64] Františka z Paaru (č. 9)
17. (15.) Hildegarda (Hilda) Klingerová z Klingerstorffu 4. 5. 1888 Nové Město pod Smrkem Ottomar Ignác Klinger z Klingerstorffu
24. 12. 1852 Nové Město pod Smrkem – 1. 1. 1918 Kosmonosy		 29. 1. 1906 Kosmonosy (rozvod 1920):[67][pozn. 22]
Arno von Feilitzsch
29. 10. 1880 Vídeň – 7. 8. 1953 Vídeň		 Pohřbena 5. 6. 1925 v rodinné hrobce.[68] Z rodu, který byl do stavu svobodných pánů povýšen v roce 1908.[69] Zemřela v sanatoriu ve věku 37 let na pohmoždění mozku s přidruženým zápalem plic a ochrnutí srdce.[68][pozn. 23]

Narodila se jí následující dvojčata:

  • 1. Amalie Rosa Hildegarde (1921–1988)
  • 2. Karl Othmar Robert (1921–1985)
1. 6. 1925 Praha-Podolí[68] Rosa Johanna (Růžena Jana) Riedelová
13. 10. 1860 Polubný – 13. 9. 1932 Liberec		 17. 7. 1920 Kosmonosy:[70]
Karl Podstatzky-Lichtenstein
7. 6. 1874 Veselíčko – 26. 11. 1946 Tannenmühle bei Innermanzing, Dolní Rakousy
18. (14.) Marie Nikolasina (Nicolasine) z Thun-Hohensteinu[pozn. 24] (choltická větev) 18. 10. 1852 Choltice[71] Theodor Karel z Thun-Hohensteinu
30. 7. 1815 Choltice – 9. 12. 1881 Ouchy, Švýcarsko		 14. 4. 1888 Praha:
Leopold III. Felix Podstatzky-Lichtenstein (č. 15)		 Pohřbena 26. 6. 1938.[72] Dáma Řádu hvězdového kříže (1879) a palácová dáma.[46] Zemřela ve věku 85 let na degeneraci srdečního svalu.[72]

Narodil se jí jediný syn:

  • František Mikuláš (*/† 1889; č. 12)
23. 6. 1938 Telč[72] Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova
22. 9. 1832 Vídeň – 29. 12. 1904 Praha
19. (15.) Leopoldina Alžběta z Thun-Hohensteinu[pozn. 25] (benátecká větev) 27. 5. 1875 Benátky nad Jizerou[73] Leopold Bohumil z Thun-Hohensteinu
3. 3. 1842 Praha – 27. 11. 1898 Štěpánský zámeček v Obříství		 7. 6. 1900 Praha-Malá Strana:[63] Alois II. Podstatzky-Lichtenstein (č. 16) Nejdříve pohřbena v Deutschlandsbergu, 27. 2. 2008 byla sloužena mše ve Velkém Újezdě, následně byly její ostatky uloženy v rodinné hrobce a rakev vykropena.[74] Palácová dáma.[46] Vystudovala medicínu a v Potštátě si otevřela soukromou zubní ordinaci.[74]

Narodily se jí následující děti:

14. 4. 1964 Deutschlandsberg, Štýrsko Christiana z Waldstein-Wartenbergu
6. 7. 1854 Duchcov – 28. 9. 1937 Liblice

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno an Entkräftung der Nerven.[23]
  2. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Brustwassersucht.[24]
  3. ↑ V matrice zemřelých Veselíčka nefiguruje.
  4. ↑ Dáma Řádu hvězdového kříže (1793) a palácová dáma.[27] Podruhé se v roce 1815 (nebo 10. května 1814)[16] provdala za Jana Karla z Hardeggu (28. 2. 1783 – 29. 12. 1839).[27]
  5. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Nervenfieber.[28][29]
  6. ↑ Pokřtěna 13. května 1839 jako Ludmilla Josephina Amalia.[30]
  7. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Scharlach.[31][32]
  8. ↑ Pokřtěn 3. listopadu 1801 jako Leopoldas [sic] Carolus Maximilianus Aloysius Felix Menoradus.[33]
  9. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Typhus[35] a Gehirnlähmung.[34]
  10. ↑ V matrice narozených nefiguruje.
  11. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno chronisches Magenleiden.[39][40]
  12. ↑ Zemřela 2. června 1838 po dvou hodinách na slabost v Telči a byla pohřbena 4. června v tamější jezuitské kryptě.[41]
  13. ↑ Pokřtěna 11. května 1842 jako Franzisca de Paula Ida Maria Monica.[42]
  14. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Herzfehler.[50]
  15. ↑ Pokřtěna 12. dubna 1870 jako Gabriela Maria Josefina Anna Leopoldina Francisca Monica
  16. ↑ Pokřtěn 11. srpna 1889 jako Maria Franz Nikolaus Theodor Leopold Romanus.[53]
  17. ↑ Pokřtěna 17. prosince 1832 jako Leopoldina Francisca.[55]
  18. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Lebensschwäche.[58]
  19. ↑ Pokřtěn 2. července 1840 jako Leopoldus Adalbertus Franciscus Menradus Felix.[59]
  20. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Herzmuskel (Degeneration).[60]
  21. ↑ Pokřtěn 3. března 1873 jako Aloysius Maria Josef Adolf Gustav Leopold Hubert.[62]
  22. ↑ V matrice oddaných Kosmonos zápis nefiguruje.
  23. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí latinsky uvedeno Contusio cerebri cum pneumonia annexa et paralysis cordis.[68]
  24. ↑ Pokřtěna 19. října 1852 jako Marie-Nikolaja Ferdinanda Karolina Alžběta.[71]
  25. ↑ Pokřtěna 1. června 1875 jako Leopoldine Eližběta [sic] (Elisabeth) Antonie Florentine Maria.[73]
  26. ↑ Leopold IV. Podstatzky-Lichtenstein (2. 4. 1903 Veselíčko − 29. 1. 1979 Freistadt, Horní Rakousy) se 23. dubna 1931 v Lešné oženil s Marií Markétou Kinskou, zvanou Minki (10. 6. 1912 Vídeňské Nové Město – 11. 2. 1994 Vídeň, pohřbena na hřbitově v Rappottensteině[75]). Narodily se jim tři děti: 1. Georg Christoph (1932–2020), 2. Amalia (1935–?) a 3. Friedrich Hubertus (* 1941).[76]

Reference

  1. ↑ a b Památkový katalog: Kostel sv. Jakuba Staršího [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-07-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Severní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. 360 s. S. 69. Dále jen Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II.. 
  3. ↑ Velký Újezd I. Dějiny – památky – školství – spolky. Příprava vydání Ondřej Zatloukal. Velký Újezd: F. R. Z agency, 2024. 224 s. ISBN 978-80-88131-89-2. S. 20. Dále jen Velký Újezd I. Dějiny – památky – školství – spolky. 
  4. ↑ Velký Újezd I. Dějiny – památky – školství – spolky, s. 22
  5. ↑ DOBEŠOVÁ, Ivana. Zámecká rezidence ve Veselíčku. Olomouc, 2017 [cit. 2025-07-14]. 106 s. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra dějin umění. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 8. Dostupné online.
  6. ↑ RICHTER, Josef. Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov. Velký Újezd: Obec Velký Újezd ve spolupráci s nakladatelství Danal, 2001. 104 s. ISBN 80-85973-88-X. S. 54. Dále jen Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov. 
  7. ↑ Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 30
  8. ↑ Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 68
  9. ↑ a b c d e f Velký Újezd I. Dějiny – památky – školství – spolky, s. 97
  10. ↑ Velký Újezd I. Dějiny – památky – školství – spolky, s. 96
  11. ↑ a b c d e f Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 70
  12. ↑ a b ZEMKOVÁ, Jana. Šlechtický rod Podstatských-Lichtensteinů si pro poslední odpočinek vybral kostel ve Velkém Újezdě [online]. Český rozhlas, 2021-11-07 [cit. 2025-07-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Velký Újezd I. Dějiny – památky – školství – spolky, s. 98
  14. ↑ a b c Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 72
  15. ↑ Příslušník vlivného rodu zachránil Mozarta, nyní spočívá v hrobce ve Velkém Újezdu [online]. Český rozhlas, 2015-09-11 [cit. 2025-07-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Podstatský 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 283–288. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  18. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II., s. 70
  19. ↑ a b Velký Újezd I. Dějiny – památky – školství – spolky, s. 19
  20. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 225. 
  21. ↑ a b Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 73
  22. ↑ Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 69
  23. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1790, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 15 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1793, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 24 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ KONEČNÝ, Michal; CERMAN, Ivo. Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. 288 s. ISBN 978-80-907400-8-2. Kapitola Hrabě Alois Arnošt Podstatzký z Lichtensteinu (1723–1793). Nekompromisní ambasador, s. 119. 
  26. ↑ a b c Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 74
  27. ↑ a b c d e f g h i Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 283
  28. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1811–1814, rok 1813 Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 03-39b, pag. 351 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1813, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 72 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b Matrika narozených 1828–1846, rok 1839, Telč, číslo knihy 6979, fol. 212 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1831–1878, rok 1844, Telč, číslo knihy 6998, fol. 167 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1844, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 172 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  33. ↑ a b Matrika narozených 1784–1813, rok 1801, Brno – sv. Janů (u minoritů), číslo knihy 16976, fol. 418 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ a b c d e Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1784–1881, rok 1844, Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 03-44, pag. 161 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1844, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 190 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  36. ↑ a b c Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov, s. 76
  37. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1864, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 245 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  38. ↑ a b Matrika zemřelých 1831–1878, rok 1864, Telč, číslo knihy 6998, fol. 218 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  39. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1831–1878, rok 1865, Telč, číslo knihy 6998, fol. 224 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  40. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1865, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 250 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  41. ↑ a b Matrika zemřelých 1831–1878, rok 1838, Telč, číslo knihy 6998, fol. 154 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  42. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1838–1843, rok 1842, Wien 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 01-113, fol. 397 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  43. ↑ a b Matrika oddaných (Trauungsbuch) 1854–1862, rok 1862, Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 02-089, fol. 377 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  44. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1869–1882, rok 1881, Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 03-46, pag. 295 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  45. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1881, rok 1881, Velký Újezd, sign. L XVII 14, inv.č. 6969, pag. 340 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b c d e f g Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 284
  47. ↑ VAN DAM, Marianne. Maissau Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2025-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Adler: Maria (Marie) Podstatzky-Lichtenstein [online]. TNG-Adler. Genealogisch Datenbank [cit. 2025-07-17]. Dostupné online. (německy) 
  49. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1884, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 15 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. 
  50. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1883–1898, rok 1884, Vídeň (Wien) 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 03-47, pag. 21 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  51. ↑ Matrika narozených (Taufbuch) 1866–1871, rok 1870, Wien 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 01-119, fol. 360 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  52. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1887, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 44 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 
  53. ↑ a b Matrika narozených 1848–1889, rok 1889, Veselíčko, sign. L X 9, inv.č. 6854, fol. 461 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  54. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1889, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 56 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 
  55. ↑ a b Matrika narozených 1828–1846, rok 1832, Telč, číslo knihy 6979, fol. 179 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  56. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1887–1892, rok 1890, Baden - St. Stephan, sign. 03-16, pag. 189 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1890, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 66 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 
  58. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1901, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 170 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 
  59. ↑ a b Matrika narozených 1828–1846, rok 1840, Telč, číslo knihy 6979, fol. 216 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. (německy) 
  60. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1902, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 174 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  61. ↑ a b Podstatzky-Lichtenstein, Leopold Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  62. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1872–1876, rok 1873, Wien 01., Dom- und Metropolitanpfarre St. Stephan, sign. 01-120, fol. 102 [online]. Matricula Online [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (německy) 
  63. ↑ a b Matrika oddaných 1892–1903, rok 1900, Praha III-Malá Strana, kostel Panny Marie Vítězné, sign. PMV O7, fol. 153 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. (německy) 
  64. ↑ a b Matrika zemřelých 1895–1943, rok 1918, Telč, číslo knihy 7000, fol. 374 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. 
  65. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1918, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 368 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. (německy) 
  66. ↑ Podstatzky-Lichtenstein, Alois Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  67. ↑ VAVŘÍNEK, Karel; MAŠEK, Petr; LENHART, David; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025. Praha: Zdeněk Vavřínek ve spolupráci s nakladatelstvím Martin, 2015. 494 s. ISBN 978-80-905324-7-2. S. 221. Dále jen Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025. 
  68. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1925, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 415 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. (německy) 
  69. ↑ Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025, s. 217
  70. ↑ Matrika oddaných 1898–1936, rok 1920, Kosmonosy 33, fol. 153 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. (německy) 
  71. ↑ a b Matrika narozených 1851–1868, rok 1852, Choltice, sign. 1764, poř. č. 3686, fol. 16 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2025-07-15]. Dostupné online. 
  72. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1945, rok 1925, Velký Újezd, sign. L XVII 2, inv. č. 12533, pag. 495 [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2025-07-15]. Dostupné online. (německy) 
  73. ↑ a b Matrika narozených 1872–1902, rok 1875, Benátky nad Jizerou 36, fol. 32 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2025-07-15]. Dostupné online. 
  74. ↑ a b Ostatky hraběnky se vrátily do Velkého Újezda [online]. Deník.cz, 2008-02-27 [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. 
  75. ↑ a b VAN DAM, Marianne. Rappottenstein Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2025-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 284–285

Literatura

  • RICHTER, Josef. Kulturní památky Velkého Újezda II. Církevní areál a hřbitov. Velký Újezd: Obec Velký Újezd ve spolupráci s nakladatelství Danal, 2001. 104 s. ISBN 80-85973-88-X. 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.