Hugo von Wurmbrand-Stuppach

Hugo hrabě von Wurmbrand-Stuppach
Erb rodu Wurmbrand-Stuppach
Zástupce velitele 5. armádního sboru v Prešpurku
Ve funkci: 1896 – 1902
Předchůdce	nově zřízená funkce
Nástupce	Viktor von Kraus
Velitel 8. jezdecké brigády v Praze
Ve funkci: 1892 – 1895
Předchůdce	Osvald von Kielmansegg
Nástupce	Hugo Komers von Lindenbach
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál jezdectva (1903), polní podmaršál (1896), generálmajor (1892)
Narození	21. dubna 1839 zámek Liblín
Úmrtí	19. října 1904 (ve věku 65 let) Pusztavacs
Titul	hrabě
Rodiče	Vilém z Wurmbrand-Stuppachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo hrabě von Wurmbrand-Stuppach (německy Hugo Alois Wilhelm Graf von Wurmbrand-Stuppach) (21. dubna 1839 Liblín – 19. října 1904 Pusztavacs) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od mládí, vynikl jako důstojník jezdectva, později byl také předním teoretikem jezdeckého výcviku. Během své služby u různých jednotek strávil řadu let v Čechách (Terezín, Praha), kariéru zakončil jako zástupce velitele 5. armádního sboru v Prešpurku. V roce 1903 byl penzionován v hodnosti generála jezdectva.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Wurmbrand-Stuppach,^[1][2] byl druhorozeným synem hraběte Viléma Wurmbrand-Stuppacha (1806–1884)^[3][4] a jeho manželky Berty, rozené hraběnky Nosticové (1816–1888).^[5] Jeho rodištěm byl zámek Liblín v západních Čechách, který Wurmbrandům v 19. století patřil,^[6] kmotrem byl strýc hrabě Hugo Nostic. Hugo od mládí sloužil v rakouské armádě, začínal jako poručík u 6. kyrysnického pluku (1862).^[7] Zúčastnil se prusko-rakouské války a v roce 1866 byl povýšen na nadporučíka, v hodnosti rytmistra přešel v roce 1869 k 9. dragounskému pluku v Haliči.^[8] Později se stal důstojníkem generálního štábu a byl přidělen k velení 25. divize v Lublani, v roce 1872 byl povýšen na kapitána. V hodnosti majora (1880) se stal šéfem štábu 25. pěší divize ve Vídni,^[9] kde v roce 1883 dosáhl hodnosti podplukovníka.^[10] V roce 1887 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 1. dragounského pluku v Terezíně.^[11]

K datu 1. listopadu 1892 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem 8. jezdecké brigády v Praze (1892–1895),^[12] v letech 1895–1896 byl velitelem 72. pěchotní brigády v Záhřebu.^[13] V roce 1896 byl převelen do Prešpurku, kde byl jmenován zástupcem velitele 5. armádního sboru arcivévody Bedřicha.^[14] Dne 1. května 1896 byl povýšen na polního podmaršála.^[15] Aktivní službu opustil v roce 1902 a o rok později byl penzionován v hodnosti titulárního generála jezdectva.^[16] Proslul jako důstojník jezdectva a celoživotně se věnoval teorii jezdeckého výcviku, v tomto oboru pořádal také veřejné přednášky.

Zemřel zámku Pusztavacs nedaleko od Budapešti, rodovém sídle Coburgů. Pohřben byl na Ondřejském hřbitově v Bratislavě.^[17]

Oženil se v roce 1876 s Marií Bedöcsovou de Taroda (1847–1922). Z manželství se narodila jediná dcera Paula (1878–1942), provdaná za hraběte Andora Pálffyho (1873–1947).

Hugo měl deset sourozenců, z nich vynikl mladší bratr Leo (1840–1903), který také dosáhl vysokých hodností v armádě a v letech 1883–1896 byl prvním komorníkem arcivévody Františka Ferdinanda.

Wurmbrandové patřili k tzv. mediatizované šlechtě zaniklé Svaté říše, náležel jim titul říšských hrabat s nárokem na oslovení Osvícenost (Erlaucht) a právem užívání knížecí korunky v erbu.^[18] Hugo byl v roce 1874 jmenován c. k. komořím^[19] a během vojenské služby získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.^[20]

• Vojenský záslužný kříž
• Vojenská záslužná medaile
• Válečná medaile
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy
• Jubilejní pamětní medaile

• Řád Medžidie II. třídy (Osmanská říše)
• komandér Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
• rytíř Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie)

• Hugo von Wurmbrand-Stuppach in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Oficiální web rodiny Wurmbrand-Stuppach