Ignác Syrovátka

genmjr. ing. Ignác Syrovátka
Narození	30. července 1914 Buchlovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. června 1998 (ve věku 83 let) Prešov Slovensko Slovensko
Místo pohřbení	Buchlovice
Národnost	česká
Alma mater	Katedra zahradnictví Lednice
Povolání	voják, zahradní architekt
Zaměstnavatel	Československá armáda
Choť	ano
Příbuzní	bratranci Rostislav Kaňovský a Oldřich Kaňovský
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ignác Syrovátka (30. července 1914 Buchlovice – 23. června 1998 Prešov) byl český generál, příslušník Československé armády v zahraničí v období druhé světové války, politický vězeň komunistického režimu a zahradní architekt.

Ignác Syrovátka se narodil 30. července 1914 v Buchlovicích na Uherskohradišťsku. V rodné obci vychodil obecnou a měšťanskou školu. Byl členem Sokola. V roce 1929 se jeho rodina odstěhovala na Hanou. Vystudoval střední zahradnickou školu v Mělníku, kde v roce 1936 odmaturoval. Prezenční vojenskou službu nastoupil ještě v témže roce, vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a dosáhl hodnosti poručíka. Po ukončení studií se s rodiči vrátil do Buchlovic.

Do protinacistického odboje vstoupil Ignác Syrovátka již v roce 1938 po odstoupení pohraničí nacistickému Německu. Byl ustanoven velitelem buchlovické roty Obrany národa. Po rozkrytí organizace a zahájení zatýkání jejích členů opustil 22. prosince 1939 společně s bratrancem Oldřichem Kaňovským a Rostislav Bébarem v prostoru Strání ilegálně Protektorát Čechy a Morava. Skupina přešla na Slovensko, kde byla zatčena příslušníky Hlinkovy gardy, krátce vězněna v Novém Městě nad Váhom a poté vrácena na hranice u Strání. Odtud se uprchlíci opět vydali přes Slovensko do Budapešti, kde se přihlásili na francouzském konzulátu. Otud pokračovali do Záhřebu, kde musel Ignác Syrovátka zůstat v péči místních Sokolů, protože onemocněl. Ostatní pokračovali dále. Po vyléčení se přesunul do Bělehradu, kde mu byly na francouzském konzulátu vystaveny doklady, aby mohl pokračovat přes Řecko, Turecko, Sýrii a Bejrút do Marseille. V Agde byl zařazen do zde vznikající jednotky Československé armády v zahraničí na pozici velitele čety 2. pěšího praporu. Zúčastnil se bitvy o Francii. Po jejím pádu v červnu 1940 se ze Sète společně s dalšími evakuoval do Spojeného království.

Ve Spojeném království byl Ignác Syrovátka ustanoven velitelem čety 1. roty 2. pěšího praporu 1. československé smíšené brigády. V Ringway u Manchesteru absolvoval parašutistický kurz a v lednu 1944 se přihlásil o přeložení do Sovětského svazu, kam společně s dalšími odcestoval přes Gibraltar, Egypt, Damašek, Basru a Teherán.

V dubnu 1944 byl Ignác Syrovátka zařazen k 2. československé paradesantní brigádě. Zúčastnil se Karpatsko-dukelské operace, během října 1944 byl společně s brigádou vysazen na slovenské území a zúčastnil se bojů Slovenského národního povstání. Po jeho porážce se společně s dalšími ukrýval v Nízkých Tatrách, kde přečkal zimu a na jaře 1945 se přidal postupujícím k rumunským jednotkám. Dosáhl hodnosti štábního kapitána.

Po skončení druhé světové války zůstal Ignác Syrovátka v armádní službě. Ještě v roce 1945 se oženil. V roce 1946 začal studovat Vysokou školu válečnou v Praze, studia ale nedokončil, protože byl v roce 1949 zatčen Státní bezpečností a ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke třem a půl let vězení. Vězněn byl na plzeňských Borech. Propuštěn byl v roce 1953, byl zbaven vojenské hodnosti a nucen živit se v dělnických profesích. Nadále byl sledován Státní bezpečností. V roce 1957 započal studium na Katedře zahradnictví v Lednici, v roce 1963 odpromoval a získal specializaci zahradní a parkové architektury. Pracoval jako zahradní architekt v Prešově, do důchodu odešel v roce 1974. Plně rehabilitován byl v roce 1990, v roce 1993 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Zemřel 23. června 1998 v Prešově, odkud pocházela jeho manželka. Pohřben byl v rodných Buchlovicích.

Pro činnost v buchlovické rotě Obrany národa získal Ignác Syrovátka i dva své bratrance Oldřicha a Rostislava Kaňovské. Oba se po odchodu ze země stali příslušníky Royal Air Force.

• 1990 Medaile za zásluhy o Československou lidovou armádu I. stupně

• Ignác Syrovátka na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů
• Richard Rozum - Osobnosti zahraničního odboje na Uherskohradišťsku, str. 12 až 14 (bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2011)