Jan Jacob Rochussen

Jan Jacob Rochussen
Narození	23. října 1797 Etten-Leur
Úmrtí	21. ledna 1871 (ve věku 73 let) Haag
Povolání	politik a diplomat
Ocenění	velkokříž Řádu dubové koruny
Choť	Anna Sara Velsberg (od 1831)[1] Elisabeth Charlotte Vincent (od 1848)[1]
Děti	Emilie Annette Rochussen[2] Maria Petronella Rochussen[2] Willem Frederik Rochussen
Rodiče	Johan Rochussen[2] a Aletta Jacoba van Erberfeldt[2]
Funkce	ministr financí Nizozemska (1840–1843) člen Druhé komory Generálních stavů (1852–1857) premiér Nizozemska (1858–1860) člen Druhé komory Generálních stavů (1864–1869)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jacob Rochussen (23. října 1797 Etten-Leur – 21. ledna 1871 Haag) byl nizozemský politik konzervativní orientace. V letech 1858–1860 byl předsedou nizozemské vlády, souběžně spravoval ministerstvo kolonií. Mezi roky 1840 až 1843 působil jako ministr financí. V letech 1845 až 1851 byl generálním guvernérem Nizozemské východní Indie.

V roce 1815 sloužil v dobrovolnickém sboru, který bojoval proti Napoleonovi. Původně byl výběrčím daní, nejprve v Schiedamu, později v 's-Hertogenboschi, Rotterdamu a nakonec v Amsterdamu.^[3] Roku 1826 byl krátce tajemníkem Obchodní a průmyslové komory. V letech 1828 až 1840 řídil amsterdamský entrepôt. Právě během svého působení v entrepôtu získal přízeň krále Viléma I. Rochussen se stal královým rádcem a sblížil se s ním.

I proto byl Rochussen Vilémem I. v posledním roce na trůně vybrán jako ministr financí. Snažil se zachránit veřejné finance, ale poté co jeho návrh na konverzi státního dluhu neprošel v horní komoře, byl nucen podat demisi. V letech 1843-1845 sloužil jako zvláštní vyslanec v Bruselu. To nebyla lehká mise, neboť Belgie se od Nizozemska odtrhla poměrně nedávno a zbývala řada citlivých majetkových otázek k vyřízení. Řadu z nich ve funkci pomohl vyřešit.

V únoru 1845 byl královským dekretem jmenován generálním guvernérem Nizozemské východní Indie. V Batávii (dnešní Jakartě) se brzy dostal do problémů s místním obyvatelstvem, neboť hájil nenáviděný systém nucených prací (cultuurstelsel).^[4] Razantně proto omezil svobodu tisku.

V roce 1851 se vrátil do Nizozemska a brzy byl zvolen do sněmovny za Alkmaar (členem sněmovny v letech 1852–1857 a 1864–1869). O rok později sestavil vlastní vládní kabinet. K rezignaci byl donucen, když sněmovna neschválila jeho návrh rozpočtu. Poté pomohl Schelto van Heemstrovi sestavit kabinet nový.

Jsou po něm pojmenovány sluka polní (Scolopax rochussenii) a jeden druh orchideje (Coelogyne rochussenii). Rochussenův syn Willem Frederik Rochussen byl ministrem zahraničních věcí v letech 1881 až 1883. Jeho zeť Jacob van Zuylen van Nijevelt byl nizozemským premiérem. Jeho vnuk Herman Adriaan van Karnebeek byl starostou Haagu, ministrem zahraničních věcí a předsedou Společnosti národů v letech 1921 až 1922.