Johann Gottfried Gutensohn

Johann Gottfried Gutensohn
Narození	24. června 1792 Dürrenroth (Bern)
Úmrtí	19. dubna 1851 Mnichov
Místo pohřbení	Mnichov, Starý jižní hřbitov
Alma mater	Akademie výtvarných umění Mnichov
Povolání	architekt a pedagog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Johann Gottfried Gutensohn, česky také Jan Gutensohn (pokřtěn 24. června 1792, Dürrenroth (Bern); zemřel 19. dubna 1851, Mnichov) byl německý architekt období historismu, stavební úředník, grafik a krátce pedagog Akademie výtvarných umění v Praze. V Čechách navrhl monumentální kostel v Mariánských Lázních a bývalou budovu radnice v Děčíně.

Gutensohn vyrůstal v chudé rodině, původem z Lindau, kam se početná rodina vrátila ze Švýcarska po smrti otce a žila nuzně na náklady obce. Zda Johann Gottfried získal dostatečné základní a středoškolské vzdělání, nelze prokázat. Ale dokázal složit přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění v Mnichově a vystudovat tam v oddělení architektury. Po absolutoriu zpočátku pracoval jako asistent Lea von Klenze, který mu zařídil bavorské královské stipendium na pobyt v Římě. Gutensohn žil v Římě v letech 1819–1823, kde se mimo jiné věnoval kopírování kreseb a obrazů historické architektury. Kresby převáděl technikou barevného leptu do grafických listů. Od roku 1822 publikoval výsledky této práce v knize společně s Johannem Michaelem Knappem. Lepty vystavil samostatně na výstavě německých umělců v Římě. Zúčastnili se jí i dva nazaréni: malíř Friedrich Overbeck a sochař Johannes Leeb. Alba římských památek byla v tehdejším období začínající turistiky velmi populární.

V roce 1822 Gutensohn získal stálé místo v Královské bavorské stavební správě v Mnichově jako dvorní stavební dozor. Ještě v Římě, v roce 1827, spolu s Josephem Thürmerem navrhl plány lázeňské dvorany v Bad Brückenau, lázeňském letovisku, které si oblíbil král Ludvík I. Bavorský. V roce 1827 se vrátil do Mnichova. V roce 1832 doprovázel nového řeckého krále Otu I. (z německpho rodu Wittelsbachů) na cestě do Řecka v naději, že se stane jeho dvorním architektem. Tato naděje se nenaplnila, a tak se v roce 1834 vrátil do Mnichova. Naděje na stavební zakázky rozšíření mnichovské královské rezidence byly také zmařeny. Král Ludvík dal přednost architektům Leovi von Klenze a Fridrichu Gärtnerovi.

V témže roce král Ludvík poslal Gutensohna do Würzburgu jako vládního stavebního inženýra pro Dolních Franky a Aschaffenburg, což bylo úřednické místo, které architekt přijal jen neochotně a opakovaně se mu snažil uniknout. V roce 1835 byl pověřen stavbou lázeňské budovy v Bad Ems, která byla dokončena v roce 1839. Gutensohnův inovativní koncept pro obojí lázně Bad Brückenau a Bad Ems, architektura dvorany inspirovaná renesančními paláci a římskými vilami, byl považován za skvělý příklad historizující lázeňské architektury. Jako vládní úředník v Bad Kissingenu mohl naplánovat a postavit tři lázeňské domy, které se dochovaly: tzv. Westendhaus MUDr. Welsche, dům lékárníka Boxbergera a dům lékaře MUDr. Ballinga.

V letech 1842–1844 učil na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1842navrhl a postavil novogotickou budovu staré radnice v Děčíně. V roce 1843 byl na objednávku tepelského opata Mariana Heindla pověřen stavbou novorománského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních,^[1] který byl dokončen v roce 1848. Kvůli neustálým sporům s nadřízenými a své nemoci byl v roce 1844 nucen odejít do důchodu.

Gutensohn zemřel v Mnichově 19. dubna 1851. Byl pohřben na mnichovském Jižním hřbitově. Jeho hrob se nedochoval.

• Přístavba letního sídla knížete-biskupa v Bad Brückenau, 1827–1828
• Lázeňský dům, Bad Brückenau, 1827–1833
• Lázeňský dům v zámeckém parku zámku Weißenstein v Pommersfeldenu, 1832
• Lázeňský dům Bad Ems, 1835–1839
• Boxbergerův dům v Bad Kissingen, Untere Marktstraße 12, 1836–1838
• Farní kostel sv. Mikuláše v Eisingen, 1836–1838
• Westend Haus v Bad Kissingen, Bismarckstraße 24, kolem roku 1840
• Míčovna v Bad Kissingen, kolem roku 1840
• Radnice (nyní Okresní soud) v Děčíně, 1842–1843
• Děkanský kostel v Mariánských Lázních, 1844–1848

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Gottfried Gutensohn na německé Wikipedii.

• Ewald Wegner: Forschung zu Leben und Werk des Architekten Johann Gottfried Gutensohn (1792–1851). Frankfurt 1984

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Gottfried Gutensohn na Wikimedia Commons
• Historismus