Josef Zmij-Miklovšik

Josef Zmij-Miklovšik
Rodné jménoJosyf Zmij-Myklošyk
Narození20. března 1792
Slovinky
Úmrtí1. prosince 1841
Prešov
Příčina úmrtítyfus[nepřesný odkaz]
Místo pohřbeníPrešov
ZeměRakouské Císařství
NárodnostRusínská
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Zmij-Miklovšik (rusínsky Йосиф Змій-Миклошик, Josyf Zmij-Myklošyk, 20. března 1792 Slovinky1. prosince 1841 Prešov) byl rusínský malíř a ikonograf.[1][2][3] Josef byl jeden ze zakladatelů rusínského výtvarného umění.[3]

Život

Narodil se v roce 1792 do chudé rolnické rodiny v obci Slovinky nedaleko města Krompachy na dnešním Slovensku.[2] Studoval v na krásnobrodském klášteru kde se seznámil s ikonografií.[2] V krásnobrodském klášteru se chtěl stát ďjakem, což byla role nižšího duchovního v chrámu, ale také role kantora, předzpěváka či písaře.

V roce 1814 se stal pěvcem v řeckokatolickém kostele sv. Barbory, známý též jako Barbareum, ve Vídni.[1][2] Ve stejném roce také začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Josef také žil dva roky v Itálii, kde studoval barokní a renesanční malířství.[1][2]

V roce 1823 se stal diecézním malířem v Prešovské řeckokatolické eparchii.[1][2] Jmenoval ho sám první biskup Gregor Tarkovič. Na podzim roku 1841 onemocněl tyfem[nepřesný odkaz] a 1. prosince 1841 zemřel. Pochován byl v Prešově.

Muž s knihou byl jeden z prvních obrazů malíře

Dílo

Jako diecézní malíř, Josef Zmij-Miklovšik maloval pro eparchii nejen ikonostasy, fresky a oltářní obrazy, ale také portéty významných kněží.[1][2] Ve volném čase maloval krajinomalby a portréty bohatých prešovských měšťanů.[2] Ikonostasy namaloval do kostelů v mnoha obcích, např. v obcích Petrová, Ruská Nová Ves a Rešov.[1][2]

Předtím než se stal diecézním malířem také namaloval obrazové kompozice z lidového života. Mezi ně patří např. Zemplínská svatba, nebo Výběr nevěsty v Krásném Brodě. Také ilustroval knihu Etnographia Ruthenorum od Jana Čaploviče a namaloval portéty biskupa Gregora Tarkoviče a kněze Jana Kovače.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Змий-Микловшик, Иосиф na ruské Wikipedii a Йосиф Змій-Миклошик na rusínské Wikipedii.

  1. a b c d e f POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 
  2. a b c d e f g h i MAGOCSI, Paul R.; POP, Ivan Ivanovič. Encyclopedia of Rusyn History and Culture. Toronto: University of Toronto Press, 2002. 1 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0, ISBN 978-1-4426-7443-1. 
  3. a b Österreichisches biographisches Lexikon: 1815 - 1950. Příprava vydání Österreichische Akademie der Wissenschaften. Wien: Verl. der Österr. Akad. der Wiss ISBN 978-3-7001-3213-4. 
  4. KOVAČ, Fedir. Krajeznavčyj slovnyk rusyniv-ukrïnciv: prjašivščyna. 1. vyd. vyd. Prjašiv: Sojuz Rusyniv-Ukraïnciv Slovacʹkoï Respubliky 496 s. (Rusyny-Ukraïnci prjašivščyny). ISBN 978-80-85137-15-6. 

Literatura

  • POP, Ivan Ivanovič; MAGOCSI, Paul Robert. Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 (anglicky) 
  • POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 

Související články