Karl von Rothkirch-Panthen

Karl von Rothkirch-Panthen
Hrabě Karl Rothkirch-Panthen Lithografie od Josefa Kriehubera, 1858
Hrabě Karl Rothkirch-Panthen Lithografie od Josefa Kriehubera, 1858
4. český místodržitel
Ve funkci:
28. září 1866 – 8. března 1867
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAntonín Lažanský z Bukové (pověřen správou)
NástupceErnst Leopold von Kellersperg
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1863 – 1866
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlbert Nostitz-Rieneck
NástupceAlbert Nostitz-Rieneck
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1863
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození2. prosince 1807
Falkenau
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí31. března 1870 (ve věku 62 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHrobka Sporcků a Swéerts-Sporcků
RodičeLeopold Rothkirch und Panthen
Alma materTereziánská akademie ve Vídni (1821–1828)
Profesepolitik
OceněníŘád železné koruny 2. třídy
CommonsKarl von Rothkirch-Panthen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl von Rothkirch-Panthen (Karel Leopold hrabě von Rothkirch-Panthen) (2. prosince 1807 Falkenau – 31. března 1870 Praha[1]) byl rakouský šlechtic, státní úředník a český politik. Vystřídal řadu funkcí ve státní správě, nakonec byl nejvyšším maršálkem Českého království (1863–1866) a krátce také českým místodržitelem (1866–1867). Uplatnil se i v parlamentní politice jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Vlastnil statky ve Slezsku a v Čechách.[2]

Biografie

Karl von Rothkirch-Panthen jako nejvyšší maršálek Českého království (Eduard Engerth, 1865, Národní muzeum Praha)

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Rothkirchů ze Slezska, byl jediným synem rakouského generála, účastníka napoleonských válek a vojenského spisovatele Leopolda von Rothkirch-Panthen (1769–1839). Narodil se na dnes již neexistujícím zámku Falkenau v pruském Horním Slezsku (dnes Chróścina v okrese Nysa v Polsku) a studoval na Tereziánské akademii ve Vídni. V roce 1829 vstoupil do státních služeb jako praktikant u krajského úřadu v Litoměřicích, od roku 1832 byl krajským komisařem v Českých Budějovicích, v roce 1835 byl přeložen k moravskoslezskému guberniu v Brně, kde působil jako guberniální sekretář,[3] na stejné pozici přešel v roce 1840 do Prahy. V letech 1842–1846 byl krajským hejtmanem v Čáslavi, kde byl z titulu této funkce také ředitelem gymnázia[4] a poté v Plzni (1846–1848).[5] Během revolučního roku 1848 se o něm uvažovalo jako o místodržícím Čech, ale pro odpor české politické reprezentace nebyla jeho nominace schválena, respektive nabídku oficiálně nepřijal. Po reorganizaci státní správy byl v roce 1850 jmenován prezidentem krajského úřadu v Chebu. V letech 1857–1860 zastával post zemského prezidenta (místodržícího) v Bukovině,[6] kde také z titulu svého úřadu zastával několik dalších funkcí.[7] Nesouhlasil se sloučením výkonu státní správy v této korunní zemi se sousední Haličí a odstoupil.[1][8]

Zámek Běstvina, majetek Karla Rothkrich-Panthena od roku 1845

Po obnovení ústavního života se počátkem 60. let 19. století zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[9][10] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[11] V letech 1863–1866 působil jako Nejvyšší maršálek Království českého, tedy předseda zemského sněmu a nejvyšší představitel zemské samosprávy.[12] Politicky se snažil zastávat neutrální pozici mezi centralismem německých liberálů a českým federalismem.[1][13]

Zasedal také od roku 1861 na Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), která tehdy ještě nebyla volena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů.[14] Na Říšské radě setrval do roku 1863 a patřil zde ke konzervativní skupině pravicového centra. Pak se soustředil výlučně na zemskou politiku v Čechách.[1]

Od 28. září 1866 byl českým místodržícím (nejvyšší představitel státní správy na území Čech).[15] Ale následně po prusko-rakouské válce byl 8. března 1867 penzionován, protože nebyl zárukou podpory nově definované státní politiky.[1]

Od roku 1851 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Propagoval cukrovou řepu a uváděl zkušenosti z všech severočeských okresů.[16] Dále byl čestným členem Ústavu pro hluchoněmé, několika dalších spolků v Praze a Rokycanech[17] a od roku 1864 také členem Společnosti Národního muzea.[18]

Užíval šlechtický titul hraběte, který pro Rakouské císařství získal otec v roce 1826. V roce 1836 byl jmenován c. k. komořím[19] a v roce 1854 získal Řád železné koruny III. třídy.[20] Po odchodu z funkce místodržitele v Bukovině obdržel v roce 1860 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1843 byl držitelem inkolátu pro České království a Slezsko. Ve Slezsku vlastnil několik panství včetně svého rodiště ve Falkenau (dnes Chróścina).[21] Během svého působení na krajském úřadu v Čáslavi koupil v roce 1845 panství Běstvina se sedmi vesnicemi.[22] Zámek Běstvina se stal občasným rodinným sídlem, po Karlově úmrtí jej zdědil synovec baron August Piccot von Herzogenberg.[23]

Zemřel v dubnu 1870 po několikaměsíční nemoci, která ho upoutala na lůžko.[8] Pohřben byl v rodové hrobce Swéerts-Šporků v klášterním kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu. Vedle něho je pohřbena jeho manželka Barbora, rozená hraběnka Swéerts-Šporková (1809–1873). Vzali se v roce 1833 v Kolinci, manželství zůstalo bezdětné.[24]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Rothkirch und Panthen, Karl Gf. von (1807-1870), Verwaltungsbeamter, s. 286. (německy) 
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 1008
  3. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1840; Gotha, 1840; s. 408 dostupné online
  4. ↑ Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich für das Jahr 1845; Vídeň, 1845; s. 370 dostupné online
  5. ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 318, 322 ISBN 978-80-7469-103-4
  6. ↑ Přehled představitelů státní správy v Bukovině na webu wordlstatesmen.org dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 433 dostupné online
  8. ↑ a b Sterbefälle. Bohemia. Duben 1870, roč. 43, čís. 79, s. 1196. Dostupné online. 
  9. ↑ Karl von Rothkirch-Panthen na webu databazeposlancu.cz dostupné online
  10. ↑ Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
  11. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  12. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 376 dostupné online
  13. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 198. 
  14. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  15. ↑ Přehled představitelů státní správy v Čechách na webu worldstatesmen.org dostupné online
  16. ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 143. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1f6ebc8b-1e71-4146-b257-3a2380012e8d
  17. ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 353 ISBN 978-80-7469-103-4
  18. ↑ SRŠEŇ, Lubomír: Malované závěsné portréty (II); Národní muzeum Praha, 2021; s. 486–487 ISBN 978-80-7036-683-7
  19. ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1838; Vídeň, 1838; s. 105 dostupné online
  20. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 60 dostupné online
  21. ↑ Dějiny obce Chróścina na webu polska-org.pl dostupné online
  22. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 40–41
  23. ↑ WIRTH, Zdeněk: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, díl XXIII., okres chotěbořský; Praha, 1906; s. 8 dostupné online
  24. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století) in: Časopis Národního muzea; Národní muzeum Praha, 2022; s. 25–31 dostupné online

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.