Hrobka Sporcků a Swéerts-Sporcků

Hrobka Sporcků a Swéerts-Sporcků
Základní informace
Slohbaroko
ArchitektGiovanni Battista Alliprandi
Výstavba1707–1715
StavebníkFrantišek Antonín Sporck
Poloha
AdresaKuks, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°23′53,24″ s. š., 15°53′21,85″ v. d.
Další informace
Kód památky19798/6-3580 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Hospital Kuks)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Sporcků a Swéerts-Sporcků, také Šporkovská hrobka,[1] případně Sporckovká hrobka je pohřebiště hraběcích rodů Sporcků a Swéerts-Sporcků v kryptě pod kostelem Nejsvětější Trojice v hospitálu Kuks v okrese Trutnov. Nechal ji postavit František Antonín Sporck. Pohřbívat se v ní začalo v roce 1712, k poslednímu uložení ostatků došlo v roce 1993. Hrobka, která je ve vlastnictví státu a spravuje ji Národní památkový ústav, je zpřístupněna veřejnosti.[1] Hospitál Kuks, jehož je hrobka součástí, je chráněn jako národní kulturní památka.[2]

Historie

Vstup do hrobky

Hospital Kuks s kostelem a hrobkou se nachází na bývalém panství Choustníkovo Hradiště, které zakoupil Jan Sporck († 1679) od Leopolda Viléma Bádenského (1626–1671) v roce 1664 za 66 tisíc zlatých.[3][4][pozn. 1] Janův syn František Antonín (1662–1738) nechal na levém břehu Labe postavit budovu lázní, kterou využíval také jako své sídlo, a na protější straně zaopatřovací ústav pro vojenské veterány – hospitál. Součástí hospitálu byl kostel Nejsvětější Trojice a pod ním rodinná hrobka. Kostel byl postaven v letech 1707–1715. Přestože byl kostel vysvěcen až v roce 1717, první pohřeb se konal v roce 1712, kdy sem byly převezeny ostatky otce zakladatele hospitálu.

Na stavbě kostela, v jehož podzemí se hrobka nachází, pracoval italský stavitel Giovanni Battista Alliprandi, zednický mistr Petr Netola a kameník Petr Antonín della Torre.[5] Od roku 1743 spravovali špitál a pečovali o potřebné milosrdní bratři.[6] Dědicové Františka Antonína Sporcka se do hospitálu přestěhovali v polovině 18. století.[7]

Architektura a vnitřní vybavení

Interiér

Jak bylo v baroku módní, byl komplex koncipován podél centrální osy tak, aby měl František Antonín Sporck výhled ze své rezidence na levém břehu Labe přímo do krypty na svítící věčné světlo.[5] Krypta se rozkládá pod celou plochou kostela.[5] Má tedy stejný osmiboký půdorys s výklenky. Je vystavěna z mohutných neomítnutých pískovcových kvádrů a centrálně zaklenuta.

Do krypty lze sejít z kostela po čtyřiceti točitých schodech. Hlavní vchod do hrobky je ovšem dlouhou chodbou pod terasou. Protože je hrobka zbudována ve svahu, zvláštností je, že se do krypty neschází, nýbrž po několika schodech vystupuje vzhůru.

Proti vchodu v ose krypty se tyčí dřevěný kříž se sochou ukřižovaného Krista od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1725 nebo 1726. Jedná se o jedinou Braunovu dřevořezbu v Kuksu. Kamennou oltářní mensu zdobí reliéf Vzkříšení Páně. Po stranách tabernáklu jsou dva truchlící andílci s lebkami. Pocházejí z Braunovy dílny.

Před oltářem stávaly dvě řady lavic, do nichž usedali účastníci pravidelných bohoslužeb. V souladu s ustanovením nadační listiny se zde denně v 9 hodin sloužívala mše za zakladatele hospitálu.

Za oltářem je oddělená prostora, v níž je uložena většina rakví. Uprostřed krypty je umístěna lucerna s věčným světlem.

Sarkofágy a rakve

Rakev s ostatky Františka Antonína Sporcka, nejslavnějšího představitele rodu

V kryptě se nachází dvě desítky převážně cínových rakví, v nichž jsou vloženy ještě dřevěné rakve s ostatky. Na rakvi je obvykle erb, krucifix, lebka a cínová tabulka s latinským či německým textem identifikujícím pohřbeného. Nechybí ani signatura mistrovské dílny, která rakev vyrobila.

Pohřební schránka Františka Antonína Sporcka se skládá ze dvou vrstev – vnějšího cínovévo sarkofágu a vnitřní dubové rakve, která je v oblasti hlavy na horní a obou bočních stranách opatřena prosklenými okénky. Na sarkofágu je nápis SporCkIVs hoC sItVs est bVsto. LaCrIMare VIator: nVnC LVgent CharItes, reLLIgIo, pIetas, to je ve volném českém překladu Sporck v tomto jest pochován hrobě. Plač, poutníče! Nyní truchlejí charitky, náboženství, dobrotivost. Chronogram C+I+V+C+I+V+V+L+C+I+M+V+I+V+C+L+V+C+I+L+L+I+I+I udává součet 1738, kdy Sporck zemřel.

Seznam pohřbených

V hrobce bylo pohřbeno dvacet dva jedinců z obou zmíněných šlechtických rodů, jedna rodinná přítelkyně a jedna příbuzensky blíže neurčená osoba. Mnoho dalších Sporcků a Swéerts-Sporcků bylo pohřběno v jiných pohřebištích, např. na hřbitově v Krnsku.

Chronologicky podle data úmrtí

Interiér

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Červeně jsou vyznačeni příslušníci rodu Sporcků, fialově Swéertsů a Swéerts-Sporcků, žlutě jsou vyznačeni přiženění manželé nebo přivdané manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni. Modře jsou vyznačeny osoby, které nebyly příbuzné nebo není příbuzenství dostatečně prokázáno, navíc mají speciální číslování. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny jinde.

Rod Sporcků pocházel z Vestfálska v severním Německu.[8] Jan (Johann) Sporck († 1679), od kterého jsou počítány generace, se díky svým vojenským schopnostem vypracoval ze sedláka na hraběte.[9] Swéertsové byli stará bruselská patricijská rodina. František Jan ze Swéerts-Reistu (1613–1700), od kterého jsou počítány generace, byl v roce 1653 povýšen do panského stavu. Jeho syn František Karel Rudolfa ze Swéerts-Reistu (1688–1757) byl v roce 1718 svým tchánem Františkem Antonínem Sporckem (1662–1738) přijat jako adoptivní syn a v témže roce získal hraběcí titul, zároveň došlo k rozšíření rodového jména do podoby Swéerts-Sporck (von Swéerts und von Sporck, respektive Swéerts-Sporck von Reist).[10] Plná titulatura byla hrabě Swéerts-Sporck, svobodný pán z Reistu, Laakenu a Blauenthurnu. Syny Jana Františka Kristiána Swéerts-Sporcka (1729–1802) se rod rozdělil na primogenituru (Filip Benicius (1753–1809)), která však v další generaci vymřela, a na sekundogenituru (Josef František (1756–1823)).[10]

U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (1.) Eleonora Marie Kateřina z Finecku 1639[11] nebo 1640[12] Meklenbursko[11]
1641:[12]
Jan Sporck (č. 2)		 Zemřela a byla pochována ve Francii. Po roce 1680 František Antonín přivezl její lebku do Prahy a několik let ji měl uloženou v ložnici svého paláce. Později byla uložena ve speciální prosklené skříňce do rodinné hrobky.[11] Pouze lebka.[11] Původně byla luteránského vyznání, před sňatkem konvertovala ke katolické víře.[11] Doprovázela manžela při válečném tažení do Francie.[11]

Narodily se jí čtyři děti:

  • 1. Marie Sabina, provd. ze Swéerts-Reistu (1661–1717)
  • 2. František Antonín (1662–1738; č. )
  • 3. Ferdinand Leopold (1664–1711), pokračovatel rodu, dědic Heřmanova Městce
  • 4. Anna Kateřina, provd. ze Schaffgotsche, poté Vrábská a nakonec z Daunu (1669–1712)
2 9. 1674
2. 1. Jan Sporck
1595 či 1597 Westerloh, Delbrück nebo 6. 1. 1600 František Nolte Sporck
I. 1641:[12]
Anna Markéta z Linsingenu
† 1659		 Pohřben v kostele sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem, který zanikl v 19. století. Dne 4. 4. 1712 ostatky přeneseny do Kuksu. Zakladatel rodu. Generál. Narodil se jako sedlák, za své vojenské úspěchy povýšen na svobodného pána (1647) a na říšského hraběte (1664). V roce 1666 byl hraběcí titul potvrzen i pro Čechy.[13] V roce 1648 získal český inkolát.[14] Majitel panství a zámků v Lysá nad Labem, Konojedy, Heřmanův Městec, Morašice, Choustníkovo Hradiště, Vřešťov, Malešov a Hořiněves. V prvním manželství se narodila jedna dcera, provd. Colonnová z Felsu.[12]
6. 8. 1679 Heřmanův Městec
II. Eleonora Marie Kateřina z Finecku (č. 1)
3. 3. Jan František Antonín Sporck 1689 Ferdinand Leopold Sporck
13. 11. 1674 – 1711[15]
Marie Zuzana Talackovna z Ještětic[15]		 Synovec Františka Antonína Sporcka. Majitel části hořiněveského panství.
20. 6. 1714[15] Apolonie Rosálie Wratislavová z Mitrowicz
† 1747[15]
x716. Agnes Tarnowska z Tarnowa 1626

Liliputka, která měřila asi 120 centimetrů. Nepocházela z rodu Sporcků, ani ze spřízněného rodu. Odhalila spiknutí proti generálovi Janovi.
1716
4. 3. Eleonora Františka Sporcková – S. Marie Aloisie Kajetána 13. 7. 1687[15] František Antonín Sporck (č. 6) Představená kláštera sester anunciátek – celestinek Zvěstování Panny Marie, který v Choustníkově Hradišti založil její otec.
29. 1. 1717[15] Františka Apolonie ze Swéerts-Reistu (č. 5)
x718. Johanna Adriana z Fremy 1673

NN Kuntz z Freyenthurnu
16. 1. 1718 Lysá nad Labem
5. 2./(2.) Františka Apolonie ze Swéerts-Reistu 1667
1686 nebo 1687:
František Antonín Sporck (č. 6)		 Narodily se jí následující děti:
22. 4. 1726[15]
6. 2. František Antonín Sporck
9. 3. 1662 Lysá nad Labem Jan Sporck (č. 2) I.
neznámá		 Pohřben ve své kryptě v hospitálu Kuks.[16] Zakladatel hospitálu Kuks s rodovou hrobkou. Královský místodržící (1690) a skutečný tajný rada (1692).[17] Majitel panství a statků Lysá nad Labem, Konojedy, Malešov (1679–1699), Choustníkovo Hradiště, Kuks, Korotice, Ostrov (1679–1696).[18] Zakladatel loveckého zámečku Bon Repos (1717). V roce 1695 založil v Čechách Řád svatého Huberta.[9] V Lysé zřídil knihtiskárnu.[9]
30. 3. 1738 Lysá nad Labem[16]
II. 1687: Františka Apollonie ze Swéerts-Reistu (č. 5)
7. 6. Filip Swéerts-Sporck[pozn. 3] 17. 12. 1807 Krakov[19] Filip Benicius Swéerts-Sporck
30. 9. 1753 Lysá nad Labem – 4. 4. 1809 Krakov		 Původně pohřben 6. 7. 1817 v Lysé nad Labem v hraběcí hrobce na novém hřbitově za školou. Ostatky byly 15. 11. 1852 exhumovány a převezeny 16. 11. 1852 do hrobky v Kuksu.[19] Zemřel ve věku 10 let na spálu, která přešla v břišní tyfus.[19][pozn. 4]
4. 7. 1817 Lysá nad Labem[19] Aloisie z Pötting-Persingu (č. 8)
8. (5.) Aloisie z Pötting-Persingu 12. 8. 1776 Praha
I.
Wratislav z Mitrowicz		 Původně pohřbena ?. 12. 1825 v Lysé nad Labem v hraběcí hrobce na novém hřbitově za školou. Ostatky byly 15. 11. 1852 exhumovány a převezeny 16. 11. 1852 do hrobky v Kuksu.[20] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[20] Zemřela následkem opakovaných mozkových mrtvic[20][pozn. 5]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Filipína, provd. z Morzinu (1806–1834)
  • 2. Filip (1807–1817; č. 7)
  • 3. Barbora, provd. z Rothkirch-Panthenu (1809–1873; č. 13), dvojče
  • 4. Josef (1809–1848; č. 9), dvojče
12. 12. 1825 Lysá nad Labem
II. Filip Benicius Swéerts-Sporck
30. 9. 1753 Lysá nad Labem – 4. 4. 1809 Krakov[pozn. 6]
9. 6. Josef Swéerts-Sporck (primogenitura) 10. 2. 1809 Krakov[21] Filip Benicius Swéerts-Sporck
30. 9. 1753 Lysá nad Labem – 4. 4. 1809 Krakov		 22. 8. 1846 Praha-Nové Město:
Adéla z Puteani
27. 3. 1823 Praha – 28. 11. 1904 Průhonice[pozn. 7]		 Vykropen 15. 11. 1848 v Liberci.[22] Hlava rodu (1845–1848). C. k. komoří a rytmistr. Majitel panství Lysá nad Labem. Zemřel ve věku 39 let na ochrnutí mozku.[22][23]

Narodily se mu dvě dcery:

Manželka byla pohřbena v kostele Zvěstování Panny Marie na Smíchově v Praze.[25]

12. 11. 1848 Liberec-Kristiánov[22] Aloisie z Pötting-Persingu (č. 8)
10. 6. Josef Swéerts-Sporck[pozn. 8] (sekundogenitura) 7. 7. 1788 Praha[27] Josef Swéerts-Sporck
9. 1. 1756 Lnáře[28] – 21. 5. 1823 Vídeň[29]		 30. 9. 1823 Biezanów:[26]
Regina Kronpassová (č. 11)		 Pohřben 19. 2. 1855 v Kuksu.[29] Hlava rodu (1848–1855). Ředitel guberniálního protokolu v Haliči.[12] Zemřel ve věku 66 let na paralýzu.[29]
11. 2. 1855 Lvov[30] Kateřina Fillenbaumová[pozn. 9]
† 9. 12. 1823 Vídeň[29]
11. (6.) Regina Kronpassová[pozn. 10] 8. 7. 1801 Vídeň Josef Kronpass
30. 9. 1823 Biezanów:[26]
Josef Swéerts-Sporck (č. 10)		 Tělo bylo 23. 12. 1866 vysvěceno v kolegiátním kostele v Kuksu a poté uloženo do rodinné hrobky.[33] Neurozeného původu.[31] Zemřela ve věku 65 let podle úmrtního oznámení na mozkovou mrtvici,[33] podle matriky zemřelých na sešlost.[33] Protože její rakev nebyla volně uložena v kryptě, nýbrž byla zazděna, traduje se, že se nakazila cholerou od vojáků, kteří se v hospitálu léčili po prusko-rakouské válce v roce 1866.[32]

Narodily se jí dvě děti:

17. 12. 1866 Kuks Regina Wallner
12. (6.) Karel z Rothkirch-Panthenu
2. 12. 1807 Falkenau (Chróścina), Horní Slezsko nebo Innviertel Leopold z Rothkirch-Panthenu
1769–1839		 25. 5. 1833 Kolinec:[20]
Barbora Swéerts-Sporck (č. 13)		 Tělo bylo vykropeno 3. 4. 1870 v domě smutku na Karlově náměstí v Praze, poté převezeno do Kuksu a 4. 4. uloženo do hraběcí Swéerts-Sporckovské rodinné hrobky.[34] Svobodný pán, od roku 1826 hrabě,[35] c. k. komoří (1836) a tajný rada (1860), poslanec Českého zemského sněmu (1861–1867),[35] poslanec rakouské Říšské rady (1861–1864),[35] nejvyšší maršálek Českého království (1863–1866),[35] a český místodržitel (1866–1867). Držitel Řádu železné koruny III. třídy (1854). V roce 1843 získal inkolát pro České království a Slezsko. Majitel panství Falkenau/Chróścina a Běstvina (od roku 1845), Chuchle, Podhořice a Hoješín. Zemřel ve věku 62 let na ochrnutí srdce.[36]
31. 3. 1870 Praha Marie Anna z Pötting-Persingu
1778–1820
13. 6. Barbora Swéerts-Sporcková[pozn. 11] (primogenitura) 10. 2. 1809 Krakov[21] Filip Benicius Swéerts-Sporck
30. 9. 1753 Lysá nad Labem – 4. 4. 1809 Krakov		 25. 5. 1833 Kolinec:[20]
Karel z Rothkirch-Panthenu (č. 12)		 Tělo bylo vykropeno 10. 10. 1873 v domě smutku na Malé Straně v Praze a poté 11. 10. uloženo do rodinné hrobky v Kuksu.[37] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[36] Bezdětná. Její manžel byl zároveň bratranec, protože její matka Aloisie a matka manžela Marie Anna byly sestry.
7. 10. 1873 Praha-Malá Strana Aloisie z Pötting-Persingu (č. 8)
14. 7. Mořic (Moritz) Swéerts-Sporck[pozn. 12] (sekundogenitura) 12. 5. 1821 Krakov[39] Josef Swéerts-Sporck (č. 10) 29. 5. 1852 Hamburk:[40]
Celina de Noblée (č. 17)		 Pohřben 25. 11. 1882 do rodinné hrobky.[41][42] Hlava rodu (1855–1882). Státní úředník v Haliči, c. k. nadporučík, patron a spoluinspektor hospitální nadace v Kuksu (1855–1882).[41] Zemřel ve věku 71 let na Brightovu nemoc (morbus Brightii).[41][42]
21. 11. 1882 Kuks[41][42] Regina Kronpassová (č. 11)
15. (8.) Jana (Johanna) von Bauer 18. 3. 1864 Brno[43] Otto von Bauer
12. 2. 1839 Brno – 10. 6. 1894 Vöslau		 16. 6. 1889 Kuks:[43]
Gustav Swéerts-Sporck (č. 18)		 Tělo bylo nabalzamováno. Pohřbena 14. 6. 1890.[44] Pocházela z rodiny, která byla povýšena do šlechtického stavu v roce 1867.[43] Zemřela ve věku 26 let na sepsi.[44][pozn. 13]

Narodil se jí syn:

  • Hubert Jan Oto (1890–1953?), hlava rodu (1933–1953?), ultimus familiae[12][pozn. 14]
9. 6. 1890 Kuks[43][44] Jana Dabergerová
2. 5. 1842 Brno – 6. 4. 1864 Brno
16. 7. Rudolf Sporck 1839 Jan Josef Sporck
1795 – 29. 1. 1850
C. k. nadporučík, majitel Katusic.[47] Hudební skladatel a libretista.[48] Jeho mladším bratrem Ferdinandem (1848–1928) rod Sporcků vymřel po meči.[48]
12. 5. 1904[47] Valburka Věžníková z Věžník
† 20. 12. 1877[47]
17. (7.) Celina de Noblée[pozn. 15] 10. 8. 1832 Paříž[49][50] nebo Lille[50][51] Henri Louis Joseph Noblée
6. 12. 1806 Lille – ?		 29. 5. 1852 Hamburk:[40]
Mořic Swéerts-Sporck (č. 14)		 Z Lázní Kynžvart do Kuksu byla převezena 16. 7. 1914.[51] Dne 19. 7 byla vykropena a pohřbena v rodinné hrobce.[50][52][51] Neurozeného původu,[31] dcera továrníka.[50] Zemřela ve věku 81 let na mozkovou mrtvici[52][pozn. 16] nebo na sešlost věkem.[50][51][pozn. 17]

Narodily se jí tři děti:

  • 1. Gustav Alfons (1853–1933; č. 19)
  • 2. Leonie Eliška, provd. Villani (1865–1938)
  • 3. Celina Karolína, provd. de Giorgi (1873–1926)
13. 7. 1914 Lázně Kynžvart[52][51] Luisa Adelaida Dürr
18. 8. Gustav Swéerts-Sporck[pozn. 18] (sekundogenitura) 10. 4. 1853 Hamburk[43][40] Mořic Swéerts-Sporck (č. 14) I. 16. 6. 1889 Kuks:[43]
Jana von Bauer (č. 15)		 Balzamován. Pohřben 23. 7. 1933 v rodinné hrobce.[49] Hlava rodu (1882–1933). Patron a spoluinspektor hraběcích Sporckovských nadací.[43][49] Zemřel ve věku 80 let na kornatění tepen (arteriosclerosis), sešlost věkem (marasmus) a rakovinu tlustého střeva.[49]
17. 7. 1933 Kuks[43][49] Celina de Noblée (č. 17) II. 1893:
Ilona Scherenbergová (č. 20)
19. 9. Kateřina (Katharina) Swéerts-Sporcková (sekundogenitura) 22. 5. 1895 Štětín[46] Gustav Swéerts-Sporck (č. 18) 1920 (rozvedeni 1922):[45]
Hugo Hertwig[45]		 Původně byla pohřbena na hřbitově za hospitálem. Ostatky byly uloženy do hrobky v roce 1993.[45] Ultima familiae. Za druhé světové války kolaborovala s nacisty, po válce se bála postavení před soud, proto spáchala sebevraždu skokem pod vlak poblíž železniční zastávky Kuks.[45]

Narodil se jí syn:

28. 4. 1945 Kuks[45] Ilona Scherenbergová (č. 20)
20. (8.) Ilona (Helena) Scherenberg-Dähnertová[45][49] 16. 11. 1864 Budapešť[45][50]
1893:
Gustav Swéerts-Sporck (č. 18)		 Ostatky uloženy do hrobky v roce 1993. Z rodiny původem ze Štětína, herečka, operní pěvkyně.[45]

Narodila se jí dcera:

  • Katharina (1895–1945; č. 19)
17. 1. 1946

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Sporcků a Swéerts-Sporcků.[18][12] Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Sporckové

Oranžově je zvýrazněn pomocný pražský biskup Jan Rudolf ze Sporcku († 1759) a modře poslední mužský příslušník rodu Ferdinand Sporck (1848–1928). Patá generace je zobrazena ve dvou řádcích.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Nolte Sporck
 
 
neznámá Sporcková
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Anna Markéta z Linsingenu
† 1659
 
 
2. Jan Křtitel Sporck
† 1679
 
 
II. 1. Eleonora Marie Kateřina z Finecku
† 1674
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. neznámá
 
 
6. František Antonín Sporck
1662–1738
 
 
II. Františka Apolonie ze Swéerts-Reistu
1667–1726
 
 
I. Karel František ze Swéerts-Reistu
1654–1692
 
 
Marie Sabina ze Sporcku
1661–1717
 
 
II. neznámý ze Schönbergu
 
 
František Leopold ze Sporcku
1664–1711
 
 
Apolonie Rozálie Wratislavová z Mitrovic
1666–1747
 
 
I. neznámý ze Schaffgotsche
 
 
Anna Kateřina ze Sporcku
1669–1712
 
 
III. Richard Vavřinec z Daunu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Josef ze Sporcku
*/† 1691
 
 
Jan František ze Sporcku
*/† 1699
 
 
4. Marie Eleonora ze Sporcku
1687–1717
 
 
Anna Kateřina ze Sporcku
1689–1754
 
 
František Karel Rudolf ze Sweerts–Reistu
1688–1757
 
 
Jan Josef ze Sporcku
1693–1749
 
 
Marie Anna Věžníková z Věžník
1702–1738
 
 
Jan Michal ze Sporcku
1692–1738
 
 
Jan Rudolf ze Sporcku
1695–1759
světicí biskup pražský
 
 
3. Jan Antonín ze Sporcku
1689–1714
 
 
Zuzana Talacková z Ještětic
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa ze Sporcku
1723–?
 
 
 
 
 
 
Jan Karel ze Sporcku
1722–1790
 
 
Marie Terezie z Thürheimu
† 1756
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Clary-Aldringenu
1860–1936
 
 
Jan Václav I. ze Sporcku
1724–1804
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kristián Filip z Clam-Gallasu
1748–1805
 
 
Karolína Josefa ze Sporcku
1752–1799
 
 
Jan Rudolf ze Sporcku
1755–1806
 
 
Valburga ze Sporcku
1753–1813
jeptiška
 
 
 
 
 
 
Antonie ze Sporcku
1756–?
 
 
Ignác Czernetzký
 
 
 
 
 
 
Marie ze Sporcku
1760–1778
 
 
Jan Zikmund z Gallenbergu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Aloisie Josefa z Gabelkofenu
1769–1788
 
 
Jan Václav II. ze Sporcku
1754–1828
 
 
II. Rozálie z Langendorfu
1170–1836
 
 
 
 
 
 
Jan Leopold ze Sporcku
1758–1841
 
 
hraběnka Regasová
† 1845
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Sporcku
1792–?
 
 
Jan Josef ze Sporcku
1795–1850
 
 
Valburga Věžníková z Věžník
† 1877
 
 
Václav ze Sporcku
1797–?
 
 
Severin ze Sporcku
1799–?
 
 
 
 
 
 
 
 
Rudolf ze Sporcku
† ve 20 letech
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Leopolda Rozálie ze Sporcku
1830–?
 
 
Gabriela ze Sporcku
1832–?
 
 
Eduard ze Sporcku
1828–1908
 
 
Jana z Madru
1832–1907
 
 
16. Rudolf ze Sporcku
1839–1904
 
 
Ferdinand ze Sporcku
1848–1928
ultimus familiae
 
 
Anna Šmarkalová
† 1908
 
 
Rozálie (Anna Marie[12]) ze Sporcku
1833–1909
 
 
František Adam Wratislav z Mitrovic
1823–1858
 
 
Marie Barbora Františka ze Sporcku
1844–?
Tereziánský ústav šlechtičen
 
 
Anna Marie Pavlína ze Sporcku
1836–?
 
 
Jan z Neuburgu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josef ze Sporcku
1858–1881
 
 
Eleonora Valburga ze Sporcku
1862–1944
 
 
Ferdinanda Žofie Josefa ze Sporcku
1863–1926
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Swéerts-Sporckové

Bude doplněno.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Leopold Vilém Bádenský byl mladší syn Viléma markraběte z Badenu (1593–1677). Od roku 1659 byl manželem Sylvie Kateřině z Caretto-Millesimo (1606–1664), vdově po Heřmanovi Czerninovi z Chudenic (1576–1651).
  2. ↑ Dne 17. dubna 1712 se Anna Kateřina provdala za svého bratrance Františka Karla Rudolfa ze Swéerts-Reistu (1688–1757; pohřben v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech), císařského plukovníka, hejtmana boleslavského kraje, syna hraběnky Marie Sabiny Sporckové (1661–1717) a Františka Karla ze Swéerts-Reistu (1654–1692). František Karel se proslavil zaváděním nových metod v zemědělství a také jako jeden z prvních pěstitelů jetele.[7] Narodily se jim dvě děti:
  3. ↑ Pokřtěn jako Filip Jan Adolf Ludvík.[19]
  4. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Scharlach, welcher in Nervenfieber übergieng.[19]
  5. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno an Folgen eines wiederholten Nervenschlags.[20]
  6. ↑ Pro Filipa Benicia to byl už třetí sňatek. Poprvé se oženil s Rozinou hraběnkou Kolowrat-Krakowskou (25. 5. 1754 – 22. 8. 1787) a narodili se jim dcera Rozina (1777–1785) a synové Jan Křtitel Filip (1778–1851), který byl duševně chorý, a Filip Karel (1781–1845). Podruhé se oženil s Annou hraběnkou Běšinovou (21. 9. 1767 – 8. 10. 1798) a narodila se jim dcera Gabriela (* 1792), která žila v Ústavu šlechtičen v Brně, a dcera Jana (* 1793), která se provdala za hraběte du Crotin de Blainville.[12]
  7. ↑ Podruhé se v roce 1862 provdala za nejvyššího maršálka Českého království Alberta Františka z Nostic-Rienecku (23. 8. 1823 Trmice – 25. 1. 1871 Praha). Z tohoto manželství se narodila dcera Marie Antonie Gabriela (1863–1934), která se roku 1885 provdala za Arnošta Emanuela hraběte ze Silva-Taroucy (1860–1936), zakladatele Průhonického parku.
  8. ↑ Narodil se jako nemanželský syn, sňatkem rodičů byl legitimován.[26]
  9. ↑ Marie Kateřina Františka Alžběta Fillenbaumová byla neurozeného původu.[31]
  10. ↑ Také Krunpasová, Krumpassová. Pokřtěna jako Regina Marianna.[32]
  11. ↑ Pokřtěna jako Barbora Josefa Filipína Aloisie.[21]
  12. ↑ Pokřtěn jako Moritz Gustav. Narodil se jako nemanželský syn, sňatkem rodičů byl legitimován.[38]
  13. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno latinsky sepsis universalis.[44]
  14. ↑ Byl přijat ke studiu na Strakově akademii v Praze, vystudoval práva. Za první světové války sloužil u 13. dragounského pluku Evžena Savojského.[45] Ve 30. letech 20. století získal neměcké občanství.[45] Oženil se s Markétou Kudzmykovou.[12] Zemřel bez potomků.[46]
  15. ↑ Celým jménem Celina Paulina de Noblée.[40]
  16. ↑ V matrice zemřelých Lázně Kynžvart je jako příčina úmrtí uvedeno německy Gehirnschlag.[52]
  17. ↑ V matrice zemřelých Kuksu je jako příčina úmrtí uvedeno německy Altersschwäche.[51]
  18. ↑ Celým jménem Gustav Alfons František Ludvík.[40]
  19. ↑ Byl adoptován dědečkem Gustavem Swéerts-Sporckem.[45] Změnil si příjmení z Hertwig na Swéerts-Sporck.[46] Maturoval na gymnáziu ve Dvoře Králové. Za války byl odveden k wehrmachtu.[45] Oženil se s Irmtraud Jeschkovou. Po válce studoval na univerzitě v Tübingen.[45] Zemřel bez potomků.[46]

Reference

  1. ↑ a b Šporkovská hrobka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Památkový katalog: Hospital Kuks [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-06-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 231. Dále jen Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy. 
  4. ↑ KWIECIENOVÁ, Ivana. Hrad Šlosberk [online]. Choustníkovo Hradiště [cit. 2025-06-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy, s. 233
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy, s. 234
  7. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy, s. 236
  8. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 262. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích . 
  9. ↑ a b c Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích , s . 263
  10. ↑ a b Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích , s . 276
  11. ↑ a b c d e f BARTOŠ, Adam B. Muzeum ukázalo rakve s kostrami šlechtické rodiny [online]. idnes.cz [cit. 2025-06-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f g h i j RAKUŠAN, Hubert. Sporckové a Swéerts-Sporckové [online]. Řád svatého Huberta [cit. 2025-06-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy, barevná příloha mezi stranami 600 a 601
  14. ↑ CVRČEK, Jan; FORTIN, František; BĚLIČOVÁ, Milena; MAŠEK, Petr; VELEMÍNSKÝ, Petr. Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století). Časopis Národního muzea. Řada historická. Praha: Národní muzeum, 2022, roč. 191, čís. 1–2, s. 21–44, zde 22. Dále jen Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století). Dostupné online [cit. 2025-06-24]. 
  15. ↑ a b c d e f g Ottův slovník naučný. Svazek XXIII. díl. Schlossar – Starowolski. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online. S. 902. Dále jen Ottův slovník naučný. 23. díl. 
  16. ↑ a b Matrika zemřelých 1726–1760, rok 1738, Lysá nad Labem 19, dig. list 175 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2025-07-08]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ Ottův slovník naučný. 23. díl, s. 901
  18. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy, s. 642
  19. ↑ a b c d e f Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 25
  20. ↑ a b c d e f Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 27
  21. ↑ a b c Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 26
  22. ↑ a b c Matrika zemřelých 1824–1848, rok 1848, Liberec V-Kristiánov, sign. L84/81, poř. č. 4292, fol. 96 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 34
  24. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 33
  25. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 35
  26. ↑ a b c CVRČEK, Jan; FORTIN, František. Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století. Časopis Národního muzea. Řada historická. Praha: Národní muzeum, 2023, roč. 192, čís. 3–4, s. 3–8, zde 7. Dále jen Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století. Dostupné online [cit. 2025-06-24]. 
  27. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 36
  28. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 37
  29. ↑ a b c d Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 38
  30. ↑ Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století, s. 3
  31. ↑ a b c Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století, s. 6
  32. ↑ a b Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století, s. 5
  33. ↑ a b c Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století, s. 4
  34. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 30
  35. ↑ a b c d Rothkirch und Panthen, Karl Freiherr, Graf (1826) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2025-06-24]. Dostupné online. (německy) 
  36. ↑ a b Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 28
  37. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 31
  38. ↑ Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století, s. 8
  39. ↑ Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 39
  40. ↑ a b c d e Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 41
  41. ↑ a b c d Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 40
  42. ↑ a b c Matrika zemřelých 1877–1917, rok 1882, Kuks, sign. 37-8, poř. č. 3869, fol. 26 [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (německy) 
  43. ↑ a b c d e f g h VAVŘÍNEK, Karel; MAŠEK, Petr; POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2009. [s.l.]: Zdeněk Vavřínek ve spolupráci s nakladatelstvím Martin, 2008. 504 s. ISBN 978-80-904241-0-4. S. 36. 
  44. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1877–1917, rok 1890, Kuks, sign. 37-8, poř. č. 3869, fol. 53 [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (německy) 
  45. ↑ a b c d e f g h i j k l m KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Soumrak bohů nad Kuksem – tragédie posledních hrabat Sweerts-Sporcků [online]. idnes.cz, 2023-01-29 [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b c d KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck? [online]. idnes.cz, 2024-03-02 [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b c Ottův slovník naučný. 23. díl, s. 903
  48. ↑ a b Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích , s . 265
  49. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1918–1943, rok 1933, Kuks, sign. 61-8320, poř. č. 3870, fol. 16 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (německy) 
  50. ↑ a b c d e f Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století), s. 42
  51. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1877–1917, rok 1914, Kuks, sign. 37-8, poř. č. 3869, fol. 130 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. (německy) 
  52. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1879–1926, rok 1914, Lázně Kynžvart 65, fol. 149 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • CVRČEK, Jan; FORTIN, František. Kdo byla Regina hraběnka Swéerts-Sporck († 17. 12. 1866)? Dodatek k revizi genealogie rodu v 19. až 20. století. Časopis Národního muzea. Řada historická. Praha: Národní muzeum, 2023, roč. 192, čís. 3–4, s. 3–8. Dostupné online [cit. 2025-06-24]. 
  • CVRČEK, Jan; FORTIN, František; BĚLIČOVÁ, Milena; MAŠEK, Petr; VELEMÍNSKÝ, Petr. Revize a nové objevy v genealogii vybraných členů hraběcího rodu Swéerts-Sporck pochovaných v Kuksu (19.–20. století). Časopis Národního muzea. Řada historická. Praha: Národní muzeum, 2022, roč. 191, čís. 1–2, s. 21–44. Dostupné online [cit. 2025-06-24]. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.