Karla Absolonová-Bufková

Karla Absolonová-Bufková
Rodné jméno	Karolina Anna Maximiliana Wankel
Narození	7. února 1855 Blansko Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. listopadu 1941 (ve věku 86 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	spisovatelka
Národnost	Češi
Alma mater	Vyšší dívčí škola v Praze
Děti	Karel Absolon Olga Stránská-Absolonová Vladimír Jindřich Bufka
Rodiče	Jindřich Wankel, Elisabetha Wankel-Schima
Příbuzní	Damián Wankel dědeček Vlasta Havelková sestra Lucie Bakešová sestra Karel Bedřich Absolon vnuk Drahomíra Stránská vnučka Antonín Stránský vnuk
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karla Absolonová-Bufková, křtěná Karolina Anna Maximiliana Wankelová (7. února 1855 Blansko^[1] – 29. listopadu 1941 Praha) byla česká autorka knih pro mládež, dramatička a sběratelka lidových zvyků a písní.

Narodila se jako druhá dcera lékaři Jindřichu Wanklovi a Elišce (Alžbětě) Wanklové rozené Šímové (1832–1903). Se sestrami (dvě zemřely v ranném věku) Vlastou Havelkovou, Lucií Bakešovou a Madlenou Wanklovou vyrůstaly ve vlasteneckém prostředí. Matka byla pro dcery vzorem, pracovala v lékárně a pomáhala otci při jeho archeologické práci. Také její zaujetí pro vlastenectví a národopis bylo zřejmé z jejích aktivit ve spolku Rastislav. Účastnila se pořádání besed, divadla, zábav a dalších akcí spolku.^[2]

Karla získala základní vzdělání na Měšťanské škole v Blansku. Ve studiu pokračovala na Vyšší dívčí škole v Praze, kde bydlela se svojí starší sestrou Lucií. Po návratu domů se v roce 1872 provdala za lékaře Vilibalda Absolona.^[3] Rodina bydlela v Boskovicích. Narodily se jim dvě děti, dcera Olga a syn Karel Absolon. V roce 1882 ovdověla. Vzhledem k nedostatku financí se přestěhovala s dětmi k rodině sestry provdané za Františka Bakeše do Ořechoviček. Peníze si vydělávala výukou hry na klavír. V roce 1887 se provdala podruhé za úředníka Eduarda Bufku. Manžel byl později přeložen do pražské Zemské banky a rodina se přestěhovala do Prahy. V druhém manželství se narodil syn Vladimír Jindřich Bufka.^[2]

Byla ovlivněna prostředím, ve kterém vyrůstala a mimo jiné se zajímala o národopis. Sbírala a zaznamenávala moravskou lidovou hudbu, pověsti, pohádky a lidové zvyky. Napsala několik divadelních her a dětských knih. Psala o otázkách feminismu i svých pacifistických postojích,^[4] ale také povídky. Své texty publikovala v Národních listech, v Ženských listech nebo v ženském časopise Lada.^[5] V časopise Ženský svět měla na starosti v roce 1909 rubriku „Z domova i ciziny“. V roce 1911 pracovala v rubrice „Ze světa slovanského“ a „Ženská otázka“.^[6] Fejetony z výletů z „Moravského Švýcarska“ vydala v časopise Turista. Tyto texty se staly obrazem dobového využívání Moravského krasu pro turistiku. Odborné články publikovala v Časopise vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci.^[7]

Sebrané moravské pověsti vydala v knize s názvem Z Ječmínkovy říše (1897), jejíž součástí se stala Mánesova pohádka. Josef Mánes byl u rodiny Wanklových častým hostem a dcery, především malá Karla ráda naslouchala jeho výkladům při vycházkách po okolí. Zapamatovala si vyprávění o podzemní zelené říši, zeleném králi a princezně. Tak později vznikla Mánesova pohádka.^[8]

Se sestrami společně pracovaly v ženském a sociálním hnutí. Zúčastnila se příprav na národopisné výstavy v Olomouci i v Praze. Byla členkou Vlastivědného spolku musejního v Olomouci, kde se věnovala hudbě a folklóru. Pracovala také ve spolku Žerotín.^[9] Mezi lety 1914–1920 se věnovala autorské beletristické tvorbě pro Mírovou čítanku. Přispívala do brněnské Ženské revue a do Letáčků Ženské útulny v Brně. Roku 1919 vystoupila z církve katolické.^[1]

Karla Absolonová-Bufková zemřela v Praze 29. listopadu 1941.

• Po stopách slovanských na Rujaně – Olomouc: Vlastenecký musejní spolek, 1900^[10]
• Z Ječmínkovy říše: moravské povídky a pověsti (ilustrace Václav Černý a K. V. Muttich) – Praha: Josef R. Vilímek, 1910^[11]
• Moravské pověsti a pohádky. Zejména z Krasu moravského (ilustroval Stanislav Hudeček) – Praha: Josef R. Vilímek, 1920^[12]
• Odpadlík: povídka z minulosti Moravy – Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1925
• O divoženkách – in Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, 1928 s. 100–110

• Me sme vehrále! aneb Nepopostím!: Hanácká veselohra o třech jednáních – Brtnice: Josef Birnbaum, 1925
• Tulák drama ve čtyřech jednáních nebo "Jen drápek uváz a ztracen jest celý ptáček." L. N. Tolstoj – Brtnice: J. Birnbaum, 1925^[13]

• 33 pověstí o hradech a zámcích: autoři pověstí: Josef Pavel, Adolf Wenig, Jiří Svoboda, Jaroslav Kanyza a Karla Bufková-Wanklová. Jan Kanyza, Praha: Supraphon, 2019^[14]

• Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988
• UHROVÁ, Eva. České ženy známé a neznámé. Praha: [s.n.], 2008. 192 s. ISBN 978-80-254-3002-6. S. 124–137. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 14. sešit: Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-446 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 290–291. 
• UHROVÁ, Eva. Radostná i hořká Františka Plamínková. Praha 2014, ISBN 978-80-260-7207-2. S. 344.

• Rodina Wanklových

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karla Absolonová-Bufková na Wikimedia Commons
• Autor Karla Absolonová-Bufková ve Wikizdrojích
• Digitalizovaná díla Karly Absolonové-Bufkové v České digitální knihovně
• Karla Absolonová-Bufková (roz. Wanklová) v databázi Albína