Lucie Bakešová

Lucie Bakešová
Lucie Bakešová
Rodné jméno	Lucie Wanklová
Narození	26. prosince 1853 Blansko Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. dubna 1935 (ve věku 81 let) nebo 2. ledna 1935 (ve věku 81 let) Brno Československo Československo
Povolání	etnografka, folkloristka, sběratel lidových písní a publicistka
Choť	František Xaver Bakeš
Děti	Jaroslav Bakeš
Rodiče	Jindřich Wankel
Příbuzní	Karla Absolonová-Bufková (sestra) Madlena Wanklová (sestra) Vlasta Havelková (sestra) Karel Absolon (synovec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucie Bakešová, rozená Wanklová (26. prosince 1853 Blansko^[1] – 2. dubna 1935 Brno^[2]), byla česká etnografka a sociální pracovnice.

Narodila se jako nejstarší dcera lékaři Jindřichu Wanklovi a Elišce (Alžbětě) Wanklové rozené Šímové (1832–1903). Děti, Lucie měla tři sestry, vyrůstaly ve vlasteneckém prostředí a v domácnosti rodičů se potkávaly s jejich přáteli, jako byl například Josef Mánes. Základní vzdělání získala Lucie stejně jako sestry v Měšťanská škole v Blansku. Wanklovi chtěli, aby se Lucii dále učila v české škole. Ubytovali ji u strýce Viléma Wankla, který bydlel v Praze na Malé straně. První rok se učila ve farní škole u Paní Marie Sněžné. Učila se francouzský jazyk a docházela k tanečnímu mistrovi Linkovi. Když se přistěhovala do Prahy sestra Karla, dívky se zabydlely v domě starosty Štrossa a studovaly na Vyšší dívčí škole v Praze. Lucie na dívčí škole studovala v letech 1865–1869. Také navštěvovala hodiny klavíru u Bedřicha Smetany.^[3]

V roce 1869 se vrátila do Blanska a o rok později, v létě roku 1870 se šestnáctiletá provdala za učitele, hudebníka a později politika Františka Xavera Bakeše. Během roku se manželům narodil syn Jaroslav Bakeš. V roce 1873 se narodil syn Bohuslav, který záhy zemřel. V říjnu 1874 se rodina přestěhovala do Ořechoviček. Manžel zde koupil dvůr a učil v místní škole. Manželé se v období mezi lety 1909 až 1915 přestěhovaly do Brna. Od roku 1909 zde pracoval jako lékař syn Jaroslav Bakeš a matka Lucie Bakešová pracovala v Ženské útulně.^[3]

Od dětství pomáhala se sestrami a matkou otci při archeologických výzkumech. Účastnila se například výzkumů v Jáchymovce u Adamova, nebo v Jedovnickém propadání. S otcem se zúčastnila antropologických sjezdů v Kyjevě (1874), v Kazani (1877), v Petrohradě a Moskvě (1879) a v Oděse (1884). Informace ze svých cest do Ruska publikovala ve fejetonech Obrázky cestopisné, které vycházely na pokračování v deníku Moravská Orlice v letech 1879–1880. Informace z archeologických výzkumů zveřejňovala v Časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci nebo také přednášela ve spolku Vesna. Snažila se o zachování české národní identity a historie.^[3]

K národopisu ji přivedl otec, který se zabýval mimo jiné podobností ornamentů na pravěkých nádobách a lidových výšivkách a přátelé z Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, jehož byla členem. Na podnět Ignáta Wurma a inspirována sbírkou Františka Sušila se začala věnovat sběratelské činnosti a rekonstrukci lidových tanců a zvyků. Na základě vyprávění žen z Ořechova popsala letnicové obchůzky dívek s obřadním tancem „královničky“. Později zaznamenala zprávy o dívčích obchůzkách na dalších místech (Brněnsko, Tišnovsko a Blanensko). Na základě svého výzkumu sestavila taneční pásmo, které uvedla v Olomouci, Brně a v roce 1895 na pražské Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Společně s  manželem je vydala pod názvem Královničky, Staré národní tance obřadné se zpěvy (Praha, 1889). Poprvé tak byly vydány pohybové záznamy moravských lidových tanců. V obřadních tancích viděla památku zaniklého uctívání slovanských bohů. Snažila se o obnovu a rekonstrukci lidových zvyků a jejich uvádění na národopisných slavnostech například v Ořechově (1888), v Troubsku (1894) nebo na Moravském roce v Brně (1914) a na dalších místech.^[4]

Zapisovala moravské lidové obyčeje, metody lidového léčení, písně, dětské pohybové hry, rčení, tance a projevy lidového výtvarného umění. Mezi lety 1891–1893 spolupracovala s Leošem Janáčkem na vydání tří sešitů Národních tanců na Moravě.^[3]

Po přesídlení do Brna se angažovala v místních ženských a charitativních spolcích. Byla členkou národopisného odboru spolku Vesna pro přípravu Národopisné výstavy v Praze. Jeho předsedou byl František Bartoš.^[5]

V letech 1904–1919 byla starostkou Ženské útulny. Založila spolek na ochranu zvířat Živa a také byla jeho starostkou. Podporovala ustavení Jednoty mírové pro Moravu. Pracovala v ženských spolcích jako bylo Brněnské sdružení pokrokových žen, Dámský odbor Červeného kříže nebo Dobročinný komitét dam v Brně. Aktivní byla také v Jednotě slovanských žen, Jednotě žen a dívek pro sociální péči v Brně, v Zemské organizaci pokrokových žen moravských nebo v Ženské lize pro mír a svobodu.^[3]

V roce 1927 napsala článek do Lidových novin s názvem: Čeho je v Brně třeba, jehož podstatou byla myšlenka „…, aby byl v Brně vybudován pro lidi ztížené chronickou chorobou Dům míru a útěchy“. Byla si vědoma, že pro jeho realizaci je třeba získat vlivné osobnosti a oslovila několik profesorů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Patřila k zakladatelům spolku Dům útěchy a získala pro svoji myšlenku i syna – lékaře. Spolek byl založen 21. června 1928.^[6]

Chirurg Jaroslav Bakeš představil projekt výstavby ústavu pro výzkum a léčbu rakoviny značně odlišný od původního plánu výstavby sociálního ústavu. Za podpory odborné i laické veřejnosti, kdy Lucie Bakešová získala také podporu prezidenta T. G. Masaryka byl provoz Masarykovy léčebny – Domu útěchy zahájen v lednu 1935 ( nyní Masarykův onkologický ústav).^[7]

• Národní tance na Moravě [hudebnina]: dvou a čtyřruční klavírní úpravy (sebrali a vydali Lucie Bakešová, Xaverie Běhalková, Leoš Janáček), vyd. 1891 ^{[8] [9] [10]}
• Národní tance na Moravě (sešit 1 – 3, Leoš Janáček, Lucie Bakešová, Xaverie Běhalková ^[11]
• Památce Sušilově (1904), letáček Útulny ženské v Brně ^[12]

• Obrázky cestopisné (Moravská Orlice, 1879–1880)

• Návod ku národnímu a obřadnímu tanci Královničky (Praha, E. Starý 1889)
• Královničky (Obzor 12, 1889, s. 180–183)
• Ořechovské královničky (Moravská Orlice 1890, s. 4)
• O kulturním významu tanců národních (Moravské listy 3, 1891, 9. 1., s. [1]; 10. 1., s. [1–2])
• Královničky (Kalendář paní dívek českých 1891, roč. 4, s. 76–82)
• Babička Párová (Kalendář paní dívek českých 1891, roč. 4, s. 82–83)^[13]

Lucie Bakešová napsala vzpomínkovou knihu Sloup na Moravě. Její národopisné příspěvky lze nalézt v řadě časopisů a příležitostných publikací. Zachovalo se množství jejich konceptů a článků, které jsou uloženy v Etnologickém ústavu Akademie věd České republiky v Brně. Zemřela 2. dubna 1935 v Brně na zánět plic.^[3][6]

• Rodina Wanklových

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lucie Bakešová
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucie Bakešová na Wikimedia Commons
• Digitalizovaná díla Lucie Bakešové v České digitální knihovně
• BALDÍKOVÁ, Lucie. Národopisná činnost v Brně v první polovině devadesátých let 19.století. Diplomová práce
• Historie Masarykova onkologického ústavu